Zdravé pracoviště a digitalizace v BOZP

Po úvodním slově Stanislava Malého, náměstka ředitele Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP), který krátce tuto instituci představil, informoval o kampani Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž Jaroslav Hlavín z Ministerstva práce a sociálních věcí, který zastupoval Český Focal Point pro BOZP.

Jiří Vala z VÚBP ve své přednášce nastínil, co nejvíce znepokojuje evropská pracoviště ohledně digitalizace a BOZP. Je to oblast pohybového aparátu a psychosociálních rizik, oblast umělé inteligence, pokročilé robotiky - koboty, exoskelety, nositelná zařízení, inteligentní OOPP, virtuální a rozšířená realita, mobilní digitální zařízení, online platformy.

Pracovníci z evropských podniků se obávají nemocí pohybového aparátu (největší riziko jsou opakované pohyby rukou nebo paží, dlouhé sezení) a psychosociálních rizik. Dochází k výskytu syndromu karpálního tunelu, který je nejčastější nemocí z povolání.

Dále evropské zaměstnance trápí například zátěž teplem, práce s chemickými látkami nebo časová tíseň. V posledních letech nabývá na významu teleworking neboli práce na dálku. S tím se mění nebezpečí a rizika, například můžeme zdůraznit dlouhé sezení. U online platforem je to nestandardní práce, nejistý příjem.

Výše uvedené výdobytky moderní společnosti sice pomáhají ulehčit mnoha lidem práci, zároveň mají svoje úskalí. Co se týče používání technologií v EU, největší skupinu tvoří osobní počítače, následují notebooky, tablety, chytré telelefony, další v pořadí jsou přístroje, systémy, které určují náplň práce nebo pracovní tempo, systémy, které monitorují výkonnost pracovníků, nositelná zařízení - chytré hodinky, datové brýle, další skupinu tvoří tzv. kolaborativní roboty. Existují také zařízení, které monitorují náladu, stres. Zaměstnanci mají právem strach ze sledování a odmítají ho.

Britská banka chtěla docílit toho, aby zaměstnanci byli maximálně produktivní. Zavedli sledování přestávek, počet úderů na klávesnici, počet odeslaných e-mailů, kontrolovali, jestli zaměstnanci jsou u pracovních stolů, zkrátka sledovali výkonnost. Výsledkem bylo, že se lidé začali bouřit, nechtěli být monitorováni, být pod stresem, zvýšila se fluktuace a opatření se zrušila.

Otázkou také je, jestli jsou taková opatření v souladu s GDPR. Řada věcí je teprve ve fázi vývoje, budou se přepracovávat směrnice EU - práce se zobrazovacími jednotkami.

Podle průzkumu VÚBP provedeného v roce 2020 byl potvrzen výrazný nárůst používání digitálních technologií. Například koboty ČR používá ve větší míře, než Evropa. Mají ulehčit práci, ale vnímáme zde i negativa - pracoviště nemusí být pro pracovníka příjemné, nebylo provedeno dostatečné školení, jsou zde zvýšené nároky na znalosti, schopnosti, dovednosti, při kontaktu s kobotem může dojít ke zranění, kobot se může chovat nepředvídatelně, působí tlak na zvýšení výkonu, negativní vliv na duševní zdraví.

Pozitiva, ale i negativa, přinášejí také exoskelety – poskytnou podporu, podrží kosterní aparát, sníží námahu, kterou člověk musí vynaložit. Pomohou, pokud pracovník zvedá materiál nad ramena nahoru, na to jsou stavěné, v opačném případě to může působit potíže.

Školení BOZP většina zaměstnanců bere jako nepříjemnou povinnost. Josef Senčík z VÚBP ve své přednášce na téma Komunikační technologie v BOZP poukázal na možné cesty, jak zrealizovat zajímavější školení BOZP.

Můžeme využívat online školení zpracovaná na míru nebo klasická školení s novými interaktivními prvky, 3D technologie, virtuální realitu, kombinovat prezentace a jiné prvky. Samozřejmě je důležitá osobnost školitele, jeho zkušenost, odbornost.

Je potřeba vycházet z aktuálních trendů. Sociální media jsou podstatným zdrojem informací pro mladé do 35 let. Z několika rozhovorů s youtubery vyplynulo, že je vhodné využívat i zcela nové nástroje, tedy nejen YouTube, ale i Tik Tok, popřípadě jiné (např. virtuální). Pro komunikaci je důležitý příběh. Lze zaujmout negativní praxí („Wou“ efekt), humorem, využívat filmy s Napem.

Více v prezentacích Jiřího Valy a Josefa Senčíka (viz přílohu). Zájemci o tuto problematiku se mohou seznámit také s projekty VÚBP Chytré pracoviště pro bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků 2020-2021 nebo Virtuální realita v BOZP.

Seminář pořádala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i.