Uchovávání záznamů o zdravotních prohlídkách zaměstnanců

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Ráda bych se zeptala, jak dlouho je zaměstnavatel povinen uchovávat záznam o preventivní periodické prohlídce svých zaměstnanců. Až doposud jsem se domnívala, že pouze do doby platnosti (tedy do další prohlídky), nicméně jsem narazila na § 40 zákona č. 258/2000 Sb., který říká, že u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce je zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, povinen vést evidenci o datech a druzích provedených lékařských preventivních prohlídek a jejich závěrech, o zvláštních očkováních souvisejících s činností na pracovišti zaměstnavatele nebo o imunitě (odolnosti) k nákaze, a tuto evidenci ukládat po dobu 10 let od ukončení expozice. Může být evidencí pouze záznam v databázi, případně v tabulce, nebo mi toto ustanovení ukládá povinnost uchovávat přímo záznamy? Závěrem prohlídky je myšleno pouze prohlášení, zda je zaměstnanec schopen práce? 

Tak to prosím není. Právní úprava povinnosti zaměstnavatele evidovat zaměstnance, kteří vykonávají rizikové práce je v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví,  již od jeho účinnosti tedy od 1.1.2000. Otázka evidence zaměstnanců vykonávajících rizikové práce není otázka způsobilosti dotyčného zaměstnance konat práci v riziku, ale to je otázka evidence zaměstnanců, kteří pracují v riziku a u nichž je velká pravděpodobnost vzniku nemoci z povolání. Základem identifikace rizik pracovních podmínek je zjištění škodlivého faktoru pracovních podmínek a jeho kvantifikace či kvalifikace (např. u biologických činitelů). Povinnost zjistit tato rizika měli zaměstnavatelé již podle § 133 odst. 1 písm. a) starého zákoníku práce jod r. 1994. Jak je výslovně uvedeno v § 39 zákona č. 258/2000 Sb. rizikovou prací, kterou se rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis. A právě k těmto rizikovým pracím, tedy k pracím, které jsou podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli zařazeny do třetí a čtvrté kategorie a k pracím, které zařadí do druhé kategorie orgán ochrany veřejného zdraví se vztahuje povinnost evidence ve smyslu § 40 zákona. Povinnost monitorovat expozici zaměstnance olovu pomocí markerů expozičních testů stanoví Direktiva 82/605/EEC. V České republice je metoda zavedena pro sledování expozice cca 30 chemických látek od poloviny 50. let. Týká se chemických látek, které mohou podstatně přispívat ke vzniku nemocí z povolání a je účinným prostředkem prevence. Z těch všech důvodů se v § 40 zákona stanoví povinnost evidence. Stanoví se rozsah údajů, které je nezbytné, aby zaměstnavatel evidoval. Úprava platí – jak jsem uvedla výše - pro rizikové práce. Dále se stanoví doba úschovy podkladů, přičemž nejdelší se stanoví pro škodliviny, jejichž dopad na zdraví zaměstnance se může projevit až po uplynutí většího časového úseku. Údaje vedené v evidenci zaměstnavatele jsou důležité i pro posouzení pozdějšího nároku zaměstnance na odškodnění v souvislosti s přiznáním nemoci z povolání. Návrh respektuje evropské Direktivy 83/477/EEC, 90/679/EEC, 82/605/EEC a 78/160/EEC. V praxi pak když ordinariát chorob z povolání rozhoduje o tom, který ze zaměstnavatelů je posledním zaměstnavatelem, u něhož zaměstnanec pracoval v podmínkách, z nichž nemoc z povolání vzniká, si často žádá právě údaje z evidence zaměstnanců pracujících v riziku. Na druhé straně zase může být tato evidence pro zaměstnavatele dobrým pomocníkem, aby např. prokázal, že zaměstnanec u něj třeba v riziku vůbec nepracoval.

Zákon výslovně neukládá, že záznamy o provedených lékařských preventivních prohlídkách a jejich závěrech musí být v listinné podobě, ale osobně se domnívám, že je to ale i dnes nejlepší a nejprůkaznější. Samozřejmě že si můžete rozhodnutí lékaře např. naskenovat do počítače, ale v každém případě to doporučuji uchovat v takové podobě, aby z ní bylo patrno, kdy a kým byla prohlídka provedena a jaké byly její závěry. Když by došlo k nějaké sporu, který by se řešil v rámci správního řízení (např. otázka uznání a neuznání nemoci z povolání nebo otázka který zaměstnavatel  je zaměstnavatelem odpovědným za nemoc z povolání) tam byste pak potřebovali zajisté písemné doklady.

Autor článku: 

Komentáře

doplnění

20.04.2009 - 09:41 surovec
Výklad JUDr. Dandové je v podstatě správný i když velmi epicky rozvedený. Musím ale pro úplnost doplnit ještě jeden principiální aspekt. Protože každý zaměstnavatel (se sídlem na území ČR) má dále také uloženy povinnosti v oblasti zajištění (resp. poskytování) závodních zdravotních služeb pro zaměstnance, považuji za vhodné doplnit ještě povinnosti smluvního zdravotnického zařízení, poskytujícího tyto služby. Jedná se totiž o zdravotnickou dokumentaci vzniklou na základě smluvního vztahu se zaměstnavatelem a vedenou o jeho zaměstnancích a to i přesto, že je řada úkonů hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Tato oblast je tedy konkrétně upravena vyhláškou MZdČR č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci v platném znění - vstoupila v platnost až 1.4.2007. Zde je deklarována povinnost pro archivaci a skartaci příslušné zdravotnické dokumentace vzniklé v souvislosti s poskytováním ZPP (doslovná citace inkriminované části přílohy č. 3) : ---------------------------------------------------------------------------------- 7. závodní preventivní péče a) - S 100 let od data narození pacienta s uznanou nemocí z povolání, nebo 10 let od jeho úmrtí,pokud dále není stanoveno jinak, b) - V 5 let od data uznání ohrožení nemocí z povolání, nebo 5 let od úmrtí osoby ohrožené nemocí z povolání, pokud dále není stanoveno jinak, c) - V 5 let od ukončení zaměstnání osoby vykonávající práci zařazenou podle zvláštního právního předpisu do kategorie prvé nebo druhé a předání informace o vývoji zdravotního stavu v době výkonu práce a charakteristiky zdravotní náročnosti vykonávané práce, včetně uvedení kategorie práce podle jednotlivých faktorů pracovních podmínek a délku jejich expozice, a předání dalšímu příslušnému zdravotnickému zařízení závodní preventivní péče, nebo 5 let od úmrtí této osoby, d) - V 10 let od ukončení zaměstnání osoby vykonávající rizikovou práci ve smyslu zvláštního právního předpisu, pokud dále není stanoveno jinak, a předání informace o vývoji zdravotního stavu v době výkonu práce a charakteristiku zdravotní náročnosti vykonávané práce, včetně uvedení kategorie práce podle jednotlivých faktorů pracovních podmínek, jejich míru a délku jejich expozice, a předání dalšímu příslušnému zdravotnickému zařízení závodní preventivní péče, nebo 10 let po úmrtí této osoby, e) - V 40 let od ukončení zaměstnání osoby vykonávající rizikovou práci ve smyslu zvláštního právního předpisu 14a), pokud to zvláštní předpis požaduje, a předání informace o vývoji zdravotního stavu v době výkonu práce a charakteristice zdravotní náročnosti vykonávané práce, včetně uvedení kategorie práce podle jednotlivých faktorů pracovních podmínek, jejich míru a délku jejich expozice, a předání dalšímu příslušnému zdravotnickému zařízení závodní preventivní péče, nebo 10 let po úmrtí této osoby, f) - S u zaměstnance kategorie A 15) alespoň do dosažení věku 75 let, vždy však po dobu nejméně 30 let po ukončení pracovní činnosti v kategorii A, g) - V 30 let od data uznání těžkého pracovního úrazu, 10 let od data uznání ostatních pracovních úrazů. Písmena a) a b) se vztahují na zdravotnickou dokumentaci vedenou zdravotnickým zařízením primární zdravotní péče, závodní preventivní péče a zdravotnickým zařízením příslušným podle zvláštního právního předpisu 16) k posuzování a uznávání nemocí z povolání; písmeno c) až g) se vztahují na zdravotnickou dokumentaci vedenou zdravotnickým zařízením závodní preventivní péče. --------------------------------------------------------------------------- Z uvedeného vyplývá, že se kdykoliv v budoucnu můžete oprávněně domáhat poskytnutí JAKÉKOLIV kopie, nebo opisu všech dokladů souvisejících ze ZPP (nejčastěji tedy posudkových závěrů). Bohužel nikde se už neřeší jak mají zdravotnická zařízení obhospodařovat takové nafukovací archivy. přeji hezký den Surovec P.s. Osobně doporučuji všem zaměstnavatelům se podrobně seznámit V TOMTO PŘEDPISU ještě s přílohou č. 1, odstavec č. 8 (požadavky na MINIMÁLNÍ obsahovou náležitost posudkových závěrů), zejména pak písmena "B" a "C" a pochopitelně požadovat po smluvních zdravotnických zařízeních splnění těchto podmínek.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail