Používání právních předpisů a technických norem v praxi

Právní řád České republiky – část II

Právní řád České republiky – část II

Ustanovení jednotlivých paragrafů právních předpisů mohou obsahovat odkazy na poznámky pod čarou. Ty nejsou součástí právního předpisů - nejsou právně závazné jako právní předpis. Jedná se pouze o informační zdroj. Pokud není část právního předpisu, jež obsahuje odkaz novelizována, poznámka pod čarou se nenovelizuje, i když došlo k její změně. Z tohoto důvodu je nutné vždy, když chcete pracovat s právním předpisem nebo ČSN, které poznámka pod čarou uvádí, zjistit zda jsou ještě platné, a to včetně případných novel uvedeného právního předpisu nebo změn ČSN.

Odkaz též bývá u textu typu: „pokud zvláštní předpisy nestanoví hodnotu nižší“ apod. Tento způsob zápisu neznamená, že v případě obsahuje-li poznámka pod čarou výčet všech předpisů, které se k danému ustanovení vztahují (není uvozen slovem „Např.“), že nemůže být toto ustanovení omezeno jiným právním předpisem, který zde není uvedený. Právní předpisy se neustále mění, a proto může dojít i k rozšíření počtu právních předpisů vztahujících se k dané problematice. Jako příklad může posloužit znění § 92 vyhlášky č. 324/1990 Sb., které stanoví, že jeden zaměstnanec smí ručně přenášet břemena do hmotnosti 50 kg, pokud zvláštní předpis nestanoví hodnotu nižší. Poznámka pod čarou, která je informativního charakteru, uvádí: § 150 a § 167 zákoníku práce (zakázané práce ženám a mladistvým). Avšak nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb. a č. 441/2004 Sb. obsahuje ustanovení, že muž může při občasném ručním přenášení a zvedání břemen s dobrými úchopovými možnostmi manipulovat s břemenem do hmotnosti 50 kg. Při častém zvedání a přenášení může manipulovat s břemenem jen do hmotnosti 30 kg. Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 324/1990 Sb. § 92 obsahuje závazné ustanovení „pokud zvláštní právní předpis nestanoví hodnotu nižší“, vztahuje se uvedený limit 30 kg i na výkon přenášení břemen v souvislosti se stavební činností, neboť bezpečnostní pravidla pro tuto činnost stanoví právě zmíněná vyhláška. Bude-li zaměstnanec na stavbě často zvedat břemena o vyšší hmotnosti než 30 kg, porušuje tím vyhlášku č. 324/1990 Sb. § 92.

V obecném povědomí o oblasti práva platí presumpce neviny, která je odvozena od listiny základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku ČR. Ta je základním stavebním kamenem v trestním právu a neplatí však bezpodmínečně v pracovním právu. To se odráží, jak na straně zaměstnavatele (např. obecná odpovědnost za pracovní úraz), tak na straně zaměstnance (např. dnes velice frekventovaná problematika tzv. sexuálního harašení).

Důležité je mít nejen přehled o právních předpisech dotýkajících se určité problematiky, ale sledovat i jejich novelizace, které mohou být provedeny i v rámci jiného právního předpisu. Neméně důležité je i sledování oprav právních předpisů. Oprava je platná až je oznámena ve Sbírce zákonů, proto není možné provádět opravy například v publikacích nebo interních směrnicích citované části právního předpisu, i když se zjevně jedná o tiskovou chybu, jak tomu bylo například v nařízení vlády č. 11/2002 Sb. - oprava v částce 119 Sbírky zákonů 2002 (číslo částky udává číslo jednotlivé části Sbírky zákonů v příslušném roce, která obvykle obsahuje více právních předpisů - pozor proto na záměnu s číslem právního předpisu, které se vždy uvádí se zkratkou „Sb.“)  nebo u vyhlášky č. 288/2003 Sb., příloha č. 1 část B, kde zjevně došlo k prohození údajů ve sloupcích. Nebýt toho, že nejvyšší hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen těhotnými ženami jsou stanoveny v části A uvedené přílohy, mohly by tyto ženy manipulovat s břemeny o hmotnosti 20 kg, neboť tato chyba není dosud opravena. Přes zjevnou chybu musí být v publikacích otiskujících zmíněnou vyhlášku tato chyba uvedena, neboť toto znění je závazné. Autor může pouze udělat poznámku o této chybě pod čarou avšak v žádném případě provést opravu.

Též v publikacích apod. vydávaná různá úplná znění právních předpisů nejsou z právního hlediska úplnými zněními těchto předpisů, neboť nebyly vyhlášeny ve Sbírce zákonů (pokud nejsou přetiskem vyhlášeného úplného znění). Dojde-li k vydání úplného znění ve Sbírce zákonů, nejedná se o nové vydání příslušného právního předpisu, ale pouze z důvodu přehlednosti a lepší aplikovatelnosti v praxi o nové vydání uceleného znění tohoto předpisu. Proto je nezbytné při odvolávání se na tento předpis uvádět číslo původního znění s dovětkem: „ve znění pozdějších předpisů (úplně znění č. …)“, nikoliv jen číslo úplného znění - například: zákon o požární ochraně č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 67/2001 Sb.). Při odvolání se na právní předpis je důležité minimálně uvést číslo původního znění. Pokud se však odvoláváte na ustanovení, které přinesla až některá novela, je nezbytné minimálně uvést: „ve znění č. … „ (uvést číslo novely, jež zavedla požadované znění) - např. § 4 zákona č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 237/2000 Sb. (znění § 4 před touto novelou bylo zcela jiné).

V úvodu studia nového právního předpisu je zcela nezbytné ujasnit si na jaké konkrétní podmínky se předpis vztahuje nebo naopak nevztahuje. Neznamená, že například nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení se dnem nabytí účinnosti vztahuje na všechna strojní zařízení. Velmi důležité je nastudovat uvedenou použitou terminologii, neboť určitý název může být pro účel předpisu chápán trochu odlišněji, než je tomu v běžné praxi. Též je možné, že použitý termín je vysvětlen v jiném právním předpise. Například zákoník práce v horkých provozech povoluje pivo se sníženým obsahem alkoholu. Objasnění tohoto pojmu naleznete ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j), a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích… a zjistíte, že se v žádném případě nejedná o tzv. 8° pivo (bohužel s výkladem, že se o tzv. 8o pivo jedná se můžete ještě stále setkat), neboť množství alkoholu smí být pouze do 1 hmotnostního procenta.

Je-li výčet, např. povinností nebo požadavků, uvozen slůvkem „zejména“, jedná se o příkladný výčet, tedy není konečný. Pokud je ve výčtu uveden jen seznam povinností nebo požadavků bez uvození, jedná se o výčet taxativní, tzn., že se jedná o ucelený výčet, který dále nemůže být rozšiřován. Tento rozdíl můžete nalézt v Zákoně o zajištění dalších podmínek BOZP (č. 309/2006 Sb.), kde v § 5, do kterého bylo převedeno ustanovení § 134e ze současného Zákoníku práce „Organizace práce a pracovní postupy", je oproti znění ze Zákoníku práce vypuštěno slůvko „zejména“, a proto nové ustanovení, které je jinak téměř totožné s ustanovením ve starém Zákoníku práce je z právního hlediska zcela rozdílné.
Studium právních předpisů musí být velice pozorné. Například je nutné věnovat pozornost postavení slov „a“ a „nebo“ v případech, kdy je adresována nějaká povinnost více subjektům, a to za rozdílných podmínek. Povinnost vztahující se na: „nákladní a speciální vozidlo nebo soupravu o celkové hmotnosti vyšší než 3 500 kg“ se vztahuje na všechna nákladní a speciální vozidla bez ohledu na jejich celkovou hmotnost a na soupravy o celkové hmotnosti vyšší než 3 500 kg. Pokud by místo „nebo“ bylo „a“ omezení hmotnosti nad 3,5 t by se týkalo i nákladních a speciálních vozidel.

Též je velmi důležité ujasnit si souvislosti a vazby k jiným právním předpisům. Není tím míněno jen zjištění, zda novým předpisem je jiný aktualizován nebo zrušen, ale především vzájemná propojení a ovlivnění. To se týká především prováděcích předpisů - vyhlášek, nařízení vlády. I zde může napomoci nákres. Nejde jen o zjevné souvislosti, ale například na vyhlášení některé mezinárodní úmluvy ve Sbírce mezinárodních smluv ČR může být vázána účinnost národního právního předpisu, jak tomu bylo u nařízení vlády č. 284/2000 Sb., kterým se měnilo nařízení vlády o stanovení technických požadavků na osobní ochranné prostředky. V této souvislosti je též nutné nezapomínat na pravidlo, že právní předpis speciální má přednost před právním předpisem obecným.

U velmi důležitých a zásadních rozhodnutí se nespokojte s nahlédnutím do nějaké publikace nebo počítačového programu obsahujícího legislativu (ani stejnopis Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv zveřejněný na webu Ministerstva vnitra, které tyto sbírky vydává, se nepovažuje za Sbírku zákonů a Sbírku mezinárodních smluv), ale podívejte se přímo do Sbírky zákonů, jejíž znění je jediné správné (jinde se může vyskytnout chyba, která nemůže být akceptována; je-li chyba ve Sbírce zákonů, platí do doby opravy toto chybné znění).

Vždy argumentujte přesně, neboť například 24 týdnů není 6 měsíců, i když v běžné řeči to bez problému zaměníte.
Mějte na vědomí, že není důležité perfektně si pamatovat znění paragrafu (v případě potřeby se do něj vždy podíváte - !), ale umět dokonale využít to co obsahuje.