Zneužívání působnosti a systému inspekce práce ze strany podavatelů podnětů

V období posledních 3 let se počet podnětů podaných na Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni (dále „OIP“) pohybuje v průměru kolem 580 podnětů. Z tohoto počtu je pak 80 % orientováno do oblasti pracovněprávních vztahů.

Při rozhodování o případném šetření podaného podnětu je důležitým kritériem zejména avizovaná závažnost a společenská nebezpečnost kritizovaného jednání zaměstnavatele, negativní dopad z pohledu počtu postižených zaměstnanců a v neposlední řadě i momentální kapacitní možnosti inspektorátu. Určitým pozitivním efektem pro inspektorát je pak skutečnost, kdy na podkladě kontroly dokáže pomoci řešit nepříjemnou a mnohdy složitou situaci podatele.

Bohužel se často setkáváme i s podněty, které již svým charakterem a obsahem svědčí o prioritní snaze podatele poškodit zaměstnavatele, ve většině případů pak již bývalého zaměstnavatele. Kontrolou se pak zpravidla odhalí skutečnosti, které by naopak měly být podkladem pro postih podatele, což je však mimo působnost inspekce práce.

Podateli jsou také zaměstnanci, kteří dlouhodobě vykazují špatné pracovní výsledky, způsobují opakovaně škodu zaměstnavateli (větší poškození majetku, krádeže materiálu, falšování dokladů atd.). Po dobu, kdy je jim toto zaměstnavatelem trpěno a dostávají mzdu, je vše v pořádku. V okamžiku, kdy se zaměstnavatel snaží tuto situaci řešit a narovnat, přijde okamžitě podnět na šikanu, nerovné zacházení a na porušování všeho, co se dá porušit. Podatel se kromě toho ohání již předem publikací v tisku, médiích, podnět je souběžně zaslán na všechna možná místa. Tyto podněty jsou pak zpravidla postaveny tak, že inspekce práce cítí po jejich analýze potřebu se jimi zabývat. Výsledkem je však ve většině případů neprokazatelnost a neoprávněnost podnětu. Podatele to nic nestojí, inspekci práce to však stojí kapacitu, která mohla být věnována na šetření podnětů dalších. Pokud eliminujeme podněty podané z titulu obecné neznalosti zákona podatelem, tj. zejména zákoníku práce v oblasti pracovních povinností zaměstnance, zbývá nám velký počet podnětů majících charakter msty a vyřizování osobních účtů zaměstnance vůči zaměstnavateli. Podatel zpravidla dobře zná svá práva a kompetence inspekce práce, zcela však pomíjí své povinnosti.

Určitý objem podání má pak charakter tlaku na provedení kontroly u druhé podnikající osoby z titulu konkurenčního boje a pomluv. Toto je specifikou zejména u bezpečnostních a pracovních agentur. Dožadují se kontroly u konkurence z titulu údajného neplnění povinností, např. výplaty zaručené mzdy zaměstnancům, a tím možnosti dampingové nabídkové ceny, v porušování zásad BOZP s cílem úspory nákladů atd.

Pokud se OIP těmito podáními zabývá, zpravidla opět zjistí neprokazatelnost a neoprávněnost podání. V posledním období jsou hitem různá udání a pomluvy na určitou podnikající osobu z pohledu možného výkonu nelegální pracovní činnosti. Velmi často podnět podává jeden z bývalých manželů s cílem a mimořádnou snahou o využití kontrolního zjištění inspekce práce pro případný osobní soudní spor o dítě, o majetek či z pouhé msty. Toto vše má charakter zneužívání kompetencí inspekce práce, odčerpává to kapacitu inspekce práce, podatele takové podání v podstatě nic nestojí, než jen popsaný papír či mail.