Výtisk vyplněného záznamu o úrazu pro správu sociálního zabezpečení

Podíváme-li se do zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozděj­ších předpisů, nalezneme zde ustanovení § 25 písm. a) a § 31, která uvádějí, kdy pojištěnec nemá nárok na nemocenské (úmyslné přivodění si dočasné pracovní neschopnosti), nebo je mu kráceno (účast na rvačce, opilost nebo zneužití omamných nebo psychotropních látek, úmyslný trestní čin nebo úmyslné zavinění přestupku). Doložit, že k úrazu nedošlo z výše uvedených důvodů, je povinností pojištěnce, tedy úrazem postiženého, nikoliv zaměstnavatele. Dokladem, který k tomu slouží je formulář Záznam o úrazu, nikoliv však ve smyslu nařízení vlády č. 201/2010 Sb., ale vydaný ČSSZ (ČSSZ – 89 549 7 I/2020).

Formulář Záznam o úrazu ve smyslu nařízení vlády č. 201/2010 Sb. nejen že neobsahu­je rubriky pro potvrzení všech vyžadovaných skutečností, ale i potvrzení o tom, zda došlo k úrazu pod vlivem alkoholu, je problematické, neboť formulář primárně řeší, zda byla provedena zkouška na alkohol. V případě, že nebyla, není na formuláři uveden žádný důkaz o tom, zda byl či nebyl úraz spáchán pod vlivem alkoholu.

Z dosud uvedeného je zřejmé, že poskytnutím vyplněného formuláře Záznamu o úrazu ve smyslu nařízení vlády č. 201/2010 Sb. se nic neřeší. Tedy jeho zaslání na ČSSZ, resp. na OSSZ, je sice zbytečné, ale nic se tím nezkazí. Je tomu opravdu tak? Podívejme se ještě na přímo použitelný předpis EU, který je obecně znám pod zkratkou GDPR.

Jak již bylo uvedeno, zaslání vyplněného formuláře Záznam o úrazu ve smyslu nařízení vlády č. 201/2010 Sb. ČSSZ, resp. OSSZ, není požadováno žádným právním předpisem. Ani neslouží k doložení, že k úrazu nedošlo za podmínek, kdy pojištěnec nemá nárok na nemocenské nebo je mu kráceno. Přitom vyplněný formulář obsahuje celou řadu osobních údajů, včetně údajů spadajících do zvláštní kategorie osobních údajů (dříve „citlivé údaje“), a to údaje o zdravotním stavu úrazem postiženého zaměstnance a údaj o členství v odborech další osoby. Zaslání tohoto formuláře je možné pouze s písemným souhlasem postiženého a též odboráře, je-li na formuláři uvedeno jeho jméno, příjmení a podpis. Zároveň je nutné je informovat o tom, k jakému účelu jsou informace ČSSZ, resp. OSSZ, poskytnuty, jakým způsobem s nimi bude nakládáno, jak je zajištěna jejich bezpečnost atd. A zde je zásadní problém! K jakému účelu je tento formulář ČSSZ, resp. OSSZ, zaslán?

Vrátím-li se k původní otázce, zda se má na ČSSZ, resp. OSSZ, zasílat záznam o úrazu ve smyslu nařízení vlády č. 201/2010 Sb., musím uvést, že nikoliv, neboť to nic neřeší a záro­veň může dojít k porušení souladu s GDPR (nedovolené šíření osobních údajů spadajících do zvláštní kategorie osobních údajů), čímž může být zaměstnavatel vystaven nebezpečí postihu.

Potvrzuje to i stanovisko České správy sociálního zabezpečení, v němž se uvádí: „V případě, že vám váš ošetřu­jí­cí lékař při vystavení dočasné pracovní neschopnosti zadá úrazovou diagnózu, pak OSSZ má ze své iniciativy zaslat pojištěnci tiskopis Záznam o úrazu (ČSSZ – 89 549 7) k vyplnění. A po dobu než tiskopis obdrží zpět, vyplácí pojištěnci 50 % dávky. Když má poté tiskopis k dis­po­zici, pak dávku vyplatí. Samozřejmě za předpokladu, že na ní nejsou uvedeny skutečnosti, které vylučují plnou dávku jako je např. vznik dočasné pracovní neschopnosti pod vlivem alkoholických nápojů.“ Tedy nikoliv formulář Záznam o úrazu ve smyslu nařízení vlády č. 201/2010 Sb., ale formulář Záznam o úrazu ČSSZ. Povinnost jej zaslat správě nemá zaměstnavatel, ale zaměstnanec (pojištěnec). Podle vyjádření ČSSZ k tomu může také využít mzdovou účetní svého zaměstnavatele.

Obdobně to platí i v případě výzvy orgánu nemocenského pojištění k podání hlášení a předložení záznamů o skutečnostech rozhodných pro posouzení účasti zaměstnanců na pojištění a pro nárok na dávky, jejich výši a výplatu [§ 89 odst. 1 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb.]. Musí být poskytnuty informace, které jsou požadovány, nikoliv však osobní údaje, zvláště spadající do zvláštní kategorie, pro jejichž poskytnutí není důvod (nelze poskytnout celý vyplněný formulář záznamu o úrazu, ale některé údaje v něm uvedené ano).

V žádném případě nelze formulář Záznam o úrazu vydaný ČSSZ považovat za záznam nepracovního úrazu a formulář Záznam o úrazu ve smyslu nařízení vlády č. 201/2010 Sb. za záznam o pracovním úrazu. Jedná se o dva formuláře, které sice slouží k naplnění rozdílných povinností, nikoliv však z hlediska pracovního či nepracovního úrazu.

Na závěr drobnou poznámku k dodržování souladu s GDPR. Celkový počet výtisků vyplněného formuláře Záznam o úrazu ve smyslu nařízení vlá­dy č. 201/2010 Sb. musí být z důvodu dodržení tohoto souladu (dodržení zásady zákonnosti) co možná nejnižší (pouze v odpovídajícím rozsahu pro splnění právních povinností nebo pro účely oprávněných zájmů správce nebo třetí strany, kromě případů, kdy má přednost zájem subjektu údajů).

Pro za­měst­navatele by měl být vyhotoven jen jeden výtisk vyplněné­ho formuláře Záznam o úrazu. Ten jej musí uchovat po dobu 30 let (§ 35a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V souvislosti s tím se nabízí otázka: V jaké dokumentaci? To je na zaměstnavateli. Nejvhodnější by asi byl osobní spis zaměstnance. Vyloučit však nelze ani dokumentaci BOZP.