Zářijové vydání časopisu JOSRA

První dva recenzované články se věnují problematice dopravních nehod profesionálních řidičů těžkých nákladních vozidel. Odvětví těžké nákladní dopravy je označováno za jedno z nejsmrtelnějších v Austrálii a řidiči nákladních vozidel mají 16krát vyšší pravděpodobnost smrtelného pracovního úrazu než pracovníci v jiných odvětvích. Počet úmrtí řidičů v odvětví těžké nákladní dopravy je téměř čtyřikrát vyšší než celkový počet úmrtí v leteckém, železničním a námořním průmyslu dohromady. I když jsou finanční náklady společnosti v důsledku těchto smrtelných nehod značné (ročně přesahují 1 miliardu dolarů), jsou zastíněny sociálními dopady, přičemž většina psychické zátěže dopadá na oběti, jejich rodiny, přátele a komunitu. Účinné vyšetřování nehod v jiných odvětvích, zejména v letectví, vedlo k podstatnému a trvalému snížení počtu vážných nehod, což naznačuje, že pokud by vyšetřování nehod těžkých vozidel v Austrálii bylo účinné, byly by zjištěny základní příčiny těchto nehod a mělo by dojít k výraznému snížení počtu nehod. První článek informuje o průzkumu mezi 320 pracovníky v odvětví nákladní automobilové dopravy, jejichž názory na bezpečnost v tomto odvětví byly zjišťovány prostřednictvím dotazníku. Autoři dochází k závěru, že vyšetřování nehod těžkých nákladních vozidel musí být zaměřeno nejen na obviňování řidičů. K tomu je zapotřebí nezávislý národní úřad pro vyšetřování těchto nehod, který by řádně analyzoval příčiny smrtelných dopravních nehod. Tato agentura musí mít vyšetřovatele, kteří mají zkušenosti, dovednosti, kompetence a vyšetřovací metodiky k řádnému provádění vyšetřování tak, aby byly zjištěny základní příčiny a vina se nesoustředila výhradně na řidiče.

Druhý článek seznamuje se studií, která spočívala v provedení polostrukturovaných rozhovorů s 20 vyšetřovateli, kteří měli dohromady 624 let vyšetřovacích zkušeností získaných v policejních, regulačních a soukromých odvětvích. Vyšetřovatelé byli požádáni, aby popsali typy vyšetřování, vyšetřovací metody, záměr vyšetřování a úroveň podrobností a informací, které při vyšetřování získali. Z rozhovorů vyplynula tato klíčová zjištění: vyšetřování se zpravidla zaměřovalo na obviňování řidiče, nebyla použita žádná specifická vyšetřovací metoda, nebylo poskytnuto žádné formální školení o systémovém vyšetřování a vyšetřovatelé byli školeni přímo na pracovišti. Kromě toho vyšetřovatelé neměli dostatek zkušeností, znalostí ani pochopení odvětví těžké automobilové dopravy a byli zjevně zatíženi předsudky při vyšetřování, které následně ovlivňovaly výsledky vyšetřování. Výsledky získané z rozhovorů ukázaly, proč byli z nehod obviňováni řidiči těžkých vozidel, a identifikovaly několik nedostatků v metodách a procesu vyšetřování. Článek předkládá řadu doporučení pro zlepšení této situace. Patřila k nim potřeba zavést národní agenturu pro vyšetřování nehod těžkých vozidel, která by používala konzistentní systematickou metodiku vyšetřování.

Další z recenzovaných článků představuje jednu z prvních kvantifikací problému prezentismu – přítomnosti v zaměstnání navzdory špatnému zdraví nebo nemoci, v důsledku kterých dochází k poklesu pracovní schopnosti – v prostředí České republiky. Analýza na základě populačně reprezentativních dat od více než dvou tisíc respondentů z listopadu 2020 ukazuje, že pouze 53 % pracujících necítí žádný vliv svého (špatného) zdraví na produktivitu práce a 6 % dotazovaných naopak odpovědělo, že byli zcela neproduktivní. Větší počet pracujících zažilo spíš prezentismus (30 % všech dotazovaných) než absenci (20 %), nicméně prezentismus má v průměru na jednotlivce menší dopad a v konečném důsledku jsou obě proměnné stejně vlivné. Patrné jsou také trendy napříč platovými třídami a typem zaměstnání, kde méně kvalifikovaní pracující a ti s nižšími příjmy vykazují výrazně vyšší ztrátu produktivity. Sběr dat proběhl během kulminace pandemie COVID-19 a výsledky, především z hlediska absence, proto mohou být do jisté míry zkresleny.

Následuje série 3 článků, která se zabývá vlivem Průmyslu 4.0 na pracovní úrazovost a vznik nemocí z povolání. První z článků pojednává obecně o pracovní úrazovosti spojené s Průmyslem 4.0. Obsahuje statistická data pracovní úrazovosti a s tím související pracovní neschopnosti v České republice a v Evropské unii. Zaměřuje se na vývoj pracovních úrazů v současnosti, na smrtelné pracovní úrazy a úrazy u žen a mladistvých. Pozornost je dále věnována pracovním úrazům souvisejícím s Průmyslem 4.0, především pracovním úrazům s pracovní neschopností přesahující tři kalendářní dny související se stroji a stabilními zařízeními.

Dva následující pak analyzují možné dopady Průmyslu 4.0 na pracovní úrazovost a nemocnost. První z nich uvádí konkrétní příklady povolání, kterých se dopad Průmyslu 4.0 bude pravděpodobně týkat, nabízí také zdůvodnění pro uvedené predikce. Zdrojem práce byla rešeršní práce českých i zahraničních zdrojů, ale také osobní zkušenosti pracovníků a profesionálů v oblasti BOZP v podnicích, kde je dopad Průmyslu 4.0 na pracovní podmínky, prostředí a chování zaměstnanců patrný již nyní. Článek spatřuje pozitivní vývoj úrazovosti díky novým technologiím, které s Průmyslem 4.0 přímo souvisejí. Doporučuje v souvislosti se zaváděním nových technologií věnovat výraznou pozornost analýzám rizik prováděným zaměstnavateli nebo konstruktéry, kteří je vyvíjí.

Druhý z článků analyzuje ve vztahu k nemocem z povolání současná, veřejně dostupná data a predikuje možné vývojové trendy. Článek vychází z konkrétních příkladů využívání nových technologií a trendů v rámci Průmyslu 4.0, zaměřuje se na inovace, které jejich využití přináší, a predikuje jejich vliv na lidský organismus v dlouhodobém měřítku. Článek se zvláště věnuje konkrétním fenoménům naší doby, například globalizaci a vzniku virtuálních pracovních skupin, práci na dálku a nově se objevujícím rizikům (biologická, psychosociální). Článek obsahuje odborný odhad, jaké kategorie nemocí z povolání budou nejvíce ovlivněny novými technologiemi, a jakým způsobem.

Nerecenzovaný článek seznamuje s výstupy tříletého mezinárodního projektu Signed Safety at Work (Znaková komunikace pro bezpečnou práci), který byl spolufinancovaný programem EU ERASMUS+. Mezinárodní spolupráce sedmi organizací z pěti evropských zemí přinesla několik nových nástrojů, které mají obohatit dosavadní způsoby interpersonální komunikace na pracovišti a přispět k větší bezpečnosti neslyšících a nedoslýchavých zaměstnanců a zaměstnanců pracujících v hlučném prostředí. Článek přibližuje znakový jazyk jako další možnost sdělování informací, příkazů a pokynů na pracovišti a seznamuje s konkrétními výsledky dosaženými v projektu.

Rádi bychom rozšířili řady autorů, takže pokud budete mít zájem v našem časopise publikovat Vaše články z oblasti BOZP, kontaktujte, prosím, redakci na adrese josra@vubp-praha.cz. Může se jednat o článek ze zajímavého domácího či mezinárodního projektu, prezentaci výsledků z výzkumných aktivit, informace o zajímavých konferencích, seminářích apod. Budeme se těšit na spolupráci.

Přehled publikovaných článků

Recenzovaná část:

• Enhanced crash investigations required to identify the underlying causes of heavy vehicle crashes - Ivan Cikara, Geoff Dell, Yvonne Toft, Shevaun Dell, Aldo Raineri;
• Investigators provide reasons why heavy vehicle drivers are blamed for crashes - Ivan Cikara, Geoff Dell, Yvonne Toft, Shevaun Dell, Aldo Raineri;
• Dopad absence a prezentismu na produktivitu práce v České republice - Mgr. Ing. Martin Štěpánek, M.A., Ph.D.;
• Pracovní úrazovost spojená s Průmyslem 4.0 - Mgr. et Mgr. Josef Senčík, Ing. Kateřina Veselá, Ing. Petr Mrkvička;
• Analýza možných dopadů Průmyslu 4.0 na pracovní úrazovost - Mgr. et Mgr. Josef Senčík, Ing. Marek Nechvátal, Ing. Kateřina Veselá;
• Analýza možných dopadů Průmyslu 4.0 na nemoci z povolání - Mgr. et Mgr. Josef Senčík, Ing. Kateřina Veselá, Ing. Petr Polák, MBA, Ing. Marek Nechvátal.

Nerecenzovaná část:

• Znakový jazyk pro bezpečnou práci: klíčové výsledky mezinárodního projektu a jejich potenciál - PhDr. Irena Kuhnová, Mgr. Alena Horáčková.