Pracovní úrazovost v České republice v roce 2016

6 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH

6 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH

Ve sledovaném období došlo k nejvyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v roce 2007 (graf č. 6.1, tabulka č. 6.2). V roce 2008 a 2009 došlo k významnému poklesu obou ukazatelů, u počtu případů o 4,6 % a 20,5 %, a u četnosti o 4,3 % a 25,3 %. Hodnota četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v letech 2007 – 2008 dosahovala průměrně 56 % hodnoty celorepublikové četnosti. V letech 2009 – 2013  tato hodnota činila průměrně 59 % hodnoty celorepublikové četnosti a v letech 2014 – 2016 již 62 %. V tabulce č. 6.3 je uvedena četnost případů (na 100 nemocensky pojištěných žen) v odvětvích. Ve většině odvětví měly ženy hodnotu tohoto ukazatele stejnou nebo nižší než všichni zranění, kromě odvětví Vzdělávání (P.). V rizikových odvětvích, jako je Stavebnictví (F.), Těžba a dobývání (B.) a Zásobování vodou, činnost s odpady (E.) měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci, protože zde nevykonávaly právě ty činnosti (riskantní) pro odvětví typické.

Z celkového počtu 44 669 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny (k 9. 5. 2017), které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP a ČBÚ, se jich 13 809 (tj. 30,9 %) událo ženám. Tato skupina úrazů obsahovala 1 315 (tj. 2,9 % ze 44 669) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 227 přihodilo ženám. Z grafu 6.3 je patrné, že od roku 2007 došlo k nárůstu počtu pojištěných žen o 4 %, ale k poklesu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 26 %) i četnosti (o 28 %).

Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 2007 – 2016 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém dalším trendu, ale spíše o nahodilých událostech.  V roce 2007 bylo evidováno případů 11. K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími úrazovými ději byly pády osob a materiálu, exploze a otrava plyny. V roce 2011 se jednalo zejména o pády zaměstnanců nebo předmětů na zaměstnance a dopravní nehody. V roce 2012 byly evidovány pouhé dva případy a to autonehody. V roce 2013 bylo evidováno sedm případů, z toho dva při autonehodě. V roce 2014 byl evidován pouhý jeden případ a to pád osoby z výšky. Jednalo se o historické minimum. V roce 2015 bylo evidováno případů 11, z toho byly čtyři dopravní nehody a dvě vraždy a v roce 2016 to byly tři případy, z toho dvě dopravní nehody a přejetí vysokozdvižným vozíkem.

Absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let) vykázal mezi roky 2007 a 2008 vzestup. V letech 2009 a 2010 došlo k prudkému poklesu počtu těchto případů, v dalších dvou letech pak byl zaznamenám opět nárůst a v roce 2013 došlo k mírnému poklesu. V roce 2014 došlo k mírnému nárůstu počtu případů a v roce 2015 k velkém nárůstu na trojnásobek počtu případů. V roce 2016 došlo pak k velkému poklesu o 49 %. V grafu č. 6.1 jsou uvedeny počty případů mladistvých a žen na osách s rozdílnými měřítky.

V roce 2007 se hodnota četnosti těchto pracovních úrazů (0,93) těsně přiblížila četnosti pracovních úrazů žen (0,92). V letech 2008 a 2009 došlo opět k  vzestupu hodnoty tohoto ukazatele, v roce 2009 nad hodnotu za ČR (1,18). V roce 2010 klesl tento ukazatel dosud nejníže (0,73) a opět se těsně přiblížil četnosti pracovních úrazů žen (0,72) v tomto roce. V letech 2011 až 2016 došlo opět k vzestupu četnosti nad celorepublikový průměr. Četnost v roce 2015 významně stoupla (4,26) a přiblížila se hodnotě četnosti z let 1997 a 1998.

Smrtelný pracovní úraz mladistvých zaměstnanců nebyl v posledních více než 10 letech zaznamenán žádný.

V grafech č. 6.3 a 6.4 je znázorněn vývoj počtu pojištěných osob, pracovních úrazů s pracovní neschopností a četnosti v letech 2007 – 2016 odděleně pro ženy a muže (bázické indexy). Za uvedené období došlo u pojištěných mužů ke snížení počtu o 4 %, zatímco u žen došlo ke zvýšení o 4 %. Dohromady za ČR se tento ukazatel téměř nezměnil, pokles zaznamenal jen o 0,5 % (grafy č. 2.5 a 2.8, kapitola č. 2).

Poměr počtu pojištěných žen ku mužům v roce 2007 činil 47,0 % : 53,0 %. Tento poměr se do roku 2016 postupně změnil na 49,1 % : 50,9 % (o 2,1 %). Znamená to tedy, že v pracovním procesu byli muži postupně nahrazováni ženami, které mají nižší četnost pracovních úrazů.

Také poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů se za 10 posledních let změnil. Kromě případů smrtelných došlo k nárůstu procentního poměru u žen na úkor mužů. Tento poměr

• v roce 2007 činil 26,8 % : 73,2 % a v roce 2016 již 31,2 % : 68,8 %, změna o 4,4 % u případů s pracovní neschopností,
• v roce 2007 činil 25,5 % : 74,5 % a v roce 2016 již 31,3 % : 68,7 %, změna o 5,8 % u případů s pracovní neschopností delší než 3 dny,
• v roce 2007 činil 12,4 % : 87,6 % a v roce 2016 již 17,3 % : 82,7 %, změna o 4,9 % u případů závažných.

U případů smrtelných nelze hovořit o trendu, počty zraněných kolísají. Poměr v roce 2007 činil 5,9 % : 94,1 % a v roce 2016 pak 2,9 % : 97,1 %.

V tabulkách č. 6.6 a 6.7 jsou uvedeny počty a procentní podíl pracovních úrazů (všechny druhy) a pojištěnců, odděleně pro ženy a muže za posledních 10 let.

V grafu č. 6.6 je uveden poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů podle závažnosti. Z grafu je patrné, že se stoupající závažností případu roste podíl mužů na počtech případů. Použity byly počty případů za rok 2016, jen u případů bez pracovní neschopnosti za rok 2011.

Závažné pracovní úrazy žen

Činnosti

K největšímu počtu závažných pracovních úrazů žen došlo při chůzi (79 z 227, tj. 34,8 %) a to nejčastěji pádem (68 případů), především na rovině, např. vlivem namrzlého nebo mokrého povrchu. Celkem došlo při pádech osob (žen) ke 113 případům. Při činnosti "zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů – nespec." došlo ke 37 případům, z toho pády osob způsobily 15 případů. Ke 24 případům došlo při činnosti "osobní doprava", z toho dopravní nehody (vč. sražení chodce vozidlem) způsobily všech 24 případů.

Zdroje úrazu

• Povrchy na úrovni země (vnější i vnitřní, sportoviště, kluzké podlahy) 64 případů
• Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (schody, žebříky, výstupy) 41 případů

Průměrný věk závažně zraněných žen při pádech byl 53 let.

Ve věkové kategorii od 50 let (50 - 74 let) bylo evidováno 76 případů pádů žen, které jim způsobily závažný pracovní úraz.

V grafu č. 6.9 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy zvlášť pro muže a ženy. Počty těchto pracovních úrazů se v letech 2002 - 2008 příliš nelišily. V grafu je znázorněno jen období od roku 2006. V roce 2009 došlo k meziročnímu poklesu počtu případů přibližně o 20 % a k poklesu počtu pojištěnců o 7 %. V následujících letech pak počty závažných pracovních úrazů u obou pohlaví dramaticky vzrostly. Nejvyšší hodnota indexu (od roku 2007) byla u mužů evidována v roce 2011 a to 129 %, u žen pak v roce 2012 a činila 195 %.

Podrobnější rozbor pracovní úrazovosti žen, závažných pracovních úrazů v členění podle pohlaví a věkových skupin a také smrtelné pracovní úrazovosti bude zpracován v dalších samostatných analýzách.

Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři kalendářní dny žen

V grafu č. 6.5 je uvedeno zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2016 žen. Počty případů jsou uvedeny v tabulce č. 6.5. V grafu jsou patrné tři nejvýznamnější skupiny zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny:

• Budovy, konstrukce, povrchy 34,9 %
• Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 23,9 %
• Ruční nářadí 9,1 %