Kontrola, prověrka a audit při zajišťování BOZP

Kontrola úrovně BOZP by měla být zaměřena zejména na stav výrobních a pracovních prostředků, vybavení pracovišť a na úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek. Provádí se porovnáním skutečného stavu u zaměstnavatele s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP a s požadavky zaměstnavatele na zajištění BOZP, které si stanovil v interních předpisech. Cílem kontroly má být přijetí takových opatření, která po jejich realizaci zajistí snížení míry rizika tím, že skutečný stav sjednotí s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP, případně interních předpisů zaměstnavatele.

Jako kontrola úrovně BOZP bývá někdy mylně vnímáno (přistupuje se tak k jeho provedení) vyhledání a hodnocení rizik při práci. Jeho smyslem však není kontrola, ale srovnání skutečného stavu se stavem optimálním, především tam, kde nejsou požadavky na zajištění BOZP stanoveny právními a ostatními předpisy na zajištění BOZP. Výsledkem srovnání má být identifikace rozdílů, které mohou způsobit škodu (újmu) – pracovní úraz, nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání, snížení pracovní pohody – a určení s jakou pravděpodobností ke škodě dojde. I když i zde je cílem stanovení opatření ke snížení míry rizika, přesto se nejedná o kontrolní činnost, ale o posuzování u zaměstnavatele se vyskytujících rizik.

Prověrka BOZP je vyšší úrovní kontroly. Je komplexnější a používá se při ní náročnějších metod zjišťování. Během ní by měla být posouzena všechna pracoviště a všechna zařízení zaměstnavatele. Znamená to, že by měl být prověřen soubor opatření (technických, organizačních, výchovných), která při správné aplikaci nebo realizaci vytvoří podmínky k tomu, aby se pravděpodobnost ohrožení nebo poškození lidského zdraví snížila na minimum, a to na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele. Součástí prověrky by měla být i kontrola, jakým způsobem a jak kvalitně jsou prováděny kontroly úrovně BOZP, včetně realizace přijatých opatření.

Audit slouží k vyhledání systémových nedostatků, tzv. neshod. Proto nesmí být vnímán jako obdoba kontroly úrovně BOZP. Provádění auditů se vztahuje na firmy a společnosti, které zavádějí nebo mají zaveden systém managementu BOZP. Pro audit je primární, zda je vytvořen a zaveden funkční systém řízení BOZP. V rámci auditu se vyhledávají systémové nedostatky za účelem zlepšení systému řízení BOZP, nikoliv jednotlivé závady za účelem zvýšení úrovně BOZP. Podle nové ČSN ISO 45001:2018 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Požadavky s návodem k použití, která nahrazuje ČSN OHSAS 18001:2008, je za audit považován systematický, nezávislý a dokumentovaný proces pro získání důkazů z auditu a pro jejich objektivní hodnocení s cílem stanovit rozsah, v němž jsou splněna kritéria auditu.

Audit není kontrola, ale komplexní hodnocení fungování systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně nacházení případných nedostatků (neshod). Tomu odpovídá i technika zjišťování. Auditor, jedno zda interní či z auditorské společnosti, se neptá na jednotlivá plnění zajištění úrovně BOZP, ale zkouší funkčnost systému (auditor nemusí být odborníkem na zajišťování úrovně BOZP, interní auditor a auditor externích zainteresovaných stran by měl pro výkon činnosti splňovat předpoklady uvedené ČSN EN ISO 19011 Směrnice pro auditování systémů managementu). Cílem auditu není jen odhalení co největšího počtu neshod (systémových nedostatků), ale především získání odpovědi na otázku proč k nim dochází.

K bližšímu objasnění jednotlivých pojmů uvádím praktický příklad:

Ve firmě je třicet samostatně stojících regálů. Pokud při kontrole BOZP odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik zjistí, že na dvou z nich chybí označení nosnosti buňky, do zápisu o kontrole uvede, že byla zjištěna tato závada, a že je tím porušen čl. 10.2 přílohy nařízení vlády č. 101/2005 Sb. Již ji nezajímá, a na věci to nic nemění, zda je někde napsáno (stanoveno), kdo tam má štítek umístit a kdo a jak často má kontrolovat, zda štítek nechybí. Pokud však tento stav nalezne auditor, bude ho zajímat, jak je systémově zajištěno, aby takový stav nenastal – způsob a četnost provádění kontrol, stanovení frekvence periodické obnovy opotřebeného značení apod. Pokud zjistí, že systém je správně vytvořen a v praxi funguje, a že se pravděpodobně jedná o náhodný nedostatek, tedy výjimečný stav, nebude tuto situaci nijak řešit, neboť on hodnotí systém řízení. Pokud však regálů bez označení bude pět (počty jsou ilustrativní, záleží na úrovni řízení BOZP), je zpracován interní předpis řešící tuto problematiku a jsou prováděny a vyhodnocovány kontroly označení včetně odstranění zjištěných závad (vše musí být dokladováno). Již to značí, že systém nefunguje tak, jak by měl. Auditor to označí za malou neshodu (z hlediska úrovně BOZP je značným rizikem, avšak není ohrožena úroveň řízení systému BOZP). Pokud však jich bude polovina, je zřejmé, že systém řízení, pokud je vůbec vytvořen, neplní svou funkci a auditor tento stav označí jako neshodu (velkou, resp. systémovou).

V nabídkách některých firem, které zajišťují BOZP formou outsourcingu, je možné se setkat se sdělením, že provedou vstupní audit, na základě kterého bude stanoven postup zajištění BOZP dodavatelskou firmou přímo pro konkrétního zaměstnavatele. Pochopitelně se nejedná o audit ve smyslu významu tohoto slova, ale o prověrku BOZP (provedení pouhého auditu, tedy pouhé zjištění systémových nedostatků, by bylo pro zajištění úrovně BOZP externí firmou zcela nedostatečné. Nemusí se jednat o neznalost. Použití výrazu „audit“ lépe („moderněji“) zní, a proto se, bohužel, používá i v tomto případě. Správné však je důsledně rozlišovat pojmy „kontrola“, „prověrka“ a „audit“. Jeden druhým nelze v žádném případě nahradit, neboť každý má jiný význam. Kontrola úrovně BOZP je základem, prověrka BOZP napomáhá dosáhnout vyšší úrovně BOZP a ještě vyšší úrovně umožňuje dosáhnout provádění auditů (více kontrol nezajistí vyšší kvalitu – zjištění ve zbrojním průmyslu ve Velké Británii, které vedlo ke vzniku prvního normalizovaného systému managementu). Nejen při volbě použití pojmů je nutné rozlišovat, zda se jedná o ŘÍZENÍ nebo o ZAJIŠŤOVÁNÍ ve smyslu vlastního výkonu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.