Závodní preventivní prohlídky a lékařské prohlídky řidičů

Zásadně otázka nestojí tak, jestli má mít zaměstnavatel jednoho nebo deset či dokonce padesát zaměstnanců, aby se na něj vztahovala povinnost zajistit si lékaře závodní preventivní péče. Ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) zákoníku práce je v tomto směru jasné „Zaměstnavatel je povinen sdělit zaměstnancům, které zařízení závodní preventivní péče jim poskytuje závodní preventivní péči a jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.“ Toto ustanovení tedy neříká, že zaměstnavatel s jedním zaměstnacem tak činit nemusí! Opak je pravdou, musí tak činit každý zaměstnavatel, i zaměstnavatel zaměstnávající jednoho zaměstnance.  

Povinnost zajišťovat závodní preventivní péči je zaměstnavatelům navíc uložena v § 40 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, již od  r. 1992, a to bez ohledu na právní formu, počet zaměstnanců či míru rizikovosti vykonávané práce. Právní řád tím de facto reagoval na zásadu obsaženou v  Úmluvě o závodních zdravotních službách (č.161), která byla ČR   ratifikována a ve Sbírce zákonů publikována vyhláška č. 145/1988 Sb. Jak známo podle Ústavy ČR platí, že  úmluvy ratifikované a vyhlášené ve Sbírce zákonů mají přednost před zákonem.  Kromě výše uvedeného § 103 zákoníku práce se závodní preventivní péčí zabývá ještě § 224 zákoníku práce, když zdůrazňuje, že „Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce; za tím účelem zajišťují zejména závodní preventivní péči.“

Podle § § 18a zákona o péči o zdraví lidu je závodní preventivní péči stanovena povinnost zabezpečovat ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů. V neposlední řadě je třeba připomenout i § 35a zákona o péči o zdraví lidu, podle kterého zařízení závodní preventivní péče provádějí odbornou poradní činnost v otázkách ochrany a podpory zdraví a sociální pohody zaměstnanců, pravidelně kontrolují pracoviště podniků, zjišťují vlivy práce a pracovních podmínek na člověka při práci, vykonávají preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců, zajišťují poskytnutí první pomoci zaměstnancům, spolupracují s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a podílejí se na výcviku a výchově v oblasti ochrany a podpory zdraví.

Součástí závodní preventivní péče jsou lékařské prohlídky v souvislosti s výkonem zaměstnání. Jejich účelem je posoudit zdravotní způsobilost zaměstnance k práci.  Touto prohlídkou však není dopravně psychologické vyšetření a vyšetření EEG. To se řídí § 87a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Tato vyšetření jsou povinni absolvovat pouze držitelé řidičského oprávnění skupin C, C+E a C1+E, který řídí nákladní automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo speciální automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo jízdní soupravu, která je složena z nákladního automobilu a přípojného vozidla nebo ze speciálního automobilu a přípojného vozidla a jejíž největší povolená hmotnost převyšuje 7 500 kg a držitelé řidičského oprávnění skupin D a D+E a podskupin D1 a D1+E, který řídí motorové vozidlo zařazené do příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění. Toto vyšetření musíme také odlišovat od pravidelných lékařských prohlídek podle § 87 téhož zákona (zde je okruh řidičů podstatně širší).

Navíc z § 87a vyplývají následující zásady :

• dopravně psychologickému vyšetření a neurologickému a EEG vyšetření je výše jmenovaný držitel řidičského oprávnění  povinen se podrobit před zahájením výkonu činnosti  (tedy před uzavřením pracovního poměru) a dalšímu dopravně psychologickému vyšetření a neurologickému a EEG vyšetření nejdříve šest měsíců před dovršením 50 let a nejpozději v den dovršení 50 let a dále pak každých pět let.
• dopravně psychologické vyšetření provádí psycholog nebo klinický psycholog, v žádném případě však ne lékař závodní preventivní péče.
• EEG popisuje neurolog s příslušným vzděláním a hodnotí jeho výsledek v kontextu klinického neurologického vyšetření, v žádném případě ne lékař závodní preventivní péče.
• dopravně psychologické vyšetření a neurologické vyšetření, včetně EEG se vyhotovuje písemnou formou a je podkladem k posudku o zdravotní způsobilosti, tedy podkladem pro lékaře závodně preventivníí péče, že dotyčný je schopný práci řidiče vykonávat.
• náklady na dopravně psychologické vyšetření a vyšetření neurologické, včetně EEG držitelů řidičských oprávnění  hradí řidič, náklady na vyšetření u lékaře závodní preventivní péče hradí zaměstnavatel.

Nelze tedy zaměňovat závodní preventivní péči, která má mnohem širší záběr, s dopravně psychologickým a neurologickým vyšetřením řidičů. Lékaře závodní preventivní péče zajišťuje zaměstnanci zaměstnavatel a také hradí náklady na vyšetření u něj, dopravně psychologické a neurologické vyšetření si však hradí řidič sám. V praxi musí zaměstnanec absolvovat dopravně psychologické vyšetření a neurologické a EEG  a následně se podorobit vstupní lékařské prohlídce u lékaře závodní preventivní péče, kterého určil zaměstnavatel. Lékař závodní preventivní péče musí s konečnou platností (na základě výsledků dopravně psychologického vyšetření a neurologického  a EEG ) rozhodnout, jestli dotyčný je způsobilý vykonávat práci řidiče toho a toho typu automobilu.