Bezpečnost při provozu plynových zařízení

Problematika vyhrazených a nevyhrazených plynových zařízení

Problematika vyhrazených a nevyhrazených plynových zařízení

Za vyhrazená plynová zařízení jsou považována tato zařízení:

V praxi se při provozování opomíjí plynová zařízení, která jednoznačně mezi vyhrazená patří:

1) Stabilní hasicí zařízení, kde hasicím produktem je plyn nebo směs plynů.
2) Vzhledem k nárůstu havárií na ostatních tlakových stanicích a na základě výsledků šetření SÚIP (resp. OIP) bylo vzájemně dohodnuto, že jsou ostatní tlakové stanice zahrnuty mezi vyhrazená plynová zařízení (jsou to např. sporáky napojeny na tlakovou lahev PB s pružným anebo pevným rozvodem PB apod.). Praktická aplikace: Plynový sporák na LPG bude G1, jakýkoli rozvod k němu (hadice nebo potrubí) bude F5 (nikoliv F1) a umístění lahve – není vyhrazené plynové zařízení. Lahev musí být umístěna podle zásad TPG 402 01.

Ve smyslu výkladů k relevantním právním předpisům naopak mezi vyhrazená plynová zařízení nepatří:

1) Jednotlivé ocelové tlakové nádoby k dopravě plynů (lahve a sudy). Umístění a kontrola těsnosti se řídí pokyny zhotovitele např. ve smyslu čl. 7.2. TPG 704 01, podle zásad TPG 402 01, pokynů výrobce;

• sklady tlakových nádob k dopravě plynů (stavební objekty),
• skříně pro umístění tlakových stanic,
• jednotlivé tlakové nádoby k dopravě plynů,
• nádoby na plyny s vodním objemem do 0,22 litru,
• nádoby na plyny používané jako části strojů, např. vstřikovací a spouštěcí lahve spalovacích motorů, jestliže jsou stále spojeny se zdrojem tlaku,
• lahve pracující jako odlučovače oleje, hydraulické akumulátory apod.
• nádoby na zkapalněné plyny s kritickou teplotou nižší než - 10 °C, např. kapalný vzduch, kapalný kyslík a nádoby na plyny s kritickou teplotou vyšší než - 10 °C, ale nižší než + 70 °C, dopravované v cisternách v kapalném stavu hluboko ochlazené, např. oxid uhličitý, ethen,
• vzorkovací a kalibrační lahve do objemu 3 litry pro laboratorní účely, pro které platí samostatné normy.

2) Rozvody plynu a plynové zařízení na „rolbách“ upravující lední plochy zimních stadionů. Zařízení se provozuje podle návodu výrobce.

3) Outdoor/campingové vybavení, tzv. kartušový program drobných spotřebičů na LPG (vařiče, lampy). Spotřebiče se provozují a umisťují podle návodu výrobce.

4) Spotřebiče pro temperování místností tzv. plynové spotřebiče na LPG „POHODY“. I když se jedná o spotřebiče, které způsobily již několik nehodových událostí, nejedná se o vyhrazené plynové zařízení. Umisťování a provoz se řídí výhradně doporučením - návodem výrobce. Z hlediska kubatury místností a přívodu bezpečného množství vzduchu je nutné si uvědomit účel a princip zařízení. Spotřebič je podle návodu výrobce určen pouze pro občasnou temperaci místností s potřebným nejmenším požadovaným objemem prostoru min. 50 m³.

5) Plynové motory – zařízení kogenerace. Provozování se řídí výhradně návodem výrobce.

6) Zařízení, kde ke zkapalňování a odpařování dochází v uzavřeném okruhu, například chladící zařízení zimních stadionů, mrazící a klimatizační zařízení v průmyslu. Zařízení je provozováno podle příslušných technických norem a návodu výrobce.

7) Rozvody vzduchu do přetlaku 1 MPa. Na zařízeních se provádějí kontroly stavu a těsnosti 1 x ročně.

8) Krátké rozvody médií pro měřící a regulační techniku. Zařízení, která jsou součástí samostatných pracovních strojů, přístrojů nebo samostatné přenosné hasicí přístroje. Zařízení pro přepouštění plynů v rámci jednoho pracoviště.

9) Samostatně pracující hořáky na plynná paliva jako jsou laboratorní, sklářské, potravinové kahany, svařovací a pájecí soupravy.

10) Zařízení, ve kterých plyny vznikají jako vedlejší výrobní produkt, s výjimkou plynového hospodářství čístíren odpadních vod.

11) Zařízení chemických výrob, kde plyny vznikají jako meziprodukty, které se dále zpracovávají na jiné než plynné produkty.

12) Samostatně pracující kompresory, které nejsou napojeny na pevně montované potrubí plynů, vývěvy, samostatně pracující lahvové regulátory a regulační zařízení, která jsou součástí jiné skupiny plynového zařízení.

13) Vzduchotechnické systémy a odtahy spalin.

14) Zařízení, v nichž se plyny spotřebovávají jiným způsobem než spalováním (např. zařízení procesu syntézy při výrobě čpavku, etanolu).

15) Palivové nádrže a plynové motory dopravních prostředků.

U výše uvedených plynových zařízení je však nutné mít na zřeteli platnost § 4 odst. 2) nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, kde platí:

Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.

V případech, kdy s ohledem na složitost zařízení je sporné jeho zařazení do příslušné skupiny, popřípadě i sporné jeho zařazení do vyhrazených plynových zařízení, je rozhodující stanovisko SÚIP (citace výkladu k vyhlášce č. 21/1979 Sb.).

Kontrolní činnost – nevhodné napojení velkokuchyňského spotřebiče (výrobcem nepovolená redukce světlosti, zakázané použití pryžové hadice)

Kontrolní činnost – nevhodná a nebezpečná manipulace s lahvemi LPG

Závěr

Jako inspektoři SÚIP/OIP, kteří vykonávají inspekci při provozu plynových zařízení, máme možnost v praxi porovnat stav plynových zařízení. Stále se však setkáváme, k našemu zklamání, s propastným rozdílem přístupu k provozu plynových zařízení jednotlivých provozovatelů. Zákon o inspekci práce stanovuje práva a povinnosti při kontrole, ale také sankce za porušování stanovených povinností. Inspektoři pro zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví občanů, ohrožení majetku jednotlivých vlastníků, mezi které řadíme i plynová zařízení, jsou připraveni pomáhat provozovatelům najít optimální míru rizika při provozu plynových zařízení a vytvořit takové podmínky, aby plynová zařízení nepatřila mezi zařízení, která se významným způsobem podílejí na vzniku nehodových událostí a havárií. Na druhou stranu je nutné cílenou kontrolní činností, popřípadě i sankcemi eliminovat nezodpovědný přístup některých vlastníků odběrných plynových zařízení, nedbalost a nedostatečnou odbornou úroveň revizních techniků a pracovníků provádějících montáže plynových zařízení.

Autor článku - Ing. Jiří Kottnauer je z Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj.