Bezpečnost práce při zkušebním provozu prototypů strojních zařízení

Část 1.

Část 1.

Nebudeme se tedy nyní zabývat standardními, sériově vyráběnými a dodávanými strojními zařízeními, jejichž instalace a zkušební provoz však také nesou mnohá rizika.

Je běžnou praxí, že firma, která pořizuje nový stroj či zařízení, osloví několik výrobců, kterým předloží svou poptávku. Poté posuzuje předložené nabídky a vybírá s ohledem na cenu, parametry a technické řešení. Již v této fázi bývají mnohdy opomíjeny otázky bezpečnosti práce, a to nejen z hlediska vhodnosti samotného budoucího zařízení z hlediska BOZP, ale neposuzuje se často ani vliv tohoto zařízení na bezpečnost práce a ochranu zdraví zaměstnanců na konkrétním pracovišti daného provozu. Již ve fázi návrhu strojního zařízení by mělo být postupováno podle zásad uvedených v příloze č. 1 nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení. Tato příloha upravuje základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnosti vztahující se na návrh a konstrukci většiny strojních zařízení.

Výše zmíněná příloha mj. stanoví, že výrobce strojního zařízení nebo jeho zplnomocněný zástupce zajišťuje posouzení rizika s cílem jeho snížení a určuje požadavky na ochranu zdraví a bezpečnosti, které platí pro strojní zařízení. Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno s přihlédnutím k výsledkům posouzení rizika a musí být navrženo a konstruováno tak, aby plnilo svou funkci a mohlo být provozováno, seřizováno a udržováno, aniž by osoby byly vystaveny riziku, pokud se tyto operace provádějí za předpokládaných podmínek, avšak rovněž s přihlédnutím k jakémukoli jeho důvodně předvídatelnému nesprávnému použití.

Samotné uvedení strojního zařízení na trh nebo do provozu pak upravuje § 4 nařízení vlády č. 176/2008 Sb. Zde je potřeba zdůraznit povinnost výrobce uvést zařízení na trh nebo do provozu jen tehdy, pokud je provedeno tak, aby za předpokladu, že je řádně instalováno, udržováno a používáno pro účely, ke kterým je určeno, a za podmínek, které lze důvodně předvídat, neohrožovalo zdraví a bezpečnost osob. Před uvedením strojního zařízení na trh nebo do provozu, výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce zajišťuje posouzení shody, přičemž zajišťuje, aby byla k dispozici technická dokumentace, potřebné informace ke strojnímu zařízení, zejména návody. Vydává ES prohlášení o shodě a také zajišťuje, aby toto prohlášení bylo přiloženo ke strojnímu zařízení. Povinností výrobce je také opatřit strojní zařízení označením CE. Zmíněné nařízení vlády č. 176/2008 Sb. je prováděcím právním předpisem zákona č. 22/1997 Sb. Dodržování ustanovení tohoto zákona a navazujících předpisů je v kompetenci České obchodní inspekce (dále „ČOI“).

Kontrola bezpečnosti technického zařízení, které je již v provozu, je v kompetenci oblastních inspektorátů práce (dále „OIP“). Inspektoři OIP se při šetření okolností a příčin pracovních úrazů často setkávají s tím, že firma úrazem postiženého zaměstnance se hájí slovy: „My máme potvrzení o shodě a označení CE od výrobce, tudíž jsme automaticky předpokládali, že zařízení je bezpečné.“ Tímto tvrzením se někdy snaží zbavit odpovědnosti ze zanedbání předpisů v oblasti BOZP. Zástupci provozovatele zařízení si mnohdy neuvědomují, že instalací strojního zařízení a jeho předáním od dodavatele mu vyvstávají standardní povinnosti, které již vycházejí z legislativy BOZP, tj. ze zákoníku práce, zákona č. 309/2006 Sb. a souvisejících předpisů.

Již samotný proces instalace strojního zařízení na pracovišti s sebou přináší mnohá bezpečnostní rizika pro dodavatele i odběratele zařízení. Tato rizika by měly obě strany předem vyhodnotit a přijmout opatření proti jejich působení ve smyslu § 102 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Dalším krokem je výměna rizik mezi těmito dvěma zaměstnavateli, tedy vzájemná informovanost o rizicích, jak stanovuje § 101 odst. 3 zákoníku práce. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů koordinuje jeden ze zaměstnavatelů provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění (§ 101 odst. 4 písm. a). V případech, kdy to je možné, může odběratel předat dané pracoviště dodavateli. Pak je za BOZP v daném prostoru zodpovědný dodavatel. Výčet rizik vyplývajících z provádění instalace zařízení může být velmi široký, například rizika při manipulaci s částmi zařízení, nebezpečí pádu osob, ale i předmětů, dále např. rizika při připojování zařízení ke zdrojům energie v jakékoliv formě. Nesmí být rovněž opomenuty ani rizikové faktory pracovních podmínek, jako může být např. zvýšená úroveň hluku, prašnosti, nebo záření (např. při svařovacích pracích).

Po ukončení instalace a připojení ke zdrojům energií nastává oživování stroje a jeho nastavování a zabíhání. Na těchto operacích se mohou podílet rovněž oba zaměstnavatelé. Pro tento režim platí stejné právní předpisy jako v předchozím odstavci. V této fázi musí stroj již být plně vybaven ochrannými zařízeními ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb. a ve shodě s technickými požadavky stanovenými nařízením vlády č. 176/2008 Sb. Pokud musí být ochranná zařízení z nějakého důvodu odpojena či demontována, musí být vyhodnocena rizika, která toto odpojení přináší, a rovněž musí být přijata náhradní opatření proti jejich působení, např. organizační. Při zjištění jakéhokoliv rozporu v chování zařízení s průvodní dokumentací výrobce musí být výrobce (oprávněná osoba) vyrozuměn a závada odstraněna. Toto platí dvojnásob u neshod týkajících se chování ochranných zařízení. Zařízení nebo jeho část nesmí být do odstranění neshody používáno. Toto se vztahuje k požadavku § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 378/2001 Sb., používat zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací.

Co se týče školení obsluh pro běžný provoz zařízení, je třeba dodržet ustanovení § 103 odst. 2 zákoníku práce, který stanoví povinnost zaměstnavatele zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána. Zaměstnanci, kteří budou obsluhovat zařízení, musí být dokonale seznámeni s návodem výrobce a také prakticky zacvičeni. U školení a zácviku mnohdy také asistují zaměstnanci dodavatele. Zaměstnanci musí být podle § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce seznámeni s riziky daného zařízení a s opatřeními přijatými proti jejich působení, včetně používání předepsaných osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP). Zaměstnanci by měli být poučeni o tom, že při jakékoliv neshodě v chování zařízení s návodem výrobce musí okamžitě přerušit práci, bezpečně stroj odstavit a informovat zodpovědnou osobu.

Je třeba si uvědomit, že vyhodnocování rizik je neustále trvající proces. Provozovatel zařízení je proto povinen provoz a chování zařízení, ale i jeho obsluh neustále sledovat, zvláště pak v počátcích jeho provozování. Není to jen úkolem osoby odborně způsobilé v prevenci rizik, ale zejména vedoucích zaměstnanců, pro něž je péče o BOZP jedním z úkolů stanovených § 101 odst. 2 zákoníku práce. Jak již bylo řečeno, zaměstnavatel nesmí opomíjet rizika vytvářená daným zařízením pod vlivem domněnky, že je vše vyřešeno prohlášením o shodě vypracovaným a dodaným výrobcem.

V následující části jsou popsány dva případy závažných pracovních úrazů, souvisejících se zkoušením prototypů strojních zařízení a jejich uváděním do provozu, které šetřil Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj (dále jen „OIP“).