Improvizovaná ochrana dýchacích cest

22.08.2002

Zdroj:

D - Krizové řízení a ochrana obyvatelstva

Za období posledních tří let došlo v ČR k únikům nebezpečných látek - chloru v Neratovicích, opakovaně amoniaku v Chebu a oxidu siřičitého v Přerově. Prostředky improvizované ochrany dýchacích cest byly odzkoušeny právě u těchto tří, v našem průmyslu nejvíce frekventovaných, škodlivin.

civilní ochrana

ochrana

ochrana dýchadel

Na otázku, zda je možná ochrana dýchacích cest proti některým průmyslovým škodlivinám svépomocí, lze odpovědět kladně. Toto sdělení je však nutné uvést na pravou míru. Při špatném pochopení problematiky improvizované ochrany by mohlo dojít k nebezpečnému zavádějícímu precedentu, jehož důsledky by mohly ohrozit zdraví nebo i životy chráněných osob! Dosud byly prostředky improvizované ochrany odzkoušeny na tři průmyslové škodliviny, které jsou také v ekonomice CR nejvíce frekventovány — chlor, amoniak a oxid siřičitý.
Při havárii s únikem průmyslové škodliviny dochází k jejímu postupnému šíření ve směru větru a k úbytku její koncentrace se vzdáleností od místa havárie v závislosti na množství, rychlosti a mechanizmu úniku, druhu unikající škodliviny a meteorologických podmínkách.

Oblasti koncentrace unikající škodliviny

Z hlediska způsobu ochrany dýchacích cest je možno modelově rozdělit koncentrace unikající škodliviny do čtyř oblastí.

V 1. oblasti, tj. nejbližší okolí havárie, se pohybuje její koncentrace od 1 milionu ppm (100 objemových %) do 5000 ppm (0,5 %). Tato oblast by neměla přesáhnout hranice nejbližšího prostoru výronu v provozu. V oblasti je nezbytné aplikovat pouze izolační ochranu tlakovzdušnými nebo kyslíkovými přístroji, zde mohou působit jen povolaní profesionální záchranáři.

Ve 2. oblasti dosahuje koncentrace unikající škodliviny rozmezí 5000 ppm do 10 ppm (přibližně desetinásobek čichového prahu uvedených tří škodlivin). V této oblasti je možné používat ochrannou masku s příslušným ochranným filtrem, eventuálně respirátor nebo polomasku s protichemickou vložkou. Také tato oblast by neměla přesáhnout hranice provozu nebo podniku.

Ve 3. oblasti je horní koncentrace 10 ppm a dolní hranici tvoří hodnota komunální koncentrace (imisní limit), které činí zlomek ppm (chlor 0,01 ppm; oxid siřičitý 0,4 ppm a amoniak 0,14 ppm). Teprve v této oblasti lze spolehlivě používat improvizovanou ochranu dýchacích cest.

U škodlivin s nižší toxicitou (SO₂ a NH₃) lze horní koncentraci ve 3. oblasti řádově zvýšit, obráceně u toxických látek (Cl₂) zase poněkud snížit. V praxi byly vyzkoušeny tyto maximální koncentrace, do kterých lze improvizaci aplikovat:

chlor	5 ppm
oxid siřičitý	200 ppm
amoniak	400 ppm

Vyšší koncentrace všech tří plynů již pokusné osoby obtížně snášely. Naopak bylo zjištěno, že koncentrace oxidu siřičitého pod 50 ppm a amoniaku pod 400 ppm lze eliminovat bez impregnace, jen čistou vodou. Tato skutečnost vyplývá z velmi dobré rozpustnosti obou plynů ve vodě — viz tabulka.

Toxikologické vlastnosti a rozpustnost vybraných průmyslových škodlivin (údaje v ppm)

Druhy koncentrací	Amoniak NH₃	Oxid siřičitý SO₂	Chlor Cl₂
rozsah koncentrace v atmosféře Země suchý vzduch do 12 km	0,002-0,02	0-0,02	0,0003-0,0015
imisní limit	0,29	0,06	0,01
vnímatelnost čichem	od 1	od 1	od 0,5 až 3,5
nejvyšší přípustná koncentrace (NPK)	58	4	1
expoziční součin zraňující ppm.min účinek - otrava po minutovém působení uvedené koncentrace	21 570	7640	206
expoziční součin smrtelný ppm.min smrt po minutovém působení uvedené koncentrace	172 560	26 740	2064
rychlá smrt LC¹⁰₁₀₀	13 000	10 000	1000
rozpustnost ve vodě při 20 °C v 1 litru vody se rozpustí litrů plynu	702	113	2,3
ppm (pars per milion) je v toxikologii běžné vyjadřování koncentrací plynů ve vzduchu; je to koncentrace v objemových částech v milionu; 1 ppm je jedna částice v milionu částic vzduchu neboli desetitisícina objemového procenta. NPK nejvyšší přípustná koncentrace na pracovišti, která ještě neovlivní základní společenské funkce exponovaných osob ve srovnání s neexponovanou populací. Imisní limit - dříve hygienická komunální koncentrace ve volném ovzduší, která ještě neovlivní základní společenské funkce populace; údaje za 24 hod. LC¹⁰₁₀₀ smrtelná koncentrace pro 100 % osob během 10 minut působení.

Ve 4. oblasti, od hranice komunální koncentrace po nulovou koncentraci, nemusí být řešena žádná ochrana dýchacích cest, protože hodnoty nižší než komunální koncentrace, neovlivňují zdraví ani při dlouhodobém pobytu.

Obecně platí, že plošné nejrozsáhlejší oblastí je 4. oblast, následuje 3. oblast atd. Lze také předpokládat, že ve 3. a 4. oblasti pobývá nejvíce osob. Z tohoto důvodu, a předně z ekonomických příčin, má improvizovaná ochrana velký praktický význam. V jaké vzdálenosti od místa potenciální havárie se jednotlivé oblasti mohou nacházet, lze předem stanovit modelováním. Vždy to však závisí, jak již bylo uvedeno, zejména na množství uniklé škodliviny a rychlosti jejího úniku. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie, způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, upřesňuje havarijní plánování podle zákona o prevenci závazných havárií, tedy u několika desítek objektů s toxickými látkami. U řady ostatních objektů, které nespadají do působnosti zákona o prevenci závažných havárií, lze provádět modelování oblastí pomocí několika v ČR dostupných počítačových modelů k vyhodnocování šíření škodlivin.

Způsob aplikace improvizované ochrany

Realizace improvizované ochrany dýchacích cest proti uvedeným škodlivinám spočívá v použití tkaniny, napuštěné roztokem chemikálie (viz dále), dostupné ve většině domácností. Škodlivina při dýchaní přes impregnovanou tkaninu reaguje s chemikálií, a tím se neutralizuje. Dále se aplikuje polyetylenový sáček na ochranu očí. Postup přípravy tkaniny pro ochranu před chlorem a oxidem siřičitým je následující: tkanina, nejlépe froté, se ponoří do roztoku zažívací sody, který se pořídí rozmícháním lžíce této látky v půl litru vlažné pitné vody, tkanina se mírně vyždímá a na dvakrát přeložená se přidržuje přes dýchací cesty, resp. se převáže šátkem. Sáček vhodného průměru se nasadí přes hlavu tak, aby chránil oči. Analogický postup se aplikuje pro improvizovanou ochranu před amoniakem s tím, že místo roztoku sody se použije kyselina citrónová nebo vinná, šťáva z citronu resp. ředěný ocet.

Stechiometrie reakcí improvizované ochrany dýchacích cest:

2 NaHCO₃ + CI₂ = 2 NaCI+2 CO₂ + H₂O+ 0,5 O₂

2 NaHCO₃ + SO₂ = Na₂SO₃ + 2 CO₂ + H₂O 1 g bikarbonátu zachytí 0,42 gr Cl₂ ,

resp. 0,38 g SO, tj. cca 0,13 litru těchto plynů. C₆H₈O₇ + 3 NH₃, = C₆H5O₇ (NH₄)³,

resp. CH₃CO₂H + NH₃ = CH₃CO₂NlH₄ 1 g kyseliny citrónové zachytí 0,31 g amoniaku tj. 0,41 litru plynného čpavku.

Teoreticky by bylo možno zachytit tímto způsobem improvizace celou řadu plynů nebo par nebezpečných škodlivin, které jsou jako oxid dusičitý, chlorovodík a fluorovodík dobře rozpustné ve vodě. Zkoušky těchto látek jsou, vzhledem k řídkému výskytu v CR, plánovány na pozdější dobu. S velkou opatrností to platí také pro formaldehyd, sirovodík a kyanovodík. Uvádím to záměrně, neboť v žádném případě nelze realizovat improvizovanou ochranu dýchacích cest vůči nevyzkoušeným škodlivinám a zejména proti typovým otravným látkám, a to bez ohledu na jejich rozpustnost ve vodě!

Improvizovaná ochrana dýchacích cest obyvatelstva při úniku nebezpečné škodliviny do životního prostředí může být určena především:

k přesunu osob do stálých úkrytů,
k překonání nebo úniku ze zamořeného prostoru,
k ochraně v ochranném prostoru jednoduchého typu například v bytě,
při evakuaci obyvatelstva.

Za období posledních tří let došlo v ČR k únikům nebezpečných látek - chloru v Neratovicích, opakovaně amoniaku v Chebu a oxidu siřičitého v Přerově. Všude tam by našla improvizovaná ochrana dýchacích cest uplatnění.

Příspěvek upřesňuje IV. část příručky „Improvizovaná ochrana dýchacích cest a povrchu těla" str. 35-39 metodické pomůcky pro orgány státní správy, územní samosprávy, právnické osoby a podnikající fyzické osoby „Sebeochrana obyvatelstva", vydanou o roce 2001 Ministerstvem vnitra generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR v nákladu 30 000 výtisků.

ZDROJ:
Kroupa, M.: Improvizovaná ochrana dýchacích cest. 112 Odborný časopis požární ochrany … č. 2 (2002), s. 18-19.

Autor článku:

Kroupa M.