Legislativní novely týkající se bezpečnosti práce a dopady i přínosy digitalizace pro BOZP

Seminář moderoval Mgr. et Mgr. Josef Senčík z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. Úvodní slovo pronesla Ing. Eva Hrubešová, projektová manažerka Enterprise Europe Network při Centru pro regionální rozvoj ČR, a představila tuto síť. Působí ve více než 50 zemích světa, poskytuje služby firmám ze všech sektorů a mimo jiné je ambasadorem Evropské agentury pro BOZP (EU-OSHA). Poskytuje odborné poradenství o jednotném evropském trhu například v oblasti vysílání pracovníků a přeshraničního poskytování služeb; vyhledává obchodní a výrobní partnery v zahraničí, zdroje financování; podporuje inovace – nabízí například asistenci při mezinárodním technologickém transferu; pořádá semináře, workshopy, vydává odborné materiály apod.

Poté vystoupila Mgr. Ing. Blanka Šefránková, ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy ČR. Tento svaz hovoří za 11 tisíc firem s 1,3 mil. zaměstnanci. Účastní se veškerých legislativních návrhů, které se týkají BOZP, včetně zavádění nových technologií a umělé inteligence do pracovních procesů. Umělou inteligenci lze využít na pracovišti k růstu produktivity práce, v personalistice a ve službách zákazníkům (např. k analytice talentů, lidských zdrojů – využití v náboru, kariérním postupu, trendech v chování pracovníka); ve výrobním procesu k nahrazení rizikové manuální práce, práce v rizikovém prostředí nebo méně kvalifikované manuální práce. Z toho zároveň plynou nové výzvy v oblasti BOZP.

Dále upozornila na novelu zákoníku práce, tzv. flexi novelu. Jedná se o čistě národní úpravu, která není transpozicí evropské legislativy. Reaguje na požadavky praxe. Plánují se například tyto změny: změna běhu a délky výpovědní doby (§ 51); sloučení „zdravotních“ výpovědních důvodů + změny ve způsobu kompenzace ztráty zaměstnání [§ 52 d), e)]; zkrácení výpovědní doby u „sankční“ výpovědi spočívající v chování zaměstnance (pokud zaměstnanec porušuje své povinnosti, má neuspokojivé pracovní výsledky a přes upozornění zaměstnavatele nedochází ke změně) ze 2 na 1 měsíc; prodloužení zkušební doby; širší možnost opakování pracovního poměru na dobu určitou při zástupu za mateřskou či rodičovskou dovolenou; rozšíření možnosti výplaty mzdy v cizí měně (§ 143) v případě existence tzv. cizího prvku (například rodina zaměstnance žije trvale v zahraničí nebo tam zaměstnanec má trvalé bydliště); elektronizace doručování v pracovněprávních vztazích; § 47 – zařazení zaměstnance na původní práci a pracoviště po skončení rodičovské dovolené do dosažení 2 let věku dítěte; mladiství, kteří neukončili základní školní docházku či jsou mladší 15 let, v období hlavních prázdnin budou moci pracovat - vykonávat pouze lehké práce (1. kat.) - § 244a; zkrácení denního odpočinku při mimořádné události v energetice až na 6 hod. (§ 90 odst. 3).

Mezi další chystané legislativní změny můžeme jmenovat zákon o digitální ekonomice, který upravuje práva a povinnosti online providerů a zároveň práva spotřebitelů, a zákon o kybernetické bezpečnosti.

O kampani Evropské agentury pro BOZP Zdravé pracoviště - Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku pro období 2023–2025 podal přehled Ing. Jaroslav Hlavín z oddělení inspekce a bezpečnosti práce Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kampaň si klade za cíl zlepšit znalosti o BOZP a vhodném používání digitálních technologií; zvýšit povědomí o digitalizaci a jejím dopadu na BOZP; informovat o vznikajících rizicích a příležitostech; usnadnit výměnu informací apod. Jsou vytipovány prioritní oblasti, kterým se kampaň postupně věnuje: práce prostřednictvím digitálních platforem; automatizace pracovních úkolů; práce na dálku a hybridní práce; řízení pracovníků prostřednictvím umělé inteligence a chytré digitální systémy.

Jaroslav Hlavín také seznámil s výsledky Průzkumů ESENER 2019 a Situace v oblasti BOZP 2022 na téma používání digitálních technologií, ze kterých vyplývá, že k nejčastějším psychosociálním rizikům spojovaným s digitálními technologiemi patří časová tíseň; dlouhá nebo nepravidelná pracovní doba; nedostatečná komunikace nebo spolupráce a nejistota zaměstnání.

Chystá se novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, kterou nastínila Mgr. Aneta Kovářová z Ministerstva zdravotnictví.

Nyní je posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání vyžadováno i ke studiu oborů, které nemají žádné zdravotní omezení. Pokud není stanoveno zdravotní omezení, nově by nebyla povinnost provádět posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání. A v případech, kde je to možné, sloučit posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a k praktické přípravě. Nově by nemusely být prováděny prohlídky u kat. I (zaměstnavatel i uchazeč o zaměstnání však provedení vstupní lékařské prohlídky mohou vyžadovat); posuzování nemoci z povolání nepůjde ukončit na žádost pacienta, který je posuzovanou osobou, nebo jiné k tomu oprávněné osoby, pokud již bylo zahájeno ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemoci z povolání; dojde k úpravě § 69, který se týká také vězeňské služby – pokud pracovnělékařské služby nebude možné poskytnout pomocí jejich zařízení, mohou je zajistit u jiného poskytovatele pracovnělékařských služeb.

Aby bylo dosaženo lepšího personálního zajištění lékaři v této oblasti, posuzování a uznávání nemocí z povolání budou provádět střediska nemocí z povolání s dostatečným počtem lékařů (úvazků), přičemž součet rozsahů týdenní pracovní doby, stanovené nebo kratší, u těchto lékařů má činit nejméně 80 hodin (1 plný úvazek), z toho 40 hodin může být odpracováno více lékaři (více menších úvazků).

Zaměstnavatel může svým zaměstnancům nabízet programy podpory zdraví, dobrovolné a přístupné pro všechny zaměstnance. Jedná se o soubor opatření, která může zaměstnavatel vytvářet a nabízet zaměstnancům s cílem umožnit vyšší využití nástrojů zdravotní prevence. Měly by vést ke zlepšení celkového zdravotního stavu zaměstnanců. Podstatnou část těchto opatření budou hradit zdravotní pojišťovny.

Plánuje se také novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, jejímž hlavním důvodem je úprava oblasti biologických činitelů. Dále by mělo dojít například k úpravě v oblasti osvětlení pracovišť; bezpečnostních přestávek; manipulace s břemeny.

O virtuální, rozšířené realitě a umělé inteligenci hovořil Martin Kotek, ředitel startupu Digital Intelligence. Seznámil účastníky s různým využitím těchto technologií i s jejich limity. Jedná se například o kontaktní čočky, které zobrazují informace (vysušují oči); brýle zobrazující rozšířenou realitu, které jsou schopny sbírat data o činnosti uživatele (v Evropě zakázány); umělé oči – řadě lidem vrátily zrak, ale technologie byla pozastavena z důvodu nedokonalostí.

V BOZP se dá umělá inteligence využít například k efektivnějšímu vzdělávání (vzdělávací asistent vzdělává, aniž byste museli číst); k automatizaci a optimalizaci procesů nebo monitorování chování jednotlivce v reálném čase.

V tématu nových technologií pokračovali Anna Cidlinová, specialistka na virtuální realitu a využití moderních technologií v BOZP z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, a Marek Bárdy ze společnosti XR Institute.

K výhodám virtuální reality patří, že jde o 3x rychlejší proces učení; autonomní řešení (každý zaměstnanec může trénovat sám), které nevyžaduje školení personálu (šetří čas dohledu); pozornost – člověk má možnost soustředit se pouze na scénář; 30 % zvýšení kvality rutinní práce; umožňuje zažít těžko simulovatelné scénáře; usnadňuje koordinaci školení; šetří čas i náklady na školení; díky osobnímu prožitku a opakovaným testům si lze zapamatovat až 100 % informací; při tréninku nehrozí nebezpečí apod.

Ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce se v rámci projektu Virtuální realita v BOZP podařilo zefektivnit vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, dále přibyl obor stavebnictví, 1. pomoc, od nového roku se chystá další segment – zemědělství.

On-line seminář pořádala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Enterprise Europe Network při Centru pro regionální rozvoj České republiky a Svazem průmyslu a dopravy České republiky v rámci celoevropské kampaně Zdravé pracoviště 2023 – 2025.