Ukončujeme s pracovníkem pracovní poměr dohodou a požadujeme výstupní lékařskou prohlídku. Pracovník souhlasil s prohlídkou, ale jelikož má zdravotní problémy, poslal ho lékař na sérii vyšetření, z nichž jedno absolvuje až později, jelikož není jiný volný termín. Můžeme tohoto zaměstnance propustit k určitému datu, nebo musíme termín posunout až po absolvování lékařského vyšetření? Pokud jej propustíme a bude mít v lékařské zprávě zdravotní poškození, jak máme postupovat dál?
Vzhledem k tomu, že z dotazu nevyplývá, jakou práci dotyčný vykonával (např. rizikovou), nevím, k čemu Vám bude výstupní lékařská prohlídka dobrá. Zaměstnavatel odpovídá za pracovní úrazy, za nemoci z povolání, příp. za jiná poškození na zdraví, která jsou v přímé příčinné souvislosti s plněním pracovních úkolů. K pracovnímu úrazu ani k jinému poškození zdraví po dobu trvání pracovního poměru však nedošlo. V případě nemoci z povolání je situace složitá, nemoc se nemusí projevit ani v okamžiku skončení pracovního poměru, ani za dva měsíce po jeho skončení, ale třeba až dva roky nebo dokonce za deset let. Jsou případy, kdy zaměstnanec pracuje v rizikovém prostředí, ukončí pracovní poměr, jde vykonávat zcela jinou práci a za několik let se u něj nemoc z povolání projeví. Ordinariát nemocí z povolání pak celou záležitost důkladně prošetří a zjistí si, u jakých zaměstnavatelů zaměstnanec pracoval a posoudí, který zaměstnavatel byl tím skutečně posledním, u kterého pracoval za podmínek, z nichž nemoc z povolání vzniká. To je ale složitá práce lékařů klinik nemocí z povolání.
Podle mého názoru se tím, že s dotyčným zaměstnancem ukončíte pracovní poměr dohodou, vůbec nic nestane. Nevím, proč ho lékař posílal ještě na další speciální vyšetření, také nevím, o jaké vyšetření se bude jednat a co by z něj mohlo vyplynout. I když by se zjistilo, že dotyčný např. je ohrožen nemocí z povolání, tak vzhledem k tomu, že u Vás ukončil pracovní poměr, nemůže již nic uplatňovat. V případě ohrožení nemocí z povolání totiž podle nyní platné právní úpravy přísluší právo na doplatek podle § 139 zákoníku práce pouze zaměstnanci, který je převeden u svého odpovědného zaměstnavatele na jinou práci ve smyslu § 41 písm. b) zákoníku práce. O nemoci z povolání nemůže rozhodovat lékař závodní preventivní péče, to přísluší výhradně ordinariátům (klinikám nemocí z povolání) a jejich posudek je posudkem vydaným ve správním řízení, proti kterému se může zaměstnavatel (jenž je označen za zaměstnavatele, u kterého poškozený pracoval naposledy za podmínek, z nichž nemoc z povolání vzniká) odvolat.
Závěrem bych byla nerada, aby moje odpověď vyzněla, že považuji lékařské preventivní prohlídky za zbytečné, to v žádném případě. Opak je pravdou, ale v každém případě důležitější jsou pro zaměstnavatele vstupní lékařské prohlídky, protože tam se často stane, že uchazeč o zaměstnání zamlčí svoje zdravotní potíže, jen aby získal zaměstnání a po čase zaměstnavatele postaví před hotovou věc - já jsem např. po operaci kýly apod. Při skončení pracovního poměru bych osobně vyžadovala prohlídky u zaměstnanců pracujících v rizikovém prostředí, zejména pracujících v kontrolovaném pásmu a pak u zaměstnanců zařazených do 3. a 4. kategorie podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ale tam mají zaměstnavatelé disposice od orgánu ochrany veřejného zdraví, kteří nad jejich pracovišti vykonávají odborný dozor.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Komentáře
názor k článku
Re: názor k článku