Pracovní úrazovost v České republice v roce 2016

1 ÚVOD

1 ÚVOD

V letech 2007 – 2016 došlo u pojištěných mužů ke snížení počtu o 4 % zatímco u žen naopak ke zvýšení o 4 %. Pojištěné osoby v roce 2016 byly tak již evidovány v poměru ženy 49,1 % - muži 50,9 %.

Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2016 vyznačovala rozdílným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Zatímco hodnoty absolutních ukazatelů a četnosti celkové pracovní úrazovosti vzrostly, hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti meziročně významně klesly. Počet pojištěnců byl v roce 2016 téměř stejný jako v roce 2008, počet pracovních úrazů s pracovní neschopností a počet dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy se zase příliš nelišil od hodnot roku 2011.

V roce 2016 bylo vykázáno 104 smrtelných pracovních úrazů, což je o 28 případů méně než v roce 2015. Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců tím meziročně klesla. Počet případů byl obdobný jako v roce 2009.

K největšímu procentnímu nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností došlo v odvětví Výroba a rozvod elektrické aj. energie (D.) o 14,3 % a Těžba a dobývání (B.) o 11,5 %. K největšímu poklesu počtu případů došlo v Zásobování vodou; činnosti s odpady (E.) a to o 3,9 %. Počet smrtelných pracovních úrazů klesl zejména ve skupině zdrojů úrazu "Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly" a "Stroje a zařízení mobilní a stabilní", nárůst ale byl zaznamenám ve skupině zdrojů úrazu "Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky".

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností stoupl proti roku 2015 o 2,3 %. Počet pojištěnců také meziročně stoupl a to o 1,4 %. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů nárůstem tohoto ukazatele o 1,0 %. Zvýšil se mírně i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 0,3 %) a průměrný denní stav práce neschopných stagnoval. Průměrné procento pracovní neschopnosti mírně kleslo (o 1,3 %).

Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2009 již 55,2 kalendářních dnů na jeden případ. V roce 2010 zaznamenal tento ukazatel pokles o 5,5 %, v roce 2011 opět narostl o 5,6 % a v roce 2012 stagnoval. V roce 2013 dosáhl maximální hodnoty 55,7 kalendářního dne a v roce 2014 poklesl, v roce 2015 se opět přiblížil maximální hodnotě (55,4) a v roce 2016 opět poklesl.

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2016 skupina "Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti" (34 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina "Budovy, konstrukce, povrchy" (35 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina "Pozemní vozidla" (45 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle typu (závažnosti) úrazu bylo evidováno i v letech minulých, rozdíly byly jen v procentním zastoupení.

Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2016 bylo "Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko". Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu a proto zcela převládá a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 79 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 67 % a u pracovních úrazů smrtelných 50 %.