bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Článek shrnuje vybraná témata 5. mezinárodní konference Nine 2023 konané v červnu v italských Benátkách, která se věnují problematice inovativních aplikací pro životní prostředí založených na nanotechnologiích.

Pojmem whistleblowing označujeme situaci, kdy dojde k nahlášení nezákonného, neetického či korupčního jednání ve veřejném zájmu, whistleblower (či oznamovatel) je pak osoba, která toto hlášení učiní, protože má k daným informacím exkluzivní přístup. Ačkoliv mezi odborníky z oblasti práva či boje s korupcí jde o téma, kterému je již řadu let věnována značná pozornost, mezi českou laickou veřejností není ještě povědomí o whistleblowingu dostatečné, případně vzbuzuje nedůvěru nebo je spojeno s negativními konotacemi. Jednotlivé členské země Evropské unie řešily v minulosti ochranu oznamovatelů různým způsobem, některé zavedly zákonnou úpravu, v jiných, jako např. v České republice, tato právní úprava dosud chyběla. Situace se změnila v roce 2019, kdy byla dne 23. října 2019 přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Členské státy EU měly zajistit nejpozději do 17. prosince 2021 transpozici směrnice, jejímž účelem je zajistit ochranu osobám, které pracují pro určitou veřejnou nebo soukromou organizaci nebo jsou s touto organizací v kontaktu v rámci své činnosti, a dozví se o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu a práva Evropské unie. Česká republika transpoziční lhůtu nedodržela a nyní se nacházíme v situaci, kdy v určitých případech dochází k přímé aplikovatelnosti směrnice, zatímco v legislativním procesu je připravován vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Vzhledem k aktuálnosti daného tématu si tento článek klade za cíl seznámit čtenáře se základními informacemi ohledně whistleblowingu, vývojem dané problematiky v České republice (včetně dosavadních průzkumů a případových studií) a s mezinárodním srovnáním s jinými členskými státy EU. Na závěr je čtenářům předložen aktuální přehled o stavu transpozice směrnice 2019/1937 v ČR.

Vyšlo nové dvojčíslo Časopisu výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti (JOSRA).

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP), využívá bohatou škálu publikačních kanálů od webových stránek až po různorodé sociální sítě s cílem sdílení odborných poznatků z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) široké veřejnosti.

Proč odpovědní amatérští a rekreační fotbalisté při hře používají převážně certifikované osobní ochranné prostředky (OOPP)? Protože jsou testovány, aby chránily. Na rozdíl od profesionálních hráčů je používání OOPP u amatérských a rekreačních fotbalistů dobrovolné, v obou případech jsou (za účelem prevence zranění) dobře použitelná pravidla BOZP dle uvedených 17 kapitol v dokumentu Pravidla fotbalu od Českomoravského fotbalového svazu, Pravidlové komise. Pravidla fotbalu jsou tedy klíčovým nástrojem pro ochranu hráčů, a tedy pro dodržení a naplňování BOZP ve fotbalovém prostředí. Cílem článku je upozornit hráče na právní souvislosti s  OOPP. Článek dále mapuje dosažené výsledky výzkumného úkolu Bezpečnost práce ve sportu u amatérských a rekreačních fotbalistů, kdy sběr dat pro výzkum byl díky opatřením proti covid-19 přesunut na sociální sítě a internet.

Na základě analýzy relevantních českých právních předpisů a případně jejich legislativních návrhů jsou představeny možnosti zaměstnanců, které by měli při zavedení institutu peer pracovníka na pracovišti. Tento článek pojednává především o možných cestách působení peer pracovníka a o právech a povinnostech, které by ze své pozice měl.

Klíčovým nástrojem pro ochranu hráčů, a tedy pro dodržení a naplňování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) ve fotbalovém prostředí, jsou pravidla fotbalu, která jsou pravidelně vydávaná místní fotbalovou asociací v kooperaci s nadnárodní fotbalovou asociací IFAB. Cílem článku je upozornit hráče na právní rizika spojená s jejich zákroky ve hře. Článek dále mapuje dosažené výsledky výzkumného úkolu Bezpečnost práce ve sportu.

V České republice je možné identifikovat regiony se zvýšenou mírou pracovní úrazovosti. Jedním z takových regionů je i okres Tábor. V tomto okrese byla zaznamenána průměrná hodnota četnosti pracovních úrazů v období let 2013 až 2019 ve výši 2,05 nových případů pracovních úrazů za rok v přepočtu na 100 zaměstnaných osob. Tato hodnota převyšuje republikový průměr, který odpovídá četnosti 1,27 nových případů. V tomto okrese pak byly identifikovány podniky, kde je i několikanásobně tato hodnota překročena. Jedná se především o malé a střední podniky. Z těchto podniků pak byly vybrány tři, pro které byla zpracována podrobnější analýza. Z provedených prací mimo jiné vyplynulo, že jedním z hlavních důvodů zvýšené pracovní úrazovosti je nedostatečný přístup k zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, což potvrdili i příslušní pracovníci těchto podniků.

Podcasty Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., prezentují dosažené výsledky v průběhu a závěru řešení výzkumných projektů a úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dalších souvisejících oblastech. Produkce podcastů byla ve VÚBP zahájena v roce 2020. Článek monitoruje dosud vydané podcasty.