Teplota na pracovišti

Teplota na pracovišti - část druhá

Teplota na pracovišti - část druhá

V příloze č. I se v tabulce č. 1 se doplňuje další kolonka pro ztráty tekutin za osmihodinovou směnu. Pro praxi je důležité, že se zařazují zpět do třídy práce IIb profesionální řidiči vybraných vozidel a doplňuje práce řidiče spojená s nakládkou a vykládkou zboží. Do třídy IIa i IIb se zažazuje obsluha některých drážních vozidel, o jejímž správném zařazení bude rozhodovat až zaměstnavatel. Tato právní oprava vychází ze zjištění, že například práce strojvedoucího Pendolina vykazuje při měření energetický výdej cca 90 W.m^-2, což odpovídá třídě IIa, nicméně s ohledem na strojový park, je předpoklad, že u dalších, ne takto technicky vybavených vozidel, může být energetický výdej vyšší.

V tabulce č. 2 se upravují maximální teploty pro danou třídu práce, které jsou ukazatelem pro ztrátu tekutin podle tabulky č. 1. V tabulce č. 3 jsou pak upraveny minimální a maximální teplotní požadavky na pracoviště, vyjma těch pracovišť, kde je teplota udržovaná nebo přítomna z technologického zdroje nebo ji nelze technicky odstranit. Optimální teploty ve stávajícím nařízení vlády uváděné v tabulce č. 2 byly odstraněny, neboť jsou považovány za údaj ryze technický.
V příloze č. 1 části B se vypouští údaje a tabulka upravující limity dlouhodobě únosné zátěže teplem pro osmihodinovou směnu pro aklimatizovaného a neaklimatizovaného zaměstnance, které pro zaměstnavatele ani zaměstnance nemají vypovídající hodnotu, neboť postačuje, aby tato kritéria byla sledována jen v souvislosti s rozsahem měřením podle standardní metodiky. V dalším textu v části B v souladu se zákoníkem práce nahrazuje termín „bezpečnostní přestávka“ termín „odpočinek“.

Požadavky na mikroklimatické podmínky na nevenkovním pracovišti s neudržovanou teplotou po celý kalendářní rok*

t o min a t g min je platná pro tepelný odpor oděvu 1 clo (clo je jednotka tepelně izolační vlastnosti oděvu a vypočítává se podle ČSN EN ISO 9920),
t o max a t g max je platná pro tepelný odpor oděvu 0,5 clo,
v a je rychlost proudění vzduchu,
Rh je relativní vlhkost.
* Jde buď o průměrné hodnoty celosměnové nebo průměrné hodnoty odpovídající části směny s rozdílnými tepelnými podmínkami.

Ochranné nápoje

Nová úprava definice (kritérií) ochranného nápoje provedená v novele nařízení vlády č. 361/2007 Sb. bezprostředně souvisí s úpravami tepelné zátěže na pracovišti. Reaguje na skutečnost, že původně užité kritérium - obsah pevných rozpuštěných látek, který byl uváděn na etiketě jako povinný se na základě změny vyhlášky 275/2004 Sb., vycházející ze směrnice Rady 80/777/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod již uvádět nemusí a tato ani nenabízí možnost jiného společného ukazatele, který by bylo možné pro účely jednoduché informace pro zaměstnavatele, použít. To, že je v zásadě kritériem ochranného nápoje chránícího před účinky tepelné zátěže právě obsah minerálních látek, vychází z principu jeho ochranné funkce, kterou je mimo doplnění tekutin ztracených potem a dýcháním i doplnění o minerální látky, které člověk zejména při vyšší zátěži teplem spojené navíc s vyšší fyzickou zátěží rovněž ztrácí.

Proto v zájmu toho, aby nebyla zbytečně navyšována administrativní zátěž zaměstnavatelů a aby celkově nebyla ztěžována jejich činnost v oblasti BOZP stanoví novela jednotný ukazatel, který nebude nutit zaměstnavatele složitě zjišťovat výsledky rozboru daného nápoje a další údaje, ale naopak jim výběr ochranného nápoje maximálně ulehčí.

Z tohoto důvodu se ochranné nápoje upravují tak, že jde primárně o přírodní minerální vody se střední mineralizací podle vyhlášky č. 423/2001 Sb.,  o zdrojích a lázních, které ovšem neslouží k léčebným účelům, a protože existuje možnost doplnit jiné nápoje o minerální látky, lze i tyto považovat za ochranné, pokud objem minerálních látek bude stejný, jako u přírodní minerální vody. V souvislosti se změnou kritérií upravila novela také podmínky nároku na ochranný nápoj. Ty se stanoví jednotně, a to po splnění překročení hygienického limitu ztráty tekutin, tedy vyšší než 1,25 litru za osmihodinovou směnu. Liší se však v množství, neboť povinná 70% náhrada je odlišná při ztrátě  1,25 litru, kdy činí cca 0,9 litru ochranného nápoje, od ztráty například 4 litry, kdy náhrada činí 2,8 litru.

Protože princip poskytování ochranného nápoje je v ČR dlouhodobým trendem a zejména u ztrát překračujících 2 litry za osmihodinovou směnu se většinou podávají minerální vody, nelze spatřovat v nové úpravě zásadních rozdílů.

Nová právní úprava odstraňuje taxativní požadavek vždy zajistit, aby přístup k ochrannému nápoji byl bezpečný, což v případě, že si ochranný nápoj musí pořídit sám zaměstnanec až na místě skutečného výkonu práce, zejména v případech, kdy je vysílán mimo vlastní provozovnu, nebylo možné dodržet. Tento požadavek nebylo nutné nadále ponechat v obecné rovině, neboť poskytované nápoje jsou většinou zaměstnavatelem distribuovány v uzavřených nádobách a pro případy vyloučení možné kontaminace, např. u olova, je princip poskytování ochranného nápoje upraven samostatně.

Upřesňuje se, že ochranný nápoj definovaný hygienickým limitem nenáleží zaměstnanci, který vykonává práci odpovídající třídě práce I a IIa, když druhy prací v těchto třídách nevyžadují významný energetický výdej, a proto ztráta tekutin tento limit nepřesahuje. Všem ostatním třídám od IIb výše se však poskytuje. Nově se naopak upravuje princip poskytování ochranného nápoje ve vztahu k objemu ztráty tekutin,  zejména však minerálních látek, a to formou buď přímého odečtu ztráty tekutin podle třídy práce a předpokladu překročení teploty ta upravených v tabulce č. 3 nebo ztráty změřené. Pro ochranné nápoje, kde zejména přísun minerálních látek je klíčový, došlo ke sjednocení na přírodní minerální vody se střední mineralizací, kterým odpovídají de facto všechny minerální vody na území ČR pro neléčebné účely. Jelikož se ztráty tekutin liší podle třídy práce, je jejich 70 % náhrada ve formě minerální vody vždy úměrná každé z nich, a proto nebylo nutné stanovit další diferenciace pomocí odlišného obsahu minerálních látek. Současně novela pamatuje i na jiné nápoje, které jsou poskytovány jako ochranné, a to nápoje vytvářené z pitné vody, do níž se přidávají nejen potravní doplňky včetně vitamínů, ale i minerály, pokud je jejich obsah požadován s ohledem na standard ochranného nápoje. Odstraňuje se rovněž vymezení technologického důvodu pro stanovení nároku na ochranný nápoj při práci v chladové zátěži v souladu se změnou v § 6 odst. 1, který výslovně operativní teplotu to váže na všechna pracoviště, kde chladová zátěž musí být udržována.

Závěr

Platí zásada, že povinnost poskytnout ochranný nápoj počíná u prací při nichž je energetický výdej vyšší než 106 W.m2 a teplota přesahuje 26 stupňů. Např. se jedná o ruční svařování, soustružení, strojové vrtání, práci dělníka v ocelárně, valcíře hutních materiálů, tažení nebo tlačení lehkých vozíků, obecně pracovníci v horkých provozech.

Dále se ochranný nápoj poskytuje:

• je-li měřením doloženo, že při dané práci dochází u pracovníka ke ztrátě tekutin potem a dýcháním vyšší než 1,25 litru,
• při trvalé práci v zátěži teplem zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie čtvrté,
• při trvalé práci na venkovním pracovišti, pokud je na základě monitorování teploty venkovního vzduchu předpoklad, že teplota venkovního vzduchu, měřená na pracovišti zastíněným teploměrem v průběhu osmihodinové směny jednorázově, přesáhne hodnotu 26 – 28 stupňů