Náš seriál o bezpečném provozu vyhrazených technických zařízení uzavírá článek o provozu plynových zařízení z pohledu inspektora práce. Tématem článku je výkon inspekce práce při kontrole v této oblasti, nejčastěji se vyskytující závady při revizní činnosti a jejich odstraňování a v 2. části problematika vyhrazených a nevyhrazených plynových zařízení.
Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a jím řízené oblastní inspektoráty práce (OIP), jako orgány inspekce práce ustanovené podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v rámci kontrolní činnosti na úseku ochrany pracovních vztahů, pracovních podmínek a bezpečnosti práce každoročně realizují kontrolní akce v souladu s ustanovením § 3 zákona o inspekci práce. Rozhodující kritéria pro výběr kontrolní činnosti:
Inspektoři SÚIP/OIP se v oblasti plynových zařízení u kontrolovaných osob věnovali zejména komplexnímu zajištění kontrolní, servisní a revizní činnosti na provozovaných plynových zařízení. Souběžně byla kontrolována odborná a zdravotní způsobilost obsluh, prokazatelné a systémové odstraňování závad především z revizních činností. Při kontrole provozní dokumentace byl hlavní důraz kladen na aktuálnost, srozumitelnost, konkrétnost dokumentací a hlavně místních provozních řádů.
Vysoká četnost závad v oblasti plynových zařízení byla shledána v těchto oblastech:
Po celkové analýze nedostatků zjištěných při kontrolní činnosti v oblasti provozu plynových zařízení je nutné některé závažné nedostatky blíže upřesnit:
V praxi mohou vzniknout úseky plynovodů, které nejsou vůbec kontrolovány – není zajišťována kontrola těsnosti. Navíc jsou tyto úseky v těsné blízkosti objektů např. neutěsněných sklepních prostor. Pokud není k dispozici přesná provozní dokumentace nebo výchozí zpráva o revizi plynového zařízení, je nutné předávací místo prokazatelně projednat s dodavatelem – distributorem plynu. Pokud existují jakékoli pochybnosti, vždy provést písemné projednání s dodavatelem plynu.
Velmi nebezpečné jsou úseky plynovodů, které jsou „mimo provoz“. Ve skutečnosti jsou plynovody odstaveny pouze uzavřením jednoho uzávěru, což je obecně považováno jako nedostatečné zajištění odstavené části. Předmětné plynovody již nejsou podrobovány pravidelným kontrolám, občas se „ztratí“ některé části plynovodu. V těchto úsecích plynovodu vzniká velmi nebezpečná směs plynu a vzdušného kyslíku, který může, např. při demontáži způsobit tragickou nehodovou událost.
Vlivem nepřesné dokumentace a nepřesně zpracovaného harmonogramu revizí a kontrol dochází k tomu, že části plynových zařízení se nekontrolují a nerevidují. Někdy jsou tyto závady zapříčiněny i větším počtem externích revizních techniků podílejících se na revizní činnosti v organizaci a na jejich nedostatečnou vzájemnou komunikaci. Patřičná pozornost se nevěnuje zajištění kontrol těsnosti plynovodů uložených v zemi. Text provozní revize tyto úseky necituje, nebo zde není zmíněn přesný způsob kontroly těsnosti. Argument revizních techniků, že nemají k dispozici vhodnou detekční techniku, je zcela neakceptovatelný. Vyskytly se případy, kdy je v revizi malým písmem uvedeno, že část pod úrovní terénu není předmětem revize. To si lze vyložit i jako podvod na zákazníka.
V podélném směru se v pískovém loži šíří případný výron plynu a pokud nejsou řádně utěsněny prostupy obvodovou zdí, plyn se dostane do dutých prostor sklepů a technických podlaží. Tento fakt byl již několikráte předmětem nehodových událostí např. Brno ul. Tržní.
Povinnost vypracovat harmonogram kontrol a revizí vychází z vyhlášky č. 85/1985 Sb. Osobně považuji zpracování harmonogramu za velmi snadnou, ale výraznou „pomůcku“ při zajišťování kontrol a revizí (zejména při externí revizní činnosti). Jednou z nejdůležitějších povinností provozovatele je zajistit včas a komplexně ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., kontrolní a revizní činnosti. V praxi se velmi často stává, že není u provozních revizí dodržena tříletá lhůta, která končí ve smyslu ČSN 38 6405 ve stejném měsíci, kdy byla provedena předchozí (po třech letech). Pokud není dodržena tato zákonná lhůta, např. i o jeden den, lze to jednoznačně nejen ze strany OIP, ale i ze strany soudu a pojišťoven považovat jako nedbalost se všemi důsledky, např. krácení náhrad apod. Zpracovaný a aktualizovaný harmonogram musí mít k dispozici nejen externí revizní technik, ale hlavně provozovatel pro případnou zastupitelnost externího revizního technika.
Od roku 1997 (zákonem č. 22/1997 Sb.) výrazným způsobem přenesl na výrobce jednoznačnou odpovědnost za bezpečnost svého výrobku. Tato povinnost výrobce se však odrazila ve zpracování návodů k použití výrobku. Výrobce zde využil svého práva a stanovuje zde podmínky pro bezpečné používání. Při výkladu práva jsou tyto podmínky výrobců u soudů vyzdvihnuty na shodnou úroveň jako zákony, vyhlášky a nařízení vlády. Je nutné tedy návodů výrobců věnovat patřičnou pozornost a plně respektovat znění. V praxi jsou nedostatky zjišťovány především při servisních prohlídkách u plynových spotřebičů, překračování životnosti a nesprávná montáž ohebných hadic, nezajištění předepsaných kontrolních činností na vybraných středotlakých regulátorech, neprovádění kontrol a ověření (kalibrace) na indikátorech hořlavých plynů apod.
Velmi často jsou například na plynových kotelnách předloženy velmi obsáhlé a nepřehledné provozní řády, které jsou pouhou citací zákonných předpisů a normativních dokumentů bez vztahu ke konkrétnímu provozovanému zařízení. Provozní řád, který musí být k dispozici obsluze, lze tedy považovat za dokument shrnující především činnost obsluhy. Obsluha se zde musí jednoznačně dočíst:
a) co má dělat,
b) jak často,
c) jak danou činnost správně zajistit,
d) jak zařízení bezpečně a konkrétně odstavit z provozu.
e) jaké činnosti evidovat v provozním deníku.
Provozní řády nejsou zpracovány komplexně, například vůbec neřeší problematiku tlakových nádob, respektive činnosti vyplývající především z ČSN 69 0012. Dále zde nejsou specifikovány činnosti vyplývající z návodů výrobců, například kontrola a kalibrace indikátorů plynu.
Nejčastěji se vyskytující závady při revizní činnosti
Revizní technici plynových zařízení jako investorem objednaný expert-specialista, řádně provozovatele neinformují o rizicích, které mohou nastat při nesprávném nebo neprovedeném servisu výrobce, např. u spotřebiče – plynového kotle, regulátoru nebo indikátoru ZP a neprovádějí v některých případech svoje služby komplexně (např. kontrola plynovodů uložených pod úrovní terénu). Ne zcela odborný provozovatel po kontrole revizním technikem nabude dojmu spokojenosti nad provozovaným zařízením bez závad, avšak celá řada zařízení není zkontrolována a revidována (např. velmi často plynovody pod omítkou a plynovody uložené pod úrovní terénu).
Při kontrolách revizních techniků a jejich vybavení, např. detekční technikou je situace značně rozdílná. Na jedné straně jsou technici, kteří o detekční techniku svědomitě pečují vč. výrobcem předepsané pravidelné kalibrace - ověření. Na straně druhé jsou technici, kteří nepovažují za nutnost vlastnit alespoň standardní osobní detektor. Provádění kontroly těsnosti pouhým pěnotvorným roztokem považují za dostatečnou kontrolu těsnosti. Zjištěný únik plynu pak revizní technik vybaven pouhým pěnotvorným roztokem nebo pouze orientačním detektorem nemůže kategorizovat (kategorizace uniku ve smyslu TPG 913 01 je nutná při nahlášení úniků plynu na pohotovostní službu dodavatele plynu z důvodu potřebné lhůty zásahu).
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.