Pracuji na třísměnný provoz jako galvanizér (povrchová úprava kovů). Jedná se o práci s kyselinami (dusičná, sírová a různé louhy). Na pracovišti nemáme žádné topení, žádnou klimatizaci a žádné odsávání. Takže všechny výpary musíme dýchat. A ještě navíc nás zaměstnavatel nutí pracovat přesčas, i když máme už odpracovaných 150 hodin přesčasů. Nedal nám ani podepsat žádný souhlas, že budeme dělat přesčasy nad rámec 150 hodin. A tak se ptám: mám nárok na odstupné, když dám výpověď z těchto důvodů?
Pokud se týká Vašeho pracovního prostředí, tak otázka topení a větrání na pracovišti je upravena nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se upravují podmínky ochrany zdraví při práci. Tam jsou pro jednotlivé třídy práce stanoveny limity větrání pracoviště teploty na pracovišti. Tyto limity musí zaměstnavatel dodržovat a nad jejich dodržováním by měla dohlížet osoba odborně způsobilá v prevenci rizik, kterou musí každý zaměstnavatel mít. Tato osoba je zaměstnanec zaměstnavatele nebo najatý specialista. Proto doporučuji nejprve se obrátit na ni. Pokud Vaše požadavky nebudou ze strany zaměstnavatele vyslyšeny, doporučuji obrátit se na orgán ochrany veřejného zdraví – místně příslušnou bývalou okresní hygienickou stanici, dnes územní pracoviště krajské hygienické stanice, aby provedli na Vašem pracovišti příslušná měření.
Pokud se týká práce přesčas, je odpověď jednoduchá. Zaměstnanec nemusí práci přesčas nad limit 150 hodin ročně konat. Zákoník práce stanoví výslovně, že zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah 150 hodin ročně a 8 hodin týdně pouze na základě dohody se zaměstnancem. Proto zaměstnanec tuto práci již konat nemusí. Zákoník práce výslovně stanoví v § 14, že zaměstnavatel nesmí zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Jinak řečeno, zaměstnavatel Vás za to, že odmítnete práci přesčas nad limit 150 hodin ročně, nemůže nijakým způsobem postihnout.
Pokud se týká výpovědi ze strany zaměstnance, tak platí, že zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Odstupné však při výpovědi dané zaměstnancem nenáleží. Na odstupné vzniká nárok pouze v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce nebo v případě dohody o skončení pracovního poměru z těchto důvodů.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.