Odečtou se zaměstnanci z dovolené 2 svátky, které by jinak musel odpracovat?

Zaměstnanec v nepřetržitém provozu požádá o čerpání dovolené například od 1. do 15. července, přičemž mu na oba červencové svátky připadá směna, kterou by jinak byl povinen odpracovat. Zaměstnavatel na základě žádosti dovolenou určí. Odečtou se zaměstnanci tyto dva dny z dovolené, nebo ne? Bude se to považovat za žádost zaměstnance, nebo rozhodovací akt zaměstnavatele? Protože zaměstnanec, až na výjimky, o čerpání své dovolené sám nerozhoduje.

I nadále podle § 219 odst. 2 zákoníku práce (ZP) platí, že připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Zaměstnanec tedy v tento den dovolenou sice čerpá, avšak odpovídající počet hodin dovolené se mu s ohledem na § 219 odst. 2 ZP nezapočítává (tj. zaměstnanec o odpovídající počet hodin dovolené takto „nepřichází“, byť dovolenou čerpá. Většina odborníků na pracovní právo se přiklání k názoru, že zaměstnanci tento den přísluší náhrada mzdy nebo platu z titulu čerpání dovolené, neboť hlavním důvodem, proč zaměstnanec v tento den nepracuje, je předem určené čerpání dovolené.

Od 1. 1. 2021 však § 219 odst. 2 ZP nově uvádí, že výše uvedené neplatí, tj. den svátku se zaměstnanci do dovolené započítává, pokud:

• by zaměstnanec byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 ZP a
• čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost.

Obě tyto podmínky přitom musí být splněny společně, jinak se dovolená zaměstnanci čerpaná v den svátku zaměstnanci nezapočítává. Ačkoliv zákon nestanoví obligatorní písemnou formu žádosti zaměstnance o čerpání dovolené v konkrétní den svátku, kdy má podle § 91 odst. 4 ZP konat práci, všeobecně se to doporučuje (jinak zaměstnavatel neprokáže, že dovolená byla čerpána na žádost zaměstnance, protože platí obecné pravidlo, že dovolenou určuje zaměstnavatel). Touto změnou se reagovalo na případy, které se běžně vyskytovaly v praxi, kdy zaměstnavatel poskytl zaměstnanci na jeho žádost den dovolené pouze na svátek a následně ho do dovolené nemohl započítat, protože dovolená v den svátku se do nároku na dovolenou nezapočítává. V takovém případě pak není důvodné, aby takto poskytnutá dovolená výhradně na den svátku nebyla do dovolené zaměstnanci započítána.

Tato výjimka však platí pouze v případě, že svátek nepřipadl do souvislé doby čerpání dovolené zaměstnancem.

Proto ve Vašem případě, kdy zaměstnanec čerpá souvisle dva týdny dovolené, platí obecné pravidlo – připadne-li dovolená na den svátku, tak se svátek do ní nepočítá.

Poznámka závěrem – podle § 217 odst. 1 ZP platí: „Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není dále stanoveno jinak. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance.“ Proto platí obecně, že dovolenou určuje zaměstnavatel, byť v konkrétních případech respektuje oprávněné zájmy zaměstnance a vyhoví jeho žádosti. Pouze ve výše uvedeném případě dovolené ve svátek si může zaměstnanec o čerpání dovolené požádat. I tak ale platí, že zaměstnavatel podle svých provozních možností dovolenou určí nebo neurčí.