V roce 2016 došlo k nárůstu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2015. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). Podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2016 čtěte v tomto článku. Tabulková část je v příloze na konci článku.
Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2016, byla data o pracovních úrazech pořízená oblastními inspektoráty práce a uložená v bázi dat SÚIP a ČBÚ. Klasifikace zdrojů úrazů byla od roku 2011 provedena podle metodiky ESAW a z důvodu dodržení kontinuity časových řad sloučena do tvaru původního národního číselníku. Soubor dat z roku 2016 obsahoval data připravená ze 44 669 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP a ČBÚ, z toho bylo 1 315 případů závažných (s hospitalizací nad 5 dní). Do přehledu smrtelných pracovních úrazů bylo zahrnuto 104 případů, tj. včetně případů evidovaných ČBÚ. Smrtelné pracovní úrazy nepodléhaly již od roku 2012 statistickému zjišťování (ČSÚ). V grafech č. 5.1, 5.0 a 5.2 je znázorněn podíl počtu pracovních úrazů (smrtelných, závažných a s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny) v základních skupinách zdrojů úrazu. V tabulkách č. 5.1.3 – 5.2.4 jsou uvedeny případy podle zdrojů úrazu v krajích ČR podle kraje, kde k úrazu došlo nebo kraje sídla firmy (smrtelné případy). Zdroje pracovních úrazů žen jsou uvedeny v kapitole č. 6.
Z grafů č. 5.1 (tab. č. 5.1.1) a 5. 0 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny a úrazů závažných:
Z grafu č. 5.2 (tab. č. 5.2.4) je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů:
V letech 2007 – 2016 byla nejčastěji zastoupenou skupinou zdrojů pracovních úrazů:
skupina "Materiály, předměty, výrobky, strojní součásti" (ESAW)
2016 – 34 %, 2015 – 32 %, 2014 – 30 %, 2013 – 31 %, 2012 - 34 %, 2011 – 36 %,
skupina "Materiál, břemena, předměty"
2010 – 34 %, 2009 – 35 %, 2008 – 40 %, 2007 – 40 %
skupina "Budovy, konstrukce, povrchy" (ESAW)
2016 – 35 %, 2015 – 34 %, 2014 – 34 %, 2013 – 41 %, 2012 - 38 %, 2011 – 39 %,
skupina "Pracovní, dopravní prostory (pády osob)"
2010 – 40 %, 2009 – 37 %, 2008 – 36 %, 2007 – 33 %
skupina "Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky" (ESAW)
2016 – 45 %, 2015 – 31 %, 2014 – 41 %, 2013 – 31 %, 2012 - 35 %, 2011 – 32 %,
skupina "Dopravní prostředky"
2010 – 38 %, 2009 – 39 %, 2008 – 41 %, 2007 – 36 %
Největší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a zároveň nejmenší podíl na pracovních úrazech smrtelných
Ruční nářadí (ESAW) měla podíl na případech:
s pracovní neschopností nad 3 dny 9,2 %, na závažných 2,2 %, na smrtelných 0,0 % (2016),
s pracovní neschopností nad 3 dny 10,0 %, na závažných 3,1 %, na smrtelných 0,0 % (2015),
s pracovní neschopností nad 3 dny 10,2 %, na závažných 2,2 %, na smrtelných 0,0 % (2014),
s pracovní neschopností nad 3 dny 9,9 %, na závažných 2,4 %, na smrtelných 0,0 % (2013),
s pracovní neschopností nad 3 dny 10,1 %, na závažných 1,6 %, na smrtelných 0,0 % (2012),
s pracovní neschopností nad 3 dny 10,0 %, na závažných 1,5 %, na smrtelných 0,0 % (2011),
Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení měly podíl na případech:
s pracovní neschopností nad 3 dny 8,7 %, na závažných 1,5 %, na smrtelných 0,7 % (2010),
s pracovní neschopností nad 3 dny 8,6 %, na závažných 2,1 %, na smrtelných 0,0 % (2009),
s pracovní neschopností nad 3 dny 9,5 %, na závažných 1,9 %, na smrtelných 0,0 % (2008),
s pracovní neschopností nad 3 dny 9,8 %, na závažných 2,0 %, na smrtelných 0,0 % (2007).
Nejmenší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a zároveň největší podíl na pracovních úrazech smrtelných
Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky (ESAW) měly podíl na případech:
s pracovní neschopností nad 3 dny 3,3 %, na závažných 14,8 %, na smrtelných 45,2 % (2016),
s pracovní neschopností nad 3 dny 3,4 %, na závažných 14,1 %, na smrtelných 31,1 % (2015),
s pracovní neschopností nad 3 dny 3,9 %, na závažných 15,2 %, na smrtelných 40,5 % (2014),
s pracovní neschopností nad 3 dny 4,7 %, na závažných 15,7 %, na smrtelných 31,0 % (2013),
s pracovní neschopností nad 3 dny 4,3 %, na závažných 15,7 %, na smrtelných 35,7 % (2012),
s pracovní neschopností nad 3 dny 4,8 %, na závažných 16,9 %, na smrtelných 31,6 % (2011),
Dopravní prostředky měly podíl na případech:
s pracovní neschopností nad 3 dny 4,7 %, na závažných 14,4 %, na smrtelných 37,8 % (2010),
s pracovní neschopností nad 3 dny 4,8 %, na závažných 16,1 %, na smrtelných 39,4 % (2009),
s pracovní neschopností nad 3 dny 4,3 %, na závažných 20,0 %, na smrtelných 40,8 % (2008),
s pracovní neschopností nad 3 dny 4,0 %, na závažných 19,5 %, na smrtelných 35,9 % (2007).
Nebezpečné látky (ESAW) měly podíl na případech:
s pracovní neschopností nad 3 dny 2,9 %, na závažných 4,9 %, na smrtelných 4,8 % (2016),
s pracovní neschopností nad 3 dny 2,9 %, na závažných 5,3 %, na smrtelných 7,6 % (2015),
s pracovní neschopností nad 3 dny 2,8 %, na závažných 5,2 %, na smrtelných 0,9 % (2014),
s pracovní neschopností nad 3 dny 2,9 %, na závažných 4,2 %, na smrtelných 6,2 % (2013),
s pracovní neschopností nad 3 dny 3,4 %, na závažných 5,7 %, na smrtelných 7,5 % (2011),
Živé organizmy, fyzikální jevy, přírodní živly (ESAW) měly podíl na případech:
s pracovní neschopností nad 3 dny 4,6 %, na závažných 5,7 %, na smrtelných 8,8 % (2012),
Elektřina měla podíl na případech:
s pracovní neschopností nad 3 dny 0,1 %, na závažných 1,0 %, na smrtelných 2,2 % (2010),
s pracovní neschopností nad 3 dny 0,1 %, na závažných 1,5 %, na smrtelných 3,9 % (2009),
s pracovní neschopností nad 3 dny 0,1 %, na závažných 1,5 %, na smrtelných 2,6 % (2008),
s pracovní neschopností nad 3 dny 0,1 %, na závažných 1,1 %, na smrtelných 4,7 % (2007).
Vzájemným porovnáním grafů č. 5.0, 5.1 a 5.2 zjistíme, jak byly jednotlivé zdroje úrazu zastoupeny v pracovních úrazech různé závažnosti v roce 2016.
V grafu č. 5.5.1 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy podle zdrojů úrazu. Celkové počty za ČR těchto pracovních úrazů se v letech 2007 a 2008 příliš nelišily. Do roku 2009 došlo k poklesu počtu případů o 21 %. Od roku 2011 pak počty těchto případů dramaticky vzrostly. Nejvyšší hodnota indexu za ČR byla evidována právě v tomto roce a to 135 %. Nejvyšší hodnoty indexu byly zaznamenány zejména v letech 2012 - 2016 u zdroje úrazu Živé organizmy, fyzikální jevy, přírodní živly (až 323 % v roce 2014). V posledních letech došlo k nárůstu indexu u zdrojů úrazu Ruční nářadí a Systémy pro dopravu a manipulaci a skladování.
U pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny (graf č. 5.5.2) bázické indexy zaznamenaly v roce 2009 pokles u všech zdrojů úrazu. K největšímu poklesu mezi roky 2007 a 2013 došlo u Nebezpečných látek (o 62 %).
Systémy pro dopravu a manipulaci a skladování zaznamenaly od roku 2010 nárůst, v letech 2014 – 2016 extrémní až na hodnotu 381 % (v grafu nezobrazeno).
U zdroje úrazu Živé organizmy, fyzikální jevy, přírodní živly byl v roce 2016 zaznamenán pokles proti roku 2007 jen o 15 %.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.