Zdravotní prohlídka jednou ročně nebo jednou za 12 měsíců?

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Jestliže má pracovník absolvovat periodickou zdravotní prohlídku ve lhůtě 1 x za rok (např. směnový pracovník) a loňský rok se zúčastnil prohlídky např. 15.5.2008, musí mít  tento pracovník provedenou prohlídku přesně do 15.5.2009 nebo si můžeme v rámci interní dokumentace stanovit rozsah pro provedení prohlídky např. termín květen 2009 nebo určit lhůtu 12 měsíců +- 1 měsíc?  Jedná se mi o výklad pojmů 1 x za rok nebo 1 x za 12 měsíců.  Jsou to lhůty uváděné v právních předpisech a často se vztahují také ke školení. U ranních zaměstnanců není problém, ale u směnových zaměstnanců občas vzniká problém s dodržením přesného data prohlídky z důvodu např. nemoci, dovolené  a bez prohlídky pracovník nemůže provádět svou práci, protože není zdravotně způsobilý. Také lékař není vždy přítomen. Ještě bych se chtěla zeptat, vztahuje-li se příplatek za práci v noci a lékařská prohlídka na noční práce i na zaměstnance, kteří mají v evidenci odpracované doby začátky pracovní doby v rozmezí od 5:25 do 5:55.

Ustanovení § 94 zákoníku práce o noční práci i ustanovení § 247 o preventivních prohlídkách mladistvých zaměstnanců používá legislativního obratu „pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně“. Z toho tedy vyplývá, že by preventivní prohlídka měla být vykonána nejpozději do roka. Zákoník práce nemá speciální ustanovení o počítání času, odkazuje na občanský zákoník a ten výslovně stanoví, že lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Polovinou měsíce se rozumí patnáct dní a že konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den.

Samozřejmě, že preventivní prohlídka má platnost nejdéle rok a jak správně v dotaze uvádíte, neměl by zaměstnanec, který nemá preventivní prohlídku vykonávat noční práci nebo v případě mladistvého by neměl vykonávat dále práci. V tom případě by se jednalo o překážku v práci na straně zaměstnavatele s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku, zaměstnavatel totiž odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví při práci a on je povinen vyslat zaměstnance na prohlídku – jak zákon stanoví – nejméně jedenkrát ročně. Chápu, že mohou nastat různé okolnosti (nemoc zaměstnance, nemoc lékaře apod.), ale to jsou důvody, které by zaměstnavatel za určité situace uvedl kontrolnímu orgánu a ten by k nim podle okolností přihlédl nebo nepřihlédl a já nemohu předvídat s jakým výsledkem. Já jako právník musím konstatovat, že by zaměstnavatel měl naplánovat preventivní prohlídky tak, aby se opakovaly nejpozději do roka a dne, po tomto datu by neměl připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž podmínkou je lékařská preventivní prohlídka. Protože zaměstnavatel musí zaměstnanci hradit náklady spojené s lékařskou preventivní prohlídkou, tak by také zaměstnance měl na prohlídku vyslat v pracovní době a měl by přesně vědět, kdy zaměstnanec na prohlídku půjde, v tom by neměl být problém.

Podle § 94 zákoníku práce platí, že  zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen lékařem závodní preventivní péče před zařazením na noční práci pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně a kdykoliv během zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádá. Zaměstnancem pracujícím v noci se ve smyslu definice toho pojmu obsažené v §  78 zákoníku práce rozumí zaměstnanec, který během noční doby pravidelně odpracuje nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích a noční dobou doba od 22.00 hodin do 6.00 hodin. To znamená, že na lékařské preventivní prohlídky chodí pravidelně pouze zaměstnanci, kteří pravidelně v době od 22.00 hodin do 6.00 hodin odpracují nejméně 3  hodiny.

Naproti tomu podle § 116 zákoníku práce platí, že  za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze sjednat jen v kolektivní smlouvě. Tím je stanoveno, že za dobu noční práce, (tj. práce mezi 22. 00 hodinou až 6.00 hodinou) přísluší dosažená mzda a příplatek za noční práci nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak (tedy teoreticky i méně). Tento příplatek je možno paušalizovat, tedy stanovit i nominální částku, ovšem za předpokladu, že nebude u příslušného zaměstnance činit méně než 10 % průměrného výdělku, pokud v kolektivní smlouvě nebude sjednáno jinak. Toto ustanovení však již nezmiňuje pojem noční zaměstnanec a uvádí zaměstnanec, takže to znamená, že každý zaměstnanec, který odpracuje alespoň hodinu v noční době má právo na příplatek za noční práci. To znamená, že i v případě, když pracovní doba končí 23.00 hodin nebo začíná v 5.00 hodin má zaměstnanec (byť z pohledu BOZP není považován za zaměstnance pracujícího v noci) právo na noční příplatek.

Autor článku: 

Komentáře

Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě !! ŽE?

07.04.2009 - 14:55 surovec
V prvé řadě se musí rozlišit, co se vlastně požaduje a podle jakého právního předpisu. Při odesílání zaměstnance k lékařské preventivní prohlídce, v rozsahu sjednané ZPP, platí obecné pravidlo : Pokud zaměstnanec absolvuje lékařskou prohlídku (nezaměňovat s lékařským vyšetřením !!!), s cílem vydat posudkový závěr ke zdravotní způsobilosti k práci, potom platné právní předpisy, které upravují tuto oblast a stanovují pevnou a nepřekročitelnou lhůtu (nejkratší je 12 měsíců, nejdelší je 5 roků). Datum vydání předchozího lékařského posudku je obvykle dnem kdy tento posudek vstoupil v platnost a od tohoto okamžiku se počítá běh stanovené lhůty. Překročení lhůty byť o jediný den znamená, že daná (posuzovaná) osoby je po uplynutí lhůty bez platného posudkového závěru se všemi dopady s tím souvisejícími. Takto definované lékařské prohlídky se nazývají periodické (je zde pevně stanovena periodicita a posloupnost vydaných posudků), respektive též řadové (obsolentní výraz z ustanovení § 15 směrnice MZd 49/1967 Věst MZd ČSSR). Opakem popsaného stavu jsou potom lékařská VYŠETŘENÍ vyžadovaná z jiného důvodu, než je vydání posudkového závěru ke zdravotní způsobilosti k výkonu práce. Sem patří mimo jiné např. lékařské VYŠETŘENÍ podle § 94 ZP při výkonu práce v noci, lékařské vyšetření zraku podle ČSN EN 473 u defektoskopistů, a řada dalších předpisů (obecně se jedná o předpisy , kterými NENÍ upraven vznik, běh, či zánik pracovního poměru). Takto definovaná lékařská VYŠETŘENÍ se definují jako pravidelná VYŠETŘENÍ, či ne zcela přesně jako pravidelné lékařské prohlídky. Podstatné je, že předmětem takového lékařského VYŠETŘENÍ je provedení pouze cíleného vyšetření, které má vyloučit selhání člověka, či poškození jeho zdraví takovým režimem (rozuměj způsobem) výkonu práce. Základní zdravotní způsobilost k výkonu práce zůstává tedy nedotčena, stejně jako periodicita jejího zkoumání a dokladování. Konkrétně tedy zámečník zůstává nadále zdravotně způsobilý k výkonu práce uvedené v platném posudku, ale musí se podrobit v příslušném roce lékařskému vyšetření pouze za situace, kdy je mu určeno pravidelně vykonávat práce v noci (22:00 - 06:00) Při ortodoxním postupu § 94 ZP platí, že splnění uložené zákonné povinnosti zaměstnavatele je dosaženo tehdy, když v příslušném kalendářním roce se zaměstnanec podrobí kdykoliv tomuto VYŠETŘENÍ. Tzn. : v tomto roce (2009) tedy např. 31.12.2009 !!!! Pro další rok (2010) potom třeba hned 2.1.2010 !!!! Oba takto vydané doklady o podrobení se předepsanému vyšetření jsou tedy platné a nezpochybnitelné. Předem upozorňuji, že předmětem takové lékařské prohlídky není zkoumání zdravotní způsobilosti k práci, ale vyloučení možného poškození (nebo zhoršení) zdraví při specifickém režimu výkonu práce (práce v noci). Dále platí, že vyšetřením zjištěné nedoporučení k výkonu práce v noci není kvalifikovaným důvodem pro ztrátu zdravotní způsobilosti k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jedná se toliko o omezení. Proto také nelze z tohoto důvodu dát výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm e) ZP. Vzhledem k tomuto stavu není zdravotnické zařízení oprávněno (při lékařském vyšetření podle § 94 ZP) vydávat posudkový závěr. Pokud by tak učinilo, potom by se jednalo totiž o mimořádnou lékařskou prohlídku v rámci periodických lékařských prohlídek, respektive řadových prohlídek. Za takové situace by s vydáním tohoto nového posudkového závěru byl zahájen běh nové lhůty periodické prohlídky, včetně všech atributů, jako je možnost podat odvolání. P.s. Mohl by někdo definovat co se rozumí názvem vykonávané práce "práce v noci" ke které by se měl vydat posudkový závěr ?? Zatím znám práce řady profesí, a znám jak má vypadat posudkový závěr lékaře ZPP (včetně obsahových náležitostí). Neznám ale profesi, nebo sjednanou práci s názvem "PRÁCE V NOCI".

OK

10.04.2009 - 13:52 pepa
en doufám, že tato věta není myšlena vážně. Tím je stanoveno, že za dobu noční práce, (tj. práce mezi 22. 00 hodinou až 6.00 hodinou) přísluší dosažená mzda a příplatek za noční práci nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak (tedy teoreticky i méně).

Praáce v noci

29.05.2009 - 08:29 Václav Syrový
Musí se přiznat že co je "práce v noci" nevím. Zákoník práce v § 78 odst. 1 pís. k) stanoví "noční prací práce konaná v noční době; noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou" pís.j) zaměstnancem pracujícím v noci zaměstnanec, který během noční doby pravidelně odpracuje nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích". Lidí kteří vykonávají noční práci znám spoustu, máme řidiče, kteří jezdí "na jogurty". Zpravidla vyjíždějí v 0:30 hod. a jedou po D 1 do Brna, kde naloží a potom je rozváží po jižní Moravě a po Vysočině a končí opět zpravidla mezi 9 a 10 hodinou dopolední. A tam jsem si opět dovolil do tiskopisu podle vyhl. 253 ( 277) doplnit " práci v noci" a lékař tam poznamená jestli ji může nebo nemůže dělat. Pokud by ji nemohl dělat, tak by se musel přeřadit na práci kde se práce v noci nedělá. A takových případů bych mohl uvést mnoho. Jde o to ty problémy řešit ovšem "řešit" ne komplikovat. Protože většina personalistek má bohužel pouze střední školu s maturitou. Na řešení uváděných problémů by potřebovala alespoň vyšší dívčí a poslední dva roky dvakrát opakovat. Václav Syrový, poradce BOZP, 723 170 164.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail