Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2019 – rozšiřující a doplňující analytická studie

6. PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH

6. PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH

Ve sledovaném období 2010-2019 došlo k nejvyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v roce 2010 (graf č. 6.1, tabulka č. 6.2). V letech 2010‑2014 hodnota četnosti těchto pracovních úrazů žen činila průměrně 59 % hodnoty celorepublikové četnosti a v letech 2015‑2019 činila již 64 %. V tabulce č. 6.3 je uvedena četnost případů (na 100 nemocensky pojištěných žen) v odvětvích. Ve většině odvětví měly ženy hodnotu tohoto ukazatele stejnou nebo nižší než všichni zranění, kromě odvětví Vzdělávání (P.) a Peněžnictví a pojišťovnictví (K.). V rizikových odvětvích, jako je Stavebnictví (F.), Těžba a dobývání (B.), Zásobování vodou, činnost s odpady (E.) a Výroba a rozvod elektřiny aj. energie (D.) měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci, protože zde nevykonávaly rizikové činnosti typické pro daná odvětví.

Z celkového počtu 42 341 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny (ke 14. 4. 2020), které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP a ČBÚ, se jich 13 485 (tj. 31,8 %) událo ženám. Tato skupina úrazů obsahovala 1 007 (tj. 2,4 % ze 42 341) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 187 přihodilo ženám. Z grafu 6.3 je patrné, že od roku 2010 došlo k nárůstu počtu pojištěných žen o 13 % a současně k poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 3 %, a tím k poklesu četnosti těchto úrazů o 14 %.

Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 2010‑2019 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém trendu, ale spíše o nahodilých událostech.  K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími úrazovými ději byly pády osob a materiálu, exploze, otrava plyny a vražda. V roce 2011 se jednalo zejména o pády zaměstnankyň nebo předmětů na zaměstnankyně a dopravní nehody. V roce 2012 byly evidovány pouhé dva případy, a to autonehody. V roce 2013 bylo evidováno sedm případů, z toho dva při autonehodě. V roce 2014 byl evidován pouhý jeden případ, a to pád osoby z výšky. Jednalo se o historické minimum. V roce 2015 bylo evidováno případů 11, z toho byly čtyři dopravní nehody a dvě vraždy a v roce 2016 to byly tři případy, z toho dvě dopravní nehody a přejetí vysokozdvižným vozíkem. V roce 2017 se udály čtyři případy, z toho dvě dopravní nehody, a v roce 2018 bylo evidováno případů šest, z toho jedna dopravní nehoda. V roce 2019 došlo k pěti případům, a to ke čtyřem při dopravní nehodě a jednomu nárazu do stromu při sportovní činnosti.

Absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let) vykázal v roce 2010 prudký pokles počtu těchto případů. V dalších dvou letech pak byl zaznamenán opět nárůst a v roce 2013 došlo k mírnému poklesu. V roce 2014 došlo k mírnému nárůstu počtu případů a v roce 2015 k velkém nárůstu na trojnásobek počtu případů. V roce 2016 došlo pak k velkému poklesu o 49 % a v letech 2017 a 2018 počet případů opět narostl, vždy o 18 %. V roce 2019 došlo k poklesu o 9 %. V grafu č. 6.1 jsou uvedeny počty případů mladistvých a žen na osách s rozdílnými měřítky.

Protože průměrný počet mladistvých pojištěnců rok od roku značně kolísá, má četnost případů lepší vypovídací schopnost než počet případů. V grafu č. 6.2 je znázorněn průběh četnosti těchto pracovních úrazů mladistvých v posledních 10 letech. V roce 2010 se hodnota četnosti těchto pracovních úrazů (0,73) těsně přiblížila četnosti pracovních úrazů žen (0,72). V letech 2011‑2014 došlo k vzestupu četnosti nad celorepublikový průměr a v letech 2015‑2019 byla četnost vyšší než u mužů. V roce 2015 četnost extrémně stoupla (4,26) a přiblížila se hodnotě četnosti z let 1997 a 1998.

V grafech č. 6.3 a 6.4 je znázorněn vývoj počtu pojištěných osob, pracovních úrazů s pracovní neschopností a četnosti v letech 2010‑2019 odděleně pro ženy a muže (bazické indexy). Za uvedené období došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 7 %, zatímco u žen došlo ke zvýšení o 13 %. Dohromady za ČR tento ukazatel vzrostl o 10 % (grafy č. 2.5 a 2.8, kapitola č. 2).

Poměr počtu pojištěných žen ku mužům v roce 2010 činil 48,2 % : 51,8 %. Tento poměr se do roku 2019 postupně změnil na 49,6 % : 50,4 % (o 1,4 %). Znamená to tedy, že v pracovním procesu byli muži postupně „nahrazováni“ ženami, které mají nižší četnost pracovních úrazů.

Také poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů se za posledních 10 let změnil. Kromě případů smrtelných došlo k nárůstu procentního poměru u žen na úkor mužů.

Tento poměr

• v roce 2010 činil 29,0 % : 71,0 % a v roce 2019 již 32,5 % : 67,5 %, změna o 3,5 % u případů s pracovní neschopností,
• v roce 2010 činil 29,0 % : 71,0 % a v roce 2019 již 32,5 % : 67,5 %, změna o 3,5 % u případů s pracovní neschopností delší než 3 dny,
• v roce 2010 činil 17,8 % : 82,2 % a v roce 2019 již 18,6 % : 81,4 %, změna o 0,8 % u případů závažných.

U případů smrtelných nelze hovořit o trendu, počty zraněných kolísají. Poměr v roce 2010 činil 9,1 % : 90,9 % a v roce 2019 pak 5,3 % : 94,7 %.

V tabulkách č. 6.6 a 6.7 jsou uvedeny počty a procentní podíl pracovních úrazů (všechny druhy) a pojištěnců, odděleně pro ženy a muže za posledních 10 let.

V grafu č. 6.6 je uveden poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů podle závažnosti. Z grafu je patrné, že se stoupající závažností případu roste podíl mužů na počtech případů. Použity byly počty případů za rok 2019, jen u případů bez pracovní neschopnosti za rok 2011.

Závažné pracovní úrazy žen

Činnosti

K největšímu počtu závažných pracovních úrazů žen došlo při chůzi (78 ze 187, tj. 41,7 %), a to nejčastěji pádem (64 případů), především na rovině, z toho 14 bylo zaviněno namrzlým nebo mokrým povrchem. Také došlo k 16 pádům ze schodů, z toho ke 12 při chůzi. Celkem došlo při pádech osob (žen) ke 106 případům. Při činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů – nespecifikováno“ bylo evidováno 42 případů, z toho pády osob způsobily 14 případů. K 15 případům došlo při dopravních nehodách, z toho k 9 při činnosti „osobní doprava“ a ke 3 při chůzi (sražení chodce vozidlem).

Zdroje úrazu

• Povrchy na úrovni země (vnější i vnitřní, sportoviště, kluzké podlahy) - 59 případů
• Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (schody, žebříky, výstupy) - 42 případů

Průměrný věk závažně zraněných žen při pádech byl 49 let.

Ve věkové kategorii od 50 let (50-83 let) bylo evidováno 88 případů, z toho 56 bylo zaviněno pádem osoby.

V grafu č. 6.9 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy, zvlášť pro muže a ženy. V roce 2011 došlo k dramatickému meziročnímu nárůstu počtu případů, u mužů k většímu než u žen. V letech 2011 a 2012 pak počty závažných pracovních úrazů u obou pohlaví dosáhly maxima. Nejvyšší hodnota indexu od roku 2010 byla u mužů evidována v roce 2011, a to 163 %, u žen pak v roce 2012, a činila 162 %. V následujících letech počty těchto úrazů postupně klesaly. V roce 2019 činila hodnota indexu u mužů 107 % a u žen 113 %.

Podrobnější rozbor pracovní úrazovosti žen, závažných pracovních úrazů v členění podle pohlaví a věkových skupin a také smrtelné pracovní úrazovosti bude zpracován v dalších samostatných analýzách.

Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři kalendářní dny žen

V grafu č. 6.5 je uvedeno zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů žen s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2019. Počty případů jsou uvedeny v tabulce č. 6.5. V grafu jsou patrné tři nejvýznamnější skupiny zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny:

• Budovy, konstrukce, povrchy - 34,0 %
• Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti - 25,6 %
• Ruční nářadí - 9,0 %