Evropská komise nedávno předložila první souhrnnou zprávu o implementaci Směrnice Rady 391/89/EHS (Rámcová směrnice) a prvních pěti individuálních směrnic pod ní patřících. Zpráva má iniciovat širokou a veřejnou diskusi o způsobech, jak dále utvářet a respektovat prostor pro podnikání v rozšířené Evropské unii a zlepšovat duševní a tělesnou pohodu pracovníků na pracovišti. Tento příspěvek obsahuje zásadní analýzy obsažené ve zprávě doplněné o první kritickou odezvu koncipovanou evropskými odbory. Zpráva i její kritické hodnocení by mohly být podkladem pro zahájení diskuse v České republice, ve které je implementace harmonizované legislativy, po mnoha letech od stanovení právní povinnosti hodnotit riziko, v mnoha ohledech „planá“.
Podniky vědí, že úrazy stojí peníze. Jejich očekávání je především spojeno se snížením nákladů na absenci, eliminaci prostojů, zvýšení motivace pracovníků a celkové zvýšení produktivity. Vyvinuté modely pro analýzu zisků a nákladů jsou však velmi složité a nejsou okamžitě prakticky aplikovatelné. Následkem toho je schopen je používat jen omezený počet podniků. Modely pro analýzu musí být dále vyvíjeny, aby podnikům vyčerpávajícím způsobem prokázaly účinnost BOZP. Závažné ztráty lze ohodnotit poměrně snadno. Méně tak ztráty z běžnějších nehod. Náklady mohou být často skryty v nemocenských dávkách, zvýšeném pojistném, v rozpočtu výdajů na údržbu apod. Mnoho zaměstnavatelů se mylně domnívá, že pojištění jim pokryje většinu nákladů vyplývajících z nehod: v praxi náklady nekryté pojištěním značně převyšují náklady z pojištění. Případové studie provedené ve Spojeném království ukazují, že poměr mezi náklady hrazenými z pojištění a skrytými náklady je 1 k 11. Navíc existují také nevyčíslitelné náklady způsobené například ztrátou image v podnikání, spokojenosti zákazníků či morálky zaměstnanců.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.