Statistiky pracovních úrazů vzniklých při práci na tvářecích strojích, např. při lisování či kování, nevykazují velké počty smrtelných úrazů, ale vypovídají o nezanedbatelném množství pracovních úrazů s vysokou závažností. Velká část z nich totiž končí trvalými zdravotními následky pro postiženého zaměstnance spočívajícími ve ztrátách horních končetin či jejich částí (prstů na rukou apod.).
Přehled pracovních úrazů, jejichž zdrojem byly tvářecí stroje, podává následující tabulka (údaje z informačního systému Státního úřadu inspekce práce):
Rok | Smrtelné PÚ | Závažné PÚ | Ostatní PÚ | PÚ celkem |
2013 | 1 | 19 | 346 | 366 |
2014 | 0 | 12 | 347 | 359 |
01 - 08 2015 | 0 | 13 | 149 | 162 |
K pracovním úrazům při lisování či kování dochází i přes neustálý vývoj nových, výkonnějších a dokonalejších výrobních strojů a strojních zařízení. Ačkoli výsledkem těchto technických zlepšení je i zvýšená úroveň bezpečnosti provozu tvářecích strojů, na počtu výše popsaných závažných pracovních úrazů se tyto inovace zatím výrazněji neprojevují.
Inspektoři orgánů inspekce práce při kontrolách příčin a okolností vzniku pracovních úrazů u těchto strojů a zařízení nejčastěji zjišťují nedostatky v tom, že ochranná zařízení u těchto strojů jsou nefunkční, ochranné kryty nebezpečných částí strojů jsou demontovány, světelná elektrická ochrana je vyřazena z provozu, dvouruční ochranné spouštění je nahrazeno nožním ovládáním, při obsluze stroje více pracovníky není zajištěno bezpečné spouštění stroje tak, aby byli chráněni všichni dotyční pracovníci apod.
Příčiny tohoto neutěšeného stavu často spočívají v pohodlnosti pracovníků zajišťujících obsluhu a údržbu tvářecích strojů. Z důvodu své nedůslednosti tak tito pracovníci po provedené opravě stroje nenamontují ochranné kryty zpět na své místo a stejně tak nezprovozní další ochranná zařízení strojů. Motivace takových „opomenutí“ také často spočívá ve snaze zaměstnanců urychlit a ulehčit si práci na těchto strojích tak, že ochranná zařízení vyřadí z provozu. Vedoucí pracovníci zaměstnavatele pak bohužel tento stav ignorují. Uvedené situace však nezřídka vyústí v úrazovou událost.
V průběhu srpna 2015 Státní úřad inspekce práce (dále „SÚIP“) zaevidoval celkem 3 337 pracovních úrazů, přičemž 78 z těchto úrazů se týkalo cizích státních příslušníků. Svým zraněním podlehlo 16 zaměstnanců, z toho 3 cizinci. Hospitalizováno déle než 5 dnů (kritérium pro kategorii závažných pracovních úrazů) přitom bylo 111 zaměstnanců, kteří utrpěli úraz v práci, z toho jeden cizinec.
Nejčastější zdroj pracovních úrazů představovaly vnější i vnitřní podlahy a povrchy na úrovni země, zemědělská půda, sportoviště a kluzké podlahy (409 pracovních úrazů). V pořadí druhým nejčastějším zdrojem pracovních úrazů v ČR se stala břemena, přemísťované předměty a materiál (326 pracovních úrazů).
Příklad takového pracovního úrazu, kdy se přemisťované břemeno stalo zdrojem úrazu, představuje úrazová událost, kdy při manipulaci s kovovou paletou o hmotnosti cca 450 kg pomocí řetězových vázacích prostředků a kladkostroje došlo k roztržení jednoho řetězového oka vázacího prostředku. Následoval pád kovové palety na horní část těla zaměstnance, který v důsledku utrpěných zranění zemřel.
Při šetření příčin a okolností tohoto pracovního úrazu inspektoři odhalili, že lom řetězového oka vykazuje známky koroze zapříčiněné výrazným vlivem agresivního prostředí, v němž probíhaly pracovní procesy. Dále inspektoři při kontrole zjistili, že provozovatel nevyhledal a nevyhodnotil rizika a nepřijal opatření k jejich odstranění, a to zejména v návaznosti na používání vázacích prostředků a zdvihacího zařízení v agresivním prostředí (výpary chemických přípravků). Za uvedené porušení hrozí provozovateli ve smyslu zákona o inspekci práce ve správním řízení pokuta.
Počet pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR v srpnu 2015 podává následující tabulka:
Moravskoslezský kraj: | 568 |
Olomoucký kraj: | 435 |
Jihomoravský kraj: | 361 |
Středočeský kraj: | 361 |
Plzeňský kraj: | 263 |
Hlavní město Praha: | 230 |
Zlínský kraj: | 176 |
Jihočeský kraj: | 173 |
Ústecký kraj: | 171 |
Vysočina: | 151 |
Královéhradecký kraj: | 109 |
Liberecký kraj: | 107 |
Pardubický kraj: | 100 |
Karlovarský kraj: | 88 |
Neurčeno: | 30 |
Během uplynulého měsíce SÚIP zapsal do databáze 1 973 kontrol u zaměstnavatelů a pokuty v celkové výši 11.414.500,- Kč. Rozvržení celkového objemu pokut na tři hlavní oblasti výkonu kontrolní činnosti inspekce práce podává následující tabulka:
bezpečnost práce: | 71 pokut ve výši 2.150.000,- Kč |
pracovní vztahy a podmínky: | 184 pokut ve výši 4.467.500,- Kč |
zákon o zaměstnanosti: | 81 pokut ve výši 4.797.000,- Kč |
Orgány inspekce práce však neplní jen funkci represivní, ale vykonávají také činnost preventivní. Pro bezplatné základní poradenství v intencích zákona o inspekci práce se na oblastní inspektoráty práce v srpnu 2015 obrátilo celkem 1 418 zájemců z řad zaměstnanců i zaměstnavatelů.
V případě, že má zaměstnanec podezření, že je zaměstnavatelem na svých právech krácen, může orgánům inspekce práce podat podnět ke kontrole na potenciální porušování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem. V uplynulém měsíci SÚIP zaevidoval 1 355 podnětů ke kontrole. Rozvržení podnětů na tři hlavní oblasti výkonu kontrolní činnosti inspekce práce podává tabulka níže:
bezpečnost práce: | 64 podnětů |
pracovní vztahy a podmínky: | 1 022 podnětů |
zákon o zaměstnanosti | 269 podnětů |
Při podání podnětu zůstává podavatel v anonymitě, své kontaktní údaje uvádí pouze z důvodů případné nutnosti doplnění informací a zpětného vyrozumění o zjištěních inspekce práce po provedené kontrole. Podnět ke kontrole u zaměstnavatele lze podat také elektronicky na www.suip.cz, kde si podatel z nabídky v menu na levé straně vybere rubriku „Pracovněprávní vztahy“ a dále rubriku „Podání podnětu ke kontrole“, kde si po rozevření stránky v textu najde odkaz „Elektronické podání podnětu ke kontrole“. Formulář pro elektronické podání podnětu lze také otevřít přímo po zadání webové adresy http://epp.suip.cz/epp/index.php.
Pozn.: Údaje uvedené v této tiskové zprávě jsou platné k 10. 9. 2015.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.