Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP v praxi

<P>Vážený pane Markle,</P> <P>plně s Vámi souhlasím, že obsah článku je o něčem jiném, než je uvedeno v jeho názvu. Též souhlasím s tím, že jako obvykle se zaspalo s informační kampaní. Lépe řečeno ještě nikdy žádná nebyla.</P> <P>Také s Vámi souhlasím s tvrzením, že "bezpečnostní technik <STRONG>byl</STRONG> výstižnější". Dnes se však jedná o zastaralý termín, který bohužel nebyl včas nahrazen novým a tak stále přežívá (oficiálně zanikl někdy v roce 1994, pokud se nepletu). Charakterizuje direktivní pojetí BOZP a pro současné liberální se vůbec nehodí. Činnost osoby, která má nahradit bezpečnostního technika je vysoce sofistikovaná převážně manažerského charakteru. Technik evokuje převažující činnost charakteru technického.</P> <P>Souhlasím i s tím, že nastavený systém zkoušek nezajišťuje dobrou úroveň odborně způsobilých osob k prevenci rizik. Podle mého osobního názoru je pouze otázkou času, kdy i v BOZP, obdobně jako v PO vznikne více kvalifikačních stupňů. Možná se obnoví označení bezpečnostní technik, jako tomu obdobně bylo v PO. Je přímo katastrofální, že stačí tři roky praxe vrchního, složení zkoušky odborné způsobilosti a dotyčný může vyhledávat a hodnotit rizika při práci, stanovovat OOPP atd.&nbsp;v oblasti pohostinství.</P> <P>K Vašemu názoru, že bez odpovídající kvalifikace nejsou služby, o které by zaměstnavatelé měli zájem bych ještě doplnil bez motivujících podpor. Na mysli mám především současný demotivující systém úrazového pojištění.</P> <P>Plně s Vámi souhlasím, že nové předpisy nic nezlepší. Já bych ještě přitvrdil a uvedl, že některé změny mohou být naopak demotivující. Mám na mysli Z1 ČSN&nbsp;33&nbsp;1610 a ČSN 33&nbsp;1600. Kolik asi podnikatelů z toho mála, kteří zajišťovali revize elektrických spotřebičů je přestane zajišťovat, když se dozví, že je může provádět jen revizní technik? Pochopitelně za svému postavení odpovídající cenu.</P> <P>Nemohu však souhlasit s tím, že úroveň kvalifikace porovnáváte s požadavky normy (dnes již můžeme hovořit o normě)&nbsp;OHSAS 18001:2007. Požadavky kvalifikace jsou zcela logicky nastaveny na nižší úroveň - prevenci rizik. Požadavky normy OHSAS 18001:2007 je nutné, podle mého názoru, chápat jako nadstandardní, neboť vytváří úroveň pro zavedení systému řízení BOZP. Úroveň prevence rizik by měla naopak být minimální úrovní v každé firmě.</P> <P>Navíc vymýšlení opatření by nemělo spadat do oblasti znalostí odborně způsobilé osoby k prevenci rizik. To by vždy mělo být kolektivní záležitostí. Tato osoba by měla být schopna navrhnout opatření, avšak jeho určení může vždy stanovit pouze zaměstnavatel. Detaily provedení pouze odborník na příslušnou oblast. Za BOZP je odpovědný zaměstnavatel, tedy jen ten má pravomoc rozhodnout jakým způsobem, včetně žádným, bude zjištěný nedostatek odstraněn. Při kontrole OZO kontroluje naplnění požadavku legislativy nebo stanoveného opatření zaměstnavatelem, nikoliv způsob provedení, kterým bylo dosaženo naplnění. Pravda je, že to neplatí doslovně, neboť musí posoudit, zda nedošlo k transferu rizika. To by však měla posoudit již v rámci stanovení opatření zaměstnavatelem.</P> <P>Kopírování dokumentů pro různé firmy je velmi neblahý a poměrně rozšířený nešvar. Avšak domnívám se, že s tím číslem 40 jste to trochu přehnal. Nebo ne?</P> <P>Na závěr jeden poznatek od jednoho inspektora. Jistě se nejedná o výjimku. Při kontrole v cukrárně mu byla předložena dokumentace vyhledání a vyhodnocení rizik. Obsahovala práce ve výškách, na jeřábu... Co dodat? Že majitelce jej za příslušný finanční obnos poskytla firma poskytující služby v oblasti BOZP.</P>

<P>Měl jsem na mysli Opravu 1 ČSN&nbsp;33&nbsp;1600:1994 a Opravu 1 ČSN 33&nbsp;1610:2005. Použil jsem staré značení Z1 (změna). Tyto opravy umožňují výklad, že revize elektrického ručního nářadí a elektrických spotřebičů během používání mohou provádět pouze revizní technici elektrických zařízení.</P> <P>Informace k tomuto tématu můžete získat i v této diskusi:</P> <P><A href="http://www.bozpinfo.cz/rozbal_diskusi.html?diskuse=zarizeni_elektricka_revize_vub&amp;vsechny_r=0&amp;c_clanku=5391376">http://www.bozpinfo.cz/rozbal_diskusi.html?diskuse=zarizeni_elektricka_revize_vub&amp;vsechny_r=0&amp;c_clanku=5391376</A></P>

<P>K zjištění, že se jedná o zcela chýbný výklad stačí nahlédnout do zákona č. 309/2006&nbsp;Sb.</P> <P>Kdo je ze zákona považován za koordinátora je uvedeno v §&nbsp;14 odst. 2. - "fyzická osoba, která splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti (§&nbsp;10)". Paragraf 10 stanovuje požadavky odborné způsobilosti bez ohledu na to, zda se jedná o odborně způsobilou osobu k prevenci rizik nebo koordinátora BOZP na staveništi (požadavky na odbornou způsobilost jsou v zákoně naprosto stejné).&nbsp;V §&nbsp;22 je stanoveno, že odborná způsobilost (bez ohledu zda na OZO nebo koordinátora) získaná podle dosavadních právních předpisů se považuje za splněnou nejdéle po dobu pěti let. Tedy každá odborně způsobilá osoba k prevenci rizik, která si troufne na funkci koordinátora ji může zcela legálně vykonávat. V případě chybného výkonu této funkce se však vystavuje nebezpečí finančního postihu od OIP.</P> <P>Navrhovaná novela zákona č. 309/2006 Sb. pravdivost zde mnou uvedených údajů ještě podtrhne, neboť by mělo dojít k úpravě přechodného období právě u koordinátorů na pouhé tři roky.</P>

<P>Vemte si znění zákona č. 309/2006&nbsp;Sb. a podívejte se přesně na znění jednotlivých papagrafů. Zjistíte, že se mýlíte.</P> <P>1. v §&nbsp;22 odst. 2 se hovoří o zvláštní odborné způsobilosti, ale <STRONG>též i o odborné způsobilosti,</STRONG> tedy o obou, tzn. i o té&nbsp;definované v §&nbsp;10. </P> <P>2. přechodné období, jak uvádí §&nbsp;22 odst. 2 se týká odborné způsobilosti, nikoliv odborně způsobilé osoby nebo koordinátora (to je zásadní rozdíl - !)</P> <P>3. odborná způsobilost uvedená v §&nbsp;10 se týká nejen odborně způsobilé osoby k prevenci rizik, ale též i koordinátora BOZP na staveništi (vyplývá to z ustanovení §&nbsp;14 odst. 2, kde je přímo uveden §&nbsp;10 - !)</P> <P>Tedy není rozhodující, zda před účinností zákona byla stanovena kvalifikace na koordinátora či nikoliv, ale že bylo možné získat&nbsp;v té době stanovenou&nbsp;odbornou způsobilost.&nbsp;Ta byla stanovena v §&nbsp;132b zákona č. 65/1965&nbsp;Sb. Ten kdo ji získal, splňuje po dobu pěti let odbornou způsobilost ve smyslu zákona č. 309/2006&nbsp;Sb. §&nbsp;10. Koordinátor k výkonu své činnosti musí splňovat způsobilost podle §&nbsp;10. Tedy ten, kdo splnil odbornou způsobilost před 31. 12. 2006, splňuje po dobu pěti let odbornou způsobilost i pro výkon činnosti koordinátora BOZP na staveništi.</P> <P>Pro vyjasnění: od 31. 12. 2006 byly stanoveny požadavky na odbornou způsobilost; po 1. 1. 2007 byly stanoveny nové požadavky na odbornou způsobilost, navíc bylo stanoveno, že tuto odbornou způsobilost musí mít odborně způsobilá osoba k prevenci rizik a též i koordinátor BOZP na staveništi. Oba musí mít stejnou odbornou způsobilost, a to tu uvedenou v § 10 zákona č. 309/2006&nbsp;Sb. Proto pro oba platí shodně ustanovení uvedené v §&nbsp;22 odst. 2 zmíněného zákona. To, že je stanoven rozdílný obsah zkoušky z odborné způsobilosti&nbsp;na tom nic nemění. <STRONG>Z právního hlediska mají oba stejnou odbornou způsobilost,</STRONG> ale rozdílnou působnost. Ta však opět nic nemění na významu §&nbsp;22 odst. 2.</P> <P>Takže nemíchám jabka s hruškama, ale používám právní vazby mezi jednotlivými paragrafy. Zákon mám vedle klávesnice. I vy by jste tak měl postupovat. Pak by jste neuváděl, že "v §&nbsp;22 odst. 2 z&nbsp;309/06 Sb. se píše o zvláštní odborné způsobilosti získané podle dosavadních právních předpisů, nikoliv o odborné způsobilosti uvedené v § 10 tohoto zákona".&nbsp;Kdyby tato věta byla pravdou, 1. 1. 2007 by v této zemi nebyla jediná odborně způsobilá osoba k prevenci rizik.&nbsp;Zvláštní odborná způsobilost je řešena v §&nbsp;11 a týká se elektrikářů, revizních techníků atd., kterým jejich zvláštní odborná způsobilost platí též nejdéle do 31. 12. 2011. Do té doby musí získat novou podle nových, dosud nestanovených, požadavků.</P> <P>Shrnuto: přechodné období se netýká OZO nebo koordinátora, ale definované odborné způsobilosti, a ta je pro obě funkce stejná - viz §&nbsp;10.&nbsp;Po dobu pěti let (zatím)&nbsp;jí lze nahradit získáním odborné způsobilosti podle platných předpisů před 1. 1. 2007. Z toho vyplývá, že ji lze nahradi pro výkon obou činností. Po ukončení tohoto přechodného období OZO nebude moci vykonávat činnost koordinátora a koordinátor činnost OZO, pokud bude mít pověření jen pro jednu činnost (doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti).</P>

Nemá cenu to stále rozebírat. To co tvrdíte je chybný výklad, neboť vůbec nejde o koordinátora, ale pouze jen o odbornou způsobilost.

<P>Přesvědčit mne můžete argumenty, nikoliv spekulacemi (ještě k tomu chybnými).&nbsp;Nechápete základ problému. Odborná způsobilost pro osobu odborně způsobilou k prevenci rizik a pro koordinátora BOZP na staveništi je zákonem č. 309/2006&nbsp;Sb. stanovena stejná, a to ta jež je uvedena v&nbsp;§&nbsp;10. Tedy ustanovení zákona č. 309/2006&nbsp;Sb. &nbsp;týkající se odborné způsobilosti mají stejný dopad na OZO jako na koordinátora. Zákon stanovuje pouze jednu (!), nikoliv dvě odborné způsobilosti, jak vy zde zcela chybně interpretujete.</P> <P>O&nbsp;chybnosti vašeho názoru vypovídá nejen článek, ke kterému je vedena tato diskuse, ale i příspěvek p. Štorka v této diskusi a především praxe. Ale též i citát ze&nbsp;stanoviska, pod kterým jako autoři jsou uvedeni K. Škréta a E. Dandová&nbsp;: "Je proto třeba asi vycházet z toho, ze koordinátor BOZP je též ve své podstatě osoba odborně zpusobilá v prevenci rizik a pokud dotyčná osoba získala kvalifikaci odborně zpusobilé osoby v prevenci rizik (byť&nbsp;ne výslovně jako koordinátor) za platnosti starých předpisu, muže tuto činnost dále vykonávat." Co dodat?</P> <P>Navíc stále zcela chybně používáte výraz "výklad". Já ani vy&nbsp;neprovádíme výklad zákona (ani JUDr. Dandová atd.). K tomu nejsme oprávněny. Výklad obecně závazných právních předpisů může provádět pouze soud. Nikdo jiný.</P>

<P>Ještě jeden odkaz na stanovisko p. JUDr. Dandové k uvedenému problému. I když v něm, podle mého názoru neoprávněně, váže možnost výkonu funkce koordinátora na praxi ve stavebnictví, potvrzuje, že tuto funkci může provadět každý, kdo splnil odbornou způsobilost stanovenou před 31. 12. 2006:</P> <P><A href="http://www.bozpinfo.cz/rady/otazky_odpovedi/otazky_stavebnictvi/databaze_koordinatoru061213.html">http://www.bozpinfo.cz/rady/otazky_odpovedi/otazky_stavebnictvi/databaze_koordinatoru061213.html</A></P> <P>Předložil jsem vám, kromě svého tvrzení i souhlasná stanoviska dalších lidí. Vy jste neuvedl nikoho dalšího, kdo by tvrdil totéž co vy. Vaše konstrukce postrádá jakýkoliv oprávněný argument. Nemůžete se divit, že jste mne nepřesvědčil</P>

<P>Váš příspěvek mne donutil podívat se na přílohy jednotlivých návrhů, které se mi podařilo zachytit. V pracovní verzi&nbsp; MPSV ČR z března 2004 byly v příloze č. 3 uvedeny minimální požadavky na obsahovou náplň specializačního kurzu v oblasti bezpečnosti práce (rozsah kurzu 108 hodin). Zde je mimo jiné uvedena i ergonomie, verbální a neverbální komunikace (základy rétoriky, prezentace, dovednost školit - způsoby ověřování znalostí), kolektivní vyjednávání atd. Domnívám se, že se jedná o verzi, na které spolupracoval IVBP. To je však zcela bez záruky. Tedy záměr tu byl.</P> <P>Kvalita obsahu přílohy, jež vyšla v NV je zřejmá, když projdete webové stránky firem, které jsou oprávněny k provádění zkoušek a seznámíte se s jejich materiály, které blíže specifikují průběh a náročnost u nich prováděných zkoušek. Rozdílnost je značná.</P> <P>Termín "potřebné znalosti" bych nechápal jako problémový. Jedná se o znalosti, které jsou potřebné k zajištění a provádění úkolů v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance v konkrétní firmě. Řečeno jinak, jedná se o znalosti, které by k naplnění povinností v konkrétní firmě potřebovala odborně způsobilá osoba k prevenci rizik. Prakticky vždy se jedná o znalost vyhledání a hodnocení rizik při práci včetně stanovení opatření, téměř vždy o znalost vyhodnocení rizik pro přidělení OOPP atd. takovým způsobem, aby byly naplněny legislativní požadavky včetně toho nejobecnějšího požadavku vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky.</P> <P>"309" OZO zcela správně chápe jako odborného poradce zaměstnavatele. Tedy ve firmě, která má malý počet zaměstnanců (to podle mého názoru není zrovna nejvhodnější kritérium), pokud zaměstnavatel nepotřebuje poradce, neboť je sám dostatečně znalý, jí nemusí mít zajištěnu. Že v praxi asi mnoho takových zaměstnavatelů nebude je již jiná stránka věci.</P> <P>Mělo by se prakticky jednat o stejný systém, který platí v oblasti požární ochrany. Avšak oblast BOZP je složitější, je chápána jako sociální prvek a není dostatečně systémově propracována na teoretické úrovni (například vyhledání a hodnocení rizik). Proto nedosahuje té úrovně jako systém zajištění PO. Velkou roli též hrají demotivujicí faktory (pro mnohé firmy je výhodnější mít pracovní úrazy, než investovat do opatření k jejich zamezení). Nedostatečné systémové propracování na teoretické úrovni do jisté míry zabraňuje vydání vámi požadovaného jednotného systému znalostí. Chybí mnoho přesných definic potřebných pro vytvoření tohoto systému. Co vyčerpávajícím způsobem je BOZP? Jaký je vyčerpávajícím způsobem stanovený rozsah povinností OZO? Atd. Toto vše má PO stanoveno. Jak již jsem uvedl, jedná se o jednodušší oblast, ale domnívám se, že i v BOZP by se dalo této úrovni přiblížit.</P> <P>"309" v žádném případě, podle mého názoru,&nbsp;není dobrá, avšak je značným pokrokem proti předcházející úpravě, tedy krokem správným směrem.</P>

<P>Vážený pane Štorku,</P> <P>nevím z čeho usuzujete, že společnosti, které již mají akreditaci se houby starají o řádný průběh zkoušek. Domnívám se, že si to žádná nedovolí.</P> <P>Nesmíte slučovat školení a zkoušky v jedno. Jedná se o dvě zcela samostatné oblasti. K absolvování zkoušky není nutné se zúčastnit školení (je pochopitelné, že se tím sníži pravděpodobnost úspěšného absolvování, ale není to vyloučené). Na zkoušku se dá připravit i jiným způsobem - například samostudiem (pro koordinátora již existuje "učebnice"), studiem na střední nebo vysoké škole (tyto studijní obory již existují), v budoucnu asi i e-learningem. Případně je možné se zúčastnit i bez jakékoliv přípravy (pokud se někdo považuje za tak znalého daných problematik).</P> <P>Dvou nebo tří denní školení neslouží k získání kvalifikace, ale k zopakování si jednotlivých problematik. Tato školení jsou určena osobám, které již v prevenci rizik pracují řadu let a je pro ně zbytečné se zúčastnit rekvalifikačního kurzu. Například firma ROVS nabízí oba druhy kurzů (každý si musí sám zvážit, do jaké míry potřebuje doplnit své znalosti).</P> <P>Nepochopil jsem Vaši připomínku o vození komise sebou. Kam by ji měli vozit? A kdo? Komise zasedá a uchazeči se na výzvu zúčastní zkoušky. O nic víc nejde.</P> <P>"Potřebné znalosti" zaměstnavatelů s maximálně 25 zaměstnanci není nutné nijak prokazovat. Důležité je, prostřednictvím nich plnit požadavky zajištění prevence rizik. Znamenáto, že žádná kontrola nemůže nejen požadovat potřebnou znalost, ale ani Vámi uváděné&nbsp;prohlášení zaměstnavatele (k čemu?). K tomu není oprávněna. Oprávněna však je hodnotit naplnění požadavků zajištění prevence rizik. To je zásadní. Tam se prokáže, zda má potřebné znalosti.</P> <P>Máte pravdu v tom, že u zaměstnavatele s méně než 11 zaměstnanci mohou být závažnější rizika než u některých větších firem. Záleží na zaměstnavateli, který je za&nbsp;zajištění prevence rizik&nbsp;odpovědný, aby situaci zvážil a rozhodl se, zda na zajištění úkolů v prevenci rizik svými znalostmi stačí či nikoliv. On je odpovědný, on má právo se rozhodnout (právo a odpovědnost musí být v rovnováze). Odborně způsobilá osoba k prevenci rizik je pouhým poradcem zaměstnavatele, tedy záleží na zaměstnavateli, jenž má maximálně 25 zaměstnanců, zda usoudí, že potřebuje radit či nikoliv.</P> <P>Nemůžete zákon č. 309/2006&nbsp;Sb. hodnotit z pohledu direktivního, ale liberálního. Po roce 2001 došlo k výrazné liberalizaci BOZP a tomu, zcela pochopitelně, odpovídají i jednotlivá ustanovení zákona č. 309/2006&nbsp;Sb. včetně požadavků na kvalifikaci OZO.</P> <P>V žádném případě netvrdím, že je vše kolem kvalifikace OZO v pořádku - například podmínka praxe je značně diskutabilní.&nbsp; Definice zkušebních okruhů je velmi vágní, což umožňuje různé národky na zkoušející u jednotlivých zkušebních komisí. Avšak alespoň se to hnulo. Osobně se domnívám, že v nedaleké budoucnosti k některým změnám dojde. Vynutí si je nejen praxe, ale též i narůstající zájem o výuku BOZP jako studijního oboru.</P>