Praktické aspekty ergonomie pracovišť

Zdroj: 

Tento článek se zaměřuje na nejčastější dotazy spojené s ergonomií pracovišť, zvláště na problémy související s pracovními sedadly, designem pracovišť a pracovním prostředím. Výrazná pozornost je soustředěna na jednotlivé složky mikroklimatu.

Část 3. Problémy s designem pracoviště

Část 3. Problémy s designem pracoviště

Mnoho čtenářů si nyní jistě pomyslí, že pravým smyslem ergonomie na pracovištích je detailně se zaobírat užitnými vlastnostmi různého vybavení, nábytku, nářadí apod., a že tady hranice této disciplíny končí. Opak je však pravdou. Výběrem vhodného vybavení pracovišť se totiž vyřeší pouze jedna část problému, který souvisí se zajištěním optimálního, zdravotně nezávadného a přívětivého pracoviště. Stále však zůstává nevyřešen problém se stavebně-technickým, estetickým a dispozičním řešením interiérů, nejsou posouzeny jeho možné vlivy na pracovníky ani nebyla provedena analýza pracovních operací včetně využití práce strojů a výpočetní techniky.

Ergonomie má tedy své neoddiskutovatelné místo na všech pracovištích, kde v určitém prostředí a za daných podmínek vykonává svěřené úkoly minimálně jeden člověk. Aplikovaná ergonomie pak slouží k posuzování těchto podmínek v kontextu na požadavky stanovené charakterem daného úkolu s cílem optimalizovat tyto podmínky a organizaci práce tak, aby výkonové (tj. fyzické, psychické a senzorické) kapacity zaměstnance byly optimálně využity a jeho zdraví nebylo nikterak ohrožováno. Jsou-li současně respektovány i jeho individuální potřeby, má jednotlivec při práci ten správný komfort, při kterém pracuje nejefektivněji, nejspolehlivěji a nejbezpečněji. Ergonomie tedy není jen o pohodlném sezení, ale především o optimálním nastavení pracoviště, prostředí a souvisejících organizačních faktorů.

V případě praktických aspektů souvisejících s designem pracoviště nám může významně pomoci řada právních předpisů, zejména pak zákon č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 101/2005 Sb. Ty poměrně jednoznačně definují požadavky na pracoviště, jeho vzhled, kubaturu a velikost nezastavěné plochy, na bezpečnostní značení, na uličky, únikové východy, schodiště a rampy a řadu dalších. Máme-li problém na konkrétních pracovištích, je nutno sáhnout navíc i po oborových normách. Kupříkladu, řešíme-li pracoviště skladu, je potřeba využít ČSN 26 9030, popř. další normy řady 26; naopak, řešíme-li pracoviště se zobrazovacími jednotkami (kanceláře, open space, dispečerská pracoviště apod.) musíme vycházet z norem ČSN EN 894-1+A1, ČSN EN ISO 6385, ČSN EN ISO 9241, ČSN EN ISO 11064 a ČSN EN 29241 atd. Vždy je tedy potřeba nejprve pečlivě rozklíčovat požadavky a teprve poté provést analýzu existujícího stavu, resp. navrhnout vhodná opatření. S ohledem na komplikovanost řady oborových norem, není prakticky možné uvedený problém vyřešit vlastními silami. Vyžaduje to totiž nejen solidní odborný background, ale také provést na pracovišti řadu dílčích měření.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail