Článek rozebírá povinnosti v BOZP u osob samostatně výdělečně činných, které vyplývají z platné legislativy ČR. Konkrétně se zabývá dvěma kategoriemi OSVČ - se zaměstnanci a bez zaměstnanců.
4.1 Pracovní úrazy u OSVČ se zaměstnanci
Patřičné informace pro šetření pracovních úrazů jsou uvedeny v zákoníku práce a v nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazu, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Upravuje obsah a způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu a také hlášení smrtelného pracovního úrazu. Dle zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, definice pracovního úrazu zní: „Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů nebo vlastní tělesné síly při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.“ „Smrtelným pracovním úrazem se rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel.“ Každá OSVČ se zaměstnanci (tzn. zaměstnavatel) je povinna sjednat pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu pro případ pracovního úrazu nebo nemoci z povolání u zaměstnance. Výši pojistného a způsob placení upravuje Ministerstvo financí vyhláškou, kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Podle výše uvedeného nařízení vlády musí zaměstnavatel vést evidenci o úrazech v knize úrazů, v elektronické nebo listinné podobě. V evidenci jsou uvedeny údaje potřebné pro sepsání záznamu o úrazu zejména: jméno a příjmení úrazem postiženého zaměstnance, datum a hodinu úrazu, místo, kde k úrazu došlo, činnost, při které k úrazu došlo, druh zranění, druh úrazu, zdroj úrazu, příčiny úrazu, jména svědků úrazu.
4.2 Pracovní úrazy u OSVČ bez zaměstnanců
Podle ustanovení zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, platí nová zásada, že na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje, fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu, se vztahují příslušné paragrafy zákoníku práce s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu. Z uvedeného vyplývá, že i na OSVČ bez zaměstnanců se vztahuje v plném rozsahu povinnost šetření a evidence pracovních úrazů ve smyslu ustanovení zákoníku práce a nařízení vlády č. 201/2010 Sb. jako na každého běžného zaměstnavatele. OSVČ bez zaměstnanců má nárok na dávky nemocenského pojištění a poskytnutí lékařské péče v rozsahu zdravotního pojištění, pokud se těchto pojištění účastní. Když se neúčastní, tak jí nevzniká nárok na odškodnění z pracovního úrazu. Nárok na další kompenzaci může vzniknout z titulu předchozího komerčního pojištění pro pojištěná rizika nebo může v určitých případech vzniknout nárok na náhradu způsobené škody podle občanského práva.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Komentáře
Opravdu " vyčerpávající
Re:
PLS
Re: PLS