Činnost a postavení odborně způsobilého zaměstnance prevence rizik

6) Schopnosti OZZ

6) Schopnosti OZZ

OZZ musí být vysoce kvalifikovaný odborník na analyzování rizik, včetně návrhů opatření a management, nikoliv na výkon jednotlivých pracovních činností prováděných ve firmě, a to i jen z pohledu BOZP (nejenom, že by to bylo chybné, ale je to i prakticky neproveditelné). To přísluší konkrétnímu vedoucímu zaměstnanci, neboť BOZP je nedílnou součástí řízení - a vedoucí zaměstnanec má především řídit a o to méně výkonně pracovat (čím výše postavený vedoucí zaměstnanec o to více by se měl věnovat řízení včetně BOZP a méně vlastnímu výkonu práce, řečeno moderní terminologií - o to více by měl být managerem a méně vedoucím). Právě z tohoto důvodu musí OZZ zvláště vyhledávání rizik provádět v těsné spolupráci s příslušným vedoucím zaměstnancem.

Avšak v první řadě musí být OZZ schopen vytvořit systém řízení BOZP a udržovat jej minimálně na úrovni při jeho zavedení, což neznamená setrvat u zavedeného, ale neustále držet krok s vývojem, lépe však jeho úroveň stále zvyšovat, tedy vytvářet efektivnější modely řízení, než které byly použity při zavedení systému. Za tím účelem musí úzce spolupracovat se středním a vrcholovým managementem a lékařem závodní preventivní péče.

Celý systém (nutné je uvědomit si, že do něj patří i PO, životní prostředí, nakládání s chemickými látkami, krizový management atd., ale i související činnosti - např. činnost MTZ, údržby, personálního oddělení atd.) musí být důkladně popsán, neboť jinak není možné vyžadovat jeho plnění. To na OZZ klade další nároky, neboť se už nejedná o pouhou práci v terénu, ale především o tvůrčí činnost v kanceláři, která mimo jiné požaduje dostatečnou představivost z hlediska komplexnosti a vývoje, kombinační schopnosti, tvůrčí myšlení, znalost chodu firmy a schopnost transformovat obecná pravidla na konkrétní podmínky ve firmě. Tragédií je, když je interní předpis o zajištění BOZP ve firmě sestaven z citací právních předpisů. Zde je právě nejvíce zapotřebí manažerských schopností.

Další zcela neopomenutelnou schopností OZZ musí být vyhledávání a vyhodnocení rizik při práci. Měl by pro každou z těchto oblastí znát a umět v praxi uplatnit alespoň dvě metody. Jednu jednodušší a druhou pro detailnější vyhledání či přesnější vyhodnocení rizik. Ovládat by též měl provedení kategorizace prací. Nutností je též schopnost provést navazující činnosti - stanovení návrhu opatření (vlastní stanovení opatření musí provést zaměstnavatel), jak pro oblast rizik, tak i pro kategorizaci prací (v této oblasti ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče), zpracování interních předpisů, především pro poskytování OOPP, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů, prací zakázaných těhotným a kojícím ženám a matkám do devátého měsíce po porodu a mladistvým, a dále zdravotních prohlídek a očkování zaměstnanců na konkrétní podmínky firmy, nebo i jen její části. I zde musí OZZ prokázat své manažerské schopnosti, neboť by měl být nejen schopen vytvořit a řídit tým lidí provádějících vyhledání rizik, či vstupních hodnot pro kategorizaci prací, ale i vytvořit systém efektivního využití těchto nástrojů řízení pro firmu, aby nebyly pouhým splněním zákonných požadavků.

OZZ by se měl podílet na šetření mimořádných událostí – například smrtelného úrazu, zaplavení firmy v důsledku povodně apod. To však neznamená, že by měl šetřit každý pracovní úraz, ale pouze ten závažný, případně ten, který si z nějakého důvodu (například častý výskyt tohoto úrazu ve firmě, nebo úraz zaměstnance, u kterého to je běžné) vybral sám.
V neposlední řadě musí být schopen provádět vysoce kvalifikovanou kontrolní činnost. Kontrolovat má především plnění úkolů vedoucím zaměstnancem a jen jako ověření, případně doplnění kontroly provést kontrolu dodržování pravidel BOZP zaměstnanci (pokud zaměstnanec nepoužívá OOPP, není to jeho chyba, ale vždy chyba vedoucího zaměstnance, neboť on nevhodně řídí, nebo vůbec neřídí rizika při práci). Názor, že OZZ má ve firmě vykonávat „policajta“ nad dodržováním BOZP je zcela chybný. Od toho má každý zaměstnanec svého nadřízeného.

OZZ se musí zúčastňovat všech kontrol BOZP prováděných oprávněnými orgány (OIP, orgán ochrany veřejného zdraví, odbory), a být při nich profesionálním partnerem těchto orgánů. Při kontrole musí hájit oprávněné zájmy zaměstnavatele, nikoliv aktivně napomáhat při vyhledávání porušení právních předpisů.

OZZ by měl být vysoce komunikativní. Tím mám na mysli, že by měl být schopen nejen verbální komunikace profesionální úrovně, ale i neverbální, písemné, elektronické, včetně telefonního styku. Měl by tedy být schopen vyhotovit písemný dokument nejen gramaticky správně, ale i v souladu s ČSN 01 6910, tzn. i formálně správně, měl by umět profesionálně telefonovat, jakož i připravit si a kvalifikovaným způsobem provést několikahodinovou přednášku, v rámci které použije i moderní vzdělávací prostředky (video, dataprojektor atd.). Provedením své přednášky by měl být schopen nejen zaujmout, ale i motivovat k plnění úkolů BOZP.

V každém případě by měl být schopen komunikovat pomocí informačních technologií. Nemělo by mu činit potíže poslat e-mail, opět formálně správně zpracovaný v souladu s ČSN, zpracovat podklady pro webovou stránku nebo e-learningový projekt. Ve firmách, kde mají interní počítačovou sít (Intranet) by měl mít své stránky, na kterých může poskytovat nejen důležité informace, ale i provádět sběr informací, například o skoronehodách. Mělo by zde být umožněno vyplnit příslušné formuláře, například záznam o úrazu. Informační technologie by měl využívat i k zajišťování školení BOZP, nejlépe formou e-learningu prostřednictvím kombinované výuky.

Též musí umět využívat počítač ke své práci. Mám tím na mysli využívání nejen běžných programů pro psaní textů, nebo tvorbu tabulek či databází, ale i využívání speciálních programů zaměřených na BOZP nebo PO, či jiné související oblasti, případně využívání počítačů při kontrolách, sepisování záznamů o úrazu atd. Za úplnou samozřejmost považuji využívání Internetu k vyhledávání potřebných informací (nové právní předpisy či ČSN atd.),  případně k výměně názorů s kolegy.
OZZ však nesmí zapomínat na to, že musí plnit tři základní funkce - být metodickým, poradním a kontrolním orgánem ředitele - a webové stránky, ani e-learning, či jiné využití informačních technologií je nedokáží všechny naplnit. Je proto nutné, aby OZZ, bez ohledu na to, zda jako zaměstnanec firmy, nebo externí firma, znal firmu i z „terénu“ (bez toho nemůže zpracovat podklady pro systém, vyhodnocovat rizika při práci, provádět kategorizaci prací atd.), i když gros jeho práce je v kanceláři u počítače. Tam musí trávit nejvíce času. To však mimo jiné předpokládá schopnost efektivně si připravit návštěvu pracoviště – zpracovat si plán kontroly, zajistit si možnost jednání s potřebnými osobami na pracovišti, či předložení potřebných dokumentů, jakož i možnost použití počítače či videa atd.

Měl by být také schopen komunikace alespoň v jednom světovém jazyce, a to jak slovem, tak i písmem na tzv. komunikativní úrovni. Požadovat od něj znalost cizího jazyka na tzv. technické úrovni považuji za přehnané. Ale i s tímto požadavkem se můžete setkat. Podle mého názoru by pro tuto úroveň měla mít firma zajištěného kvalifikovaného překladatele.

V žádném případě by mu neměla problém činit nejen orientace v právních předpisech, ale i chápání „právního jazyka“ a jeho zákonitostí. Znalost právních předpisů a práce s nimi je, vedle znalosti managementu, nejdůležitější činností OZZ. Nemám tím na mysli jen předpisy BOZP, ale i nepřímo související právní přepisy. Například ustanovení zákona o ochraně osobních údajů by měla být součástí jeho znalostí (seznámení s ním by mělo být obsahem kurzu k získání odborné způsobilosti), neboť ve smyslu tohoto zákona nakládá s citlivými údaji. 

Důležitou součástí je schopnost transformovat požadavky právních a ostatních předpisů BOZP do interních předpisů firmy na základě konkrétních podmínek, včetně schopnosti získat k tomuto účelu potřebné informace a mít schopnost koordinovat práci týmu, jehož úkolem je shromáždění těchto informací (např. vyhledání rizik pro výběr OOPP). Potřebná je též základní znalost práce s projektovou dokumentací.

Další schopností, kterou vidím v kvalifikaci OZZ je zvládnutí profesionální komunikace s počítačem. Nemám tím na mysli využívání programů atd., o čemž jsem se zmiňoval před chvílí, ale ovládání klávesnice deseti prsty, nejlépe hmatovou metodou. Z praxe u svých podřízených dobře vím, že největší brzdou v jejich práci je zpracování dokumentace, když ji musejí pracně „datlovat“ do počítače, a to i v případě, když využívají možnosti aktualizace starších dokumentů. A to už se vůbec nezmiňuji o tom, že musí přemýšlet nad tím, jak na klávesnici psát (které písmenko kde zmačknou atd.), tedy omezují svůj tvůrčí potenciál věnovaný problematice BOZP ve prospěch ovládání počítače. U osob neznalých hmatové metody v důsledku toho dochází k poklesu intelektuální kapacity až na třetinu, neboť nemohou pouze myslet na to co vyjádřit, ale i na to, jak to (technicky) vyjádřit. Přitom stačí naučit se hmatovou metodu (3 až 4 měsíce), a není nutné na psaní na počítači vůbec myslet, neboť to zařídí podvědomí. Člověk se tak plně může věnovat zpracovávané problematice BOZP. Práce je tak nejen rychlejší, kvalitnější, ale díky „rozšíření“ kapacity mozku i výrazně efektivnější. Zájemcům o tuto metodu můžu doporučit učebnici „Profesionálem v administrativě“, která se též zabývá bezpečností práce s PC, resp.  v administrativě.