Základní informace pro cizince o pracovněprávních předpisech v ČR

Část 1. Pracovní poměr

Část 1. Pracovní poměr

Vznik a změny pracovního poměru

Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Pracovní smlouva: Musí být uzavřena v písemné formě, v pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem dohodnout druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Pokud pracovní smlouva neobsahuje údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru. Zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru, 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance, nesmí být dodatečně prodlužována a nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby pracovního poměru.

Trvání pracovního poměru: Rozlišujeme pracovní poměr na: dobu neurčitou, kdy není omezena doba trvání pracovního poměru, a dobu určitou, kdy je omezena doba trvání pracovního poměru. Změny pracovního poměru: pracovní smlouvu lze změnit pouze písemně a jen tehdy, pokud se na tom zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Zaměstnavatel může se zaměstnanci uzavřít dohodu o provedení práce maximálně na 300 hodin ročně nebo dohodu o pracovní činnosti maximálně na polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Obě dohody musí být uzavřeny písemně.

Skončení pracovního poměru

Pracovní poměr může být skončen jen:
Dohodou: Musí být písemná a musí v ní být sjednán den skončení pracovního poměru.
Výpovědí: Musí být dána písemně a doručena druhému účastníku. Pracovní poměr končí až uplynutím výpovědní doby, která je nejméně dvouměsíční mimo výpověď ze strany zaměstnance v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu stanoveného zákoníkem práce. Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době.
Okamžitým zrušením: Okamžitě zrušit pracovní poměr může jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel, pouze však z důvodů vymezených v zákoníku práce, okamžité zrušení pracovního poměru musí být provedeno písemně, v tomto případě neběží žádná výpovědní doba, ale pracovní poměr končí okamžikem doručení.
Zrušením ve zkušební době: Zrušit pracovní poměr ve zkušební době může zaměstnavatel i zaměstnanec z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu. Pracovní poměr nemůže být zrušen ve zkušební době v prvních 21 dnech dočasné pracovní neschopnosti. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být provedeno písemně. Pracovní poměr pak končí dnem doručení, pokud není v písemném oznámení uveden den pozdější. Uplynutím sjednané doby u pracovního poměru na dobu určitou. Pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance.
Pracovní poměr cizinců končí dnem skončení pobytu na území České republiky na základě vykonatelného rozhodnutí příslušného orgánu o zrušení povolení k pobytu, dnem, kdy nabyl právní moci rozsudek soudu ukládající trest vyhoštění z území České republiky nebo uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnávání.

V některých případech náleží při skončení pracovního poměru zaměstnanci odstupné. Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání.

Zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu

V případě, že zaměstnanci v řádném termínu stanoveném zaměstnavatelem nebyla vyplacena mzda, zaměstnanec:

• písemně požádá zaměstnavatele o úhradu dlužné částky se stanoveným termínem splatnosti,
• má možnost okamžitě zrušit pracovní poměr při nevyplacení mzdy do 15 dní po období splatnosti (např. mzda za měsíc leden je splatná do konce února, okamžité zrušení pracovního poměru je možné nejdříve 16. března),
• může podat podnět ke kontrole inspektorátu práce,
• může se obrátit ohledně dlužné částky na příslušný soud,
• obrátí se na úřad práce v případě platební neschopnosti zaměstnavatele.