Výsledky kontrolní činnosti na letních dětských táborech

Kontroly inspektorů Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj v letních dětských táborech v letošním roce navázaly na loňskou mapovací akci provedenou ve 3 letních táborech. Poznatkem z loňského roku byla naprostá neznalost vedení táborů, neznalost základních povinností jak na úseku zaměstnavatele, tak z oblasti bezpečnosti provozu technických zařízení na táboře.

Vlastním kontrolám v letošním roce předcházela osvětová akce v podobě semináře uskutečněného na oblastním inspektorátu práce v I. čtvrtletí roku. Kontrolní akce provedené v měsících červenci a srpnu pak byly vedeny zejména na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pracovních vztahů a podmínek. Měly za cíl zmapovat aplikované systémy pracovní činnosti na táborech. Kontroly byly provedeny celkem na šesti táborech.

Zjištěné nedostatky na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v řadě případů potvrdily očekávání z loňské akce. Jednalo se zejména o provoz technického zařízení bez dokumentace, revizí, bez prokazatelného proškolení obsluhy atd. Pozornost byla zaměřena zejména na bezpečnost elektrorozvodů v chatových objektech, kde jsou ubytovány děti, na provozuschopnost hromosvodů a bezpečnost provozu plynových či elektrických spotřebičů v kuchyních.

Při provedených kontrolách bylo zjištěno celkem 8 závad na elektrorozvodech, 4 závady na plynových systémech a 10 závad ostatních. Za zjištěné nedostatky na tomto úseku bylo rozhodnuto o uložení sankce jednomu letnímu táboru ve výši 12.000,- Kč.

Na úseku pracovních vztahů a podmínek byl zjištěn velmi rozdílný stav ve výkonu pracovní činnosti na táboře a jejího odměňování. Výkon práce v letních dětských táborech, tj. zejména výkon práce oddílových vedoucích, pracovnic v kuchyni, zdravotnického personálu atd., se dá rozdělit do dvou základních charakteristických skupin. V prvém případě všechny osoby vykonávající práci v letním táboře mají uzavřenu písemnou dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti, výjimečně pracovní smlouvu. Jedná se ve většině případů o provozovatele tradičních letních táborů organizovaných firmami převážně pro děti svých zaměstnanců. Vedoucími těchto táborů jsou vesměs zaměstnanci, jimž je mzda refundována, popř. je s nimi uzavírána písemná dohoda. V druhém případě je vykonávána práce mimo pracovněprávní vztah, ale i mimo veškeré jiné písemně deklarované vztahy. Jedná se v podstatě o ústně domluvené poskytování protislužeb, kdy např. kuchařka za vykonanou práci nedostává mzdu ani odměnu, ale čerpá požitek ve formě protislužby, např. bezplatné stravování a ubytování, popř. syn, dcera, vnuk, vnučka se bezplatně účastní programu tábora. Zde bývá provozovatel buď současně majitelem objektu, nebo má objekt v dočasném pronájmu. Tato osoba pak v okruhu svých známých nachází „nadšené kamarády“, kteří uvedeným způsobem realizují svoji dovolenou, popř. prázdniny.

Zjištěné skutečnosti na úseku pracovních vztahů a podmínek jsou z pohledu legislativy určitě zajímavé a ne vždy zcela čisté, nicméně z pohledu rizika ohrožení bezpečnosti – zejména dětí – na táboře je toto poněkud méně významné. Zásadním problémem je naopak nebezpečí číhající na velmi zkoumavé děti v ne vždy odborně provedených elektrorozvodech v chatkách a v často zastaralém technologickém vybavení kuchyní tábora. Dle kapacitních možností je plzeňský oblastní inspektorát práce rozhodnut v těchto akcích pokračovat i v příštím roce.