Práce přesčas u řidičů vozidel podléhajících nařízení vlády č. 589/2006 Sb.

Jsem poradcem pro silniční dopravu a vydávám příručky pro dopravce a řidiče. Dopravci se často dotazují na problémy s pracovní dobou řidičů a přesčasy. Jde o nařízení vlády č. 589/2006 Sb. Konkrétně bychom potřebovali vědět, jak rozumět odst. 2 § 5 tohoto nařízení. Ten zní: „Délka směny může činit nejvýše 13 hodin. Délka směny zaměstnance pracujícího v noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích." Řidiči a dopravci v praxi při směně v denní době mnohdy prodlužují 13hodinovou směnu o další až 2 hodiny, které jim zaměstnavatel eviduje jako přesčasovou práci. Limit 15 hodin pracovní doby překročit nemohou, protože v rámci 24 hodin musí mít zaměstnanec denní odpočinek nejméně 9 hodin. To stanovuje nařízení ES č. 561/2006. Tento postup zdůvodňují jako možný, protože 24 - 9 (denní odpočinek) = 15,  tzn., že až 15 hodin mohou pracovat mezi dvěma denními odpočinky. Dotaz tedy zní: Může dopravce nařídit řidiči, který část směny vykonal v noční době, aby pracoval déle než 10 hodin? To znamená, aby například prodloužil směnu na 12 hodin s tím, že 2 hodiny nad mez povolenou nařízením vlády č. 589/2006 Sb. představují práci přesčas? Mám na mysli situaci, kdy všechny ostatní limity stanovené zákoníkem práce a nařízením vlády č. 589/2006 Sb. budou dodrženy.

Ano, máte pravdu. I při výkladu nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů, musíme vycházet z definice pojmu směna - § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce: „Směnou je část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat.“ Takže, když ustanovení § 5 odst. 2 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. stanoví, že: „Délka směny může činit nejvýše 13 hodin. Délka směny zaměstnance pracujícího v noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích,“ tak to platí obecně, jak pro zaměstnance pracujícího ve dne, tak pro zaměstnance pracujícího v noci.

Navíc ustanovení § 5 nařízení vlády je zjevně kogentní, to znamená, že se od něj nelze odchýlit. Vyplývá z něj tedy, že délka směny nesmí obecně přesáhnout 13 hodin a délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 10 hodin. Vše, co je nad tyto dva limity, může být jen a jen práce přesčas. Ovšem opět za předpokladu dodržení limitů nepřetržitého odpočinku mezi směnami. Ano, i zaměstnanec pracující v noci může konat práci přesčas, zaměstnavatel by však měl při jejím nařizování brát v úvahu především hledisko bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ne se striktně držet předpisu, který dovoluje, že zaměstnanec může pracovat až 15 hodin denně.