Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2019 – rozšiřující a doplňující analytická studie

1. ÚVOD A SHRNUTÍ

ÚVOD

Státní úřad inspekce práce byl rozhodnutím MPSV pověřen zpracováním zprávy o pracovní úrazovosti v České republice a vedením databáze statistických údajů o pracovních úrazech ve formátu ESAW, která je zdrojem pro statistická sledování EUROSTAT.

Zpráva je vypracována na základě dvou hlavních zdrojů. Jedním je informační systém o pracovních úrazech, který vede SÚIP na základě záznamů zaměstnavatelů o úrazech, zaslaných příslušným oblastním inspektorátům práce při pracovní neschopnosti delší než 3 kalendářní dny a při úmrtí zaměstnance, a souhrn výsledků kontrolní činnosti oblastních inspektorátů práce na tomto poli. Druhým zdrojem je informační systém ČBÚ, který obsahuje hlášení zaměstnavatelů obvodním báňským úřadům, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, jde-li o závažný pracovní úraz podle jiného právního předpisu, hlášení závažných událostí a nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií) a hlášení závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení, včetně souhrnu výsledků ČBÚ při šetření závažných provozních nehod a závažných pracovních úrazů.

Součástí této zprávy je tato rozšiřující a doplňující analytická studie, kterou zpracovává Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., na základě pověření ze strany MPSV, a to na základě poskytnutých dat ze SÚIP, ČBÚ. Dalším zdrojem jsou zde data Českého statistického úřadu o pracovní neschopnosti v ČR, která vycházejí z podkladů České správy sociálního zabezpečení. Výsledkem jsou tabulky a grafy s ukazateli (absolutními a především pak s relativními) pracovní úrazovosti s pracovní neschopností. Zpracovávají se zde údaje o příčinách, zdrojích úrazu, činnosti, místě úrazu a závažnosti, na základě údajů zaslaných zaměstnavateli na záznamu o úrazu. U zraněných zaměstnanců se sleduje věk, pohlaví, a především jaké vykonával zaměstnání, a u podniků pak odvětví, velikost a teritorium (kraj). Vzniká tak komplexnější náhled na celou problematiku.

1. SHRNUTÍ

V roce 2019 došlo k mírnému poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2018. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). V letech 2010-2019 došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 7 %, zatímco u žen došlo ke zvýšení o 13 %. Pojištěné osoby v roce 2019 byly tak evidovány v poměru ženy 49,6 % - muži 50,4 %.

Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2019 vyznačovala shodným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Hodnoty většiny ukazatelů celkové pracovní úrazovosti a ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti meziročně klesly. Počet pojištěnců byl v roce 2019 nejvyšší po roce 1998.

V roce 2019 bylo vykázáno 95 smrtelných pracovních úrazů, což je o 28 případů méně než v roce 2018. V prvních deseti letech existence České republiky (1993-2002) tento počet činil 200-300 případů za rok (průměrně 250). Dále v letech 2003-2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a pohyboval se v rozmezí 100-200 případů za rok (průměrně 142). V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok a v roce 2019 se tento rekord zopakoval. Velký nárůst počtu případů v roce 2018 byl způsoben především značným počtem hromadných úrazů způsobených pouze třemi událostmi.

K největšímu procentnímu poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností došlo v odvětví Administrativní a podpůrné činnosti (N.), a to o 9,9 %. V Těžbě a dobývání (B.) byl zaznamenán tento pokles o 8,1 %. Počet smrtelných pracovních úrazů poklesl ve skupině „Nebezpečné látky“ a „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“.

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností poklesl proti roku 2018 o 3,6 %. Počet pojištěnců meziročně stagnoval. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů poklesem tohoto ukazatele o 4,1 %. Snížil se mírně i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 1,5 %) a průměrný denní stav práce neschopných o 1,5 %. Průměrné procento pracovní neschopnosti opět mírně kleslo (o 1,3 %).

Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla již v roce 2011 celkem vysokých 55,0 kalendářních dnů na jeden případ. V roce 2013 tento ukazatel dosáhl ještě vyšší hodnoty 55,7 kalendářního dne a v roce 2019 dosáhl maxima (56,9 kalendářního dne).

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2019 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (34 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (35 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina „Pozemní vozidla“ (35 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle typu (závažnosti) úrazu bylo evidováno i v letech minulých, rozdíly byly jen v procentním zastoupení.

Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2019 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu, a proto zcela převládá, a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 81 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 67 % a u pracovních úrazů smrtelných 62 %.