průmysl 4.0

V září vyšlo nové číslo odborného recenzovaného periodika Časopisu výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti (Journal of Safety Research and Applications, JOSRA). Je dostupné online na adrese https://www.bozpinfo.cz/casopis-josra. Zářijové číslo tvoří šest recenzovaných článků a jeden nerecenzovaný článek.

Článek pojednává o možných dopadech Průmyslu 4.0 na pracovní úrazovost v ČR. Článek uvádí konkrétní příklady povolání, kterých se dopad Průmyslu 4.0 bude pravděpodobně týkat, nabídne i zdůvodnění pro uvedené predikce. Zdrojem práce byla rešeršní práce českých i zahraničních zdrojů, ale také osobní zkušenosti pracovníků a profesionálů v oblasti BOZP v podnicích, kde je dopad Průmyslu 4.0 na pracovní podmínky, prostředí a chování zaměstnanců patrný již nyní. Článek spatřuje pozitivní vývoj úrazovosti díky novým technologiím, které s Průmyslem 4.0 přímo souvisejí. Doporučuje v souvislosti se zaváděním nových technologií věnovat výraznou pozornost analýzám rizik prováděným zaměstnavateli nebo konstruktéry, kteří je vyvíjí.

Cílem výzkumné aktivity je průběžné vyhodnocení dopadů pandemie covid-19 a 4. průmyslové revoluce na trhu práce, dále pak chování osob, jež jsou ohroženy ztrátou zaměstnání a požadavky zaměstnavatelů na nové kvalifikační předpoklady zaměstnanců. Cílem současně bude identifikovat případné problematické oblasti, témata, zpracovat návrhy případných úprav a změn v oblasti rekvalifikací. 

Pojmy jako digitalizace, automatizace a robotizace nejsou pro většinu lidí v dnešní době neznámé. Řídíte podnik nebo pracujete v podniku, kde digitalizace a automatizace v nějaké míře probíhá? Jsou s novými technologiemi i přijímána opatření v oblasti BOZP? Ovlivnila proces přijímání nových konceptů pandemie viru COVID-19? Pokud ano, vyplňte prosím náš dotazník. Váš názor a Vaše zkušenosti jsou pro nás důležité. Předem děkujeme za cenné odpovědi.

Kniha věnující se kladům i úskalím digitální transformace, jíž jsme svědky v ekonomice i celé společnosti.

Navrhování řídicích center vždy vyžadovalo, aby ergonomové a designéři dokázali skloubit požadavky na řízení procesů s individuálními potřebami operátorů. Díky moderním stavebním technologiím, spolehlivé regulační technice a výkonnému IT vybavení již nemusíme řešit problémy s fyzickým stavem pracovního prostředí, jako tomu bylo ještě před 20 lety. Zcela nové změny ale postupně přináší Průmysl 4.0. O výzvách, kterým budeme muset nově čelit, jsme se doposud mohli dočítat leda ve vědecko-fantastické literatuře. Jedná se především o robotizaci, která podstatně ovlivní roli lidského operátora. A nebude se jednat o roboty ledasjaké. Budou vypadat jako lidé, ale budou stvořeni z neživé hmoty; budou schopní se učit, ale nebudou mít lidské myšlení. V řídicím centru tak bude, patrně, bok po boku s lidmi pracovat humanoidní umělá inteligence. Ta člověka předčí v rychlosti a mnoha dalších výkonových parametrech, ale patrně nikdy nebude schopná se plně socializovat. V řídicích centrech, kde je práce často monotónní a nezajímavá, tak zavládne doposud nepoznané pracovní klima. Někteří sociologové se obávají konfliktů mezi lidmi a roboty i vzniku zcela nového druhu psychické zátěže. Má-li se tato obava zmírnit, bude nutné vzít tyto hrozby vážně a začít se na ně připravovat. Základním předpokladem bude ctít názory operátorů a navrhovat pracovní podmínky v řídicích centrech tak, aby byly jejich fyzické, senzorické i mentální potřeby bezezbytku uspokojeny. Pouze tak bude možné zajistit, aby byli lidé spolu s roboty schopni tuto práci vykonávat úspěšně a bez větších problémů. Úvahy o tom, jaké se v tomto směru otevírají možnosti i jaké otázky si budeme dříve či později klást, se pokusí stručně představit tento článek.

Vyšlo nové tematické číslo Časopisu výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti (JOSRA).

Článek se zabývá převratnými technologickými změnami a novými podmínkami ve společnosti. Je zřejmé, že fenomén označovaný jako „Průmysl 4.0“ bude mít zásadní vliv na požadované kvalifikace a na trh práce. Změny povedou k novým principům organizace práce, ke změně role zaměstnance, ke změnám ve struktuře i pracovní náplni většiny profesí. Digitalizace, robotizace a další nové technologie přinesou nejen nová rizika, ale i odstranění fyzicky namáhavé práce, nové možnosti kvalitativního obohacení práce, zlepšení pracovního prostředí, více příležitostí pro profesní rozvoj, více možností práce na dálku, sladění pracovního a rodinného života apod. Zároveň však zvýší nároky na větší flexibilitu práce, komplexnost pracovních úkolů a přizpůsobivost pracovníků vůči novým pracovním/technologickým procesům.