Tuto přílohu zpracovává Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., na základě pověření ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), a to na základě poskytnutých dat ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Českého statistického úřadu. Příloha je součástí zprávy o pracovní úrazovosti v ČR, kterou zpracovává SÚIP. Najdete zde podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2019 včetně tabulkové části v příloze.
Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:
Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 a v tabulce č. 3.1. Na jeden kraj připadalo v roce 2019 průměrně cca 338 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Ve čtyřech krajích bylo vykázáno více pojištěnců než tato průměrná hodnota a v deseti krajích bylo vykázáno pojištěnců méně. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (téměř čtyřnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (cca čtvrtinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.
Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.
Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:
Pořadí krajů v žebříčku četností pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstalo podobné s roky předchozími.
V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2019 (tabulka č. 3.2).
Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:
Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích
V grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 jsou znázorněny podíly počtů pojištěnců, pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti.
Z grafu č. 3.3.1 je patrné, že na poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 3,6 %) se podílelo 12 krajů. Největší pokles byl zaznamenán v kraji Plzeňském (o 7,3 %) a Ústeckém (o 6,9 %). Nárůst počtu případů byl zaznamenán největší v kraji Karlovarském, a to o 3,7 %.
Z grafu č. 3.3.2 je patrné, že četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností klesla v 11 krajích. Největší pokles četnosti byl zaznamenán v kraji Plzeňském (o 7,0 %) a nárůst v kraji Karlovarském (o 5,3 %). V kraji Středočeském a Zlínském četnost stagnovala. Celkem byl zaznamenán v ČR pokles četnosti případů o 4,1 %.
Průměrné procento pracovní neschopnosti s meziročním porovnáním hodnot ukazatele je zaznamenáno v grafu č. 3.3.3. Největší pokles v posledním roce byl zaznamenán v kraji Plzeňském (o 7,4 %). Největší nárůst byl evidován v kraji Karlovarském (o 5,4 %).
Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů meziročně stoupla ve většině krajů ČR, nejvíce v kraji Moravskoslezském (8,3 %). Naopak pokles byl zaznamenán jen ve dvou krajích, největší v kraji Zlínském (o 2,46 kalendářního dne, tedy o 4,4 %). Celkem došlo v ČR k nárůstu hodnoty tohoto ukazatele o 2,2 %, viz graf č. 3.3.4.
Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2010‑2019, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2015‑2019 jsou uvedeny v tabulce č. 3.3.
Z grafů č. 3.4.1 a 3.4.2 je patrné, že ve 3 krajích došlo k nárůstu počtu smrtelných pracovních úrazů a v 8 krajích naopak k poklesu počtu případů proti roku 2018. Velký nárůst počtu případů byl evidován v kraji Libereckém a Královéhradeckém a naopak velký pokles v kraji Moravskoslezském a Ústeckém. Shodný vývoj jako počet případů měla i četnost případů v jednotlivých krajích.
Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2010‑2019, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2015‑2019 jsou uvedeny v tabulce č. 3.4.
Grafy č. 3.4.1 Smrtelné pracovní úrazy v krajích v letech 2010-2019
Grafy č. 3.4.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích v letech 2010-2019
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.