Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí patří mezi základní povinnosti zaměstnavatele. Zahrnuje identifikaci potenciálních nebezpečí, analýzu jejich pravděpodobnosti a závažnosti, a posouzení vlivu na pracovníky a organizaci. Rizikovými faktory jsou zejména faktory fyzikální, chemické, biologické činitele, prach, fyzická zátěž, psychická a zraková zátěž a nepříznivé mikroklimatické. Zaměstnavatel je povinen omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, zřízení kontrolovaných pásem, používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků nebo poskytování ochranných nápojů. Cílem tohoto procesu je minimalizovat rizika a vytvořit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí, které podporuje produktivitu a pohodu zaměstnanců.
FAQ Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo zdravotnictví Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce Státní zdravotní ústav Technická inspekce ČR Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Výzkumný ústav bezpečnosti práce
Pracovní lékařství je aplikovaný obor medicíny, jehož předmětem je ochrana zdraví před poškozením prací, vytváření a udržování příznivých pracovních podmínek a pracovního prostředí, sledování zdravotního stavu zaměstnanců, zabezpečení léčby nemocí z povolání a dalších onemocnění souvisejících s prací. Hygiena práce je obor, který se zabývá ochranou zdraví v souvislosti s vykonávanou pracovní činností. Cílem je předcházet poškození zdraví z práce a vzniku nemocí z povolání. Zaměřuje se tedy převážně na pracovní podmínky a rizikové faktory pracovního prostředí. Kontrolními orgány jsou Krajské hygienické stanice, které provádějí dozor nad dodržováním legislativních požadavků, schvalují vybrané dokumenty atd. Nedílnou součástí jsou i pracovnělékařské služby, jejichž poskytovatelé nabízí odborné poradenství v oblasti hygieny práce, zajišťují pracovnělékařské prohlídky, preventivní dohledy nad pracovními podmínkami a další.
FAQ Pracovní lékařství a hygiena práce Státní zdravotní ústav Krajské hygienické stanice Ministerstvo zdravotnictví ČR Státní ústav pro kontrolu léčiv Klinika pracovního lékařství 1. LF UK Toxikologické informační středisko
Kategorie Pracovněprávní vztahy se zabývá různými aspekty vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci se zaměřením na oblast BOZP. Patří sem témata jako vznik a skončení pracovního poměru, pracovní doba, dovolená, práva a povinnosti vyplývající z pracovního práva apod. Cílem je informovat zaměstnavatele, zaměstnance a odbornou veřejnost o této problematice, poskytnout přehled o aktuálních právních předpisech a poskytnout odpovědi na otázky z oblasti pracovněprávních vztahů.
FAQ Zaměstnanost a pracovně právní vztahy Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Úřad práce ČR Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce Ministerstvo vnitra ČR Výzkumný ústav bezpečnosti práce Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Česká správa sociálního zabezpečení
Práce a pracoviště se neustále mění v důsledku zavádění nových informačních a komunikačních technologií, látek a pracovních procesů, změn ve složení pracovní síly a pracovního trhu a nových podob zaměstnání a organizace práce. Vznikají tak nová rizika a výzvy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků. Je nutné je předjímat a zabývat se jimi, aby se do budoucnosti zajistila bezpečná a zdravá pracoviště. Tento tematický okruh poskytuje informace k jednotlivým tipům nově vznikajících rizik a poskytuje podklady pro jejich účinnou prevenci.
FAQ Současné trendy a technologie Evropská agentura pro BOZP (EU-OSHA) Eurofound
Statistická data z oblasti BOZP jako jsou pracovní úrazovost, pracovní neschopnost, inspekce práce, nemoci z povolání, ocenění v BOZP, nebezpečných událostí či kvalita pracovního života atp.
FAQ Data a statistiky Český statistický úřad SÚIP Aplikace - OPENDATA BOZP
Systém prevence závažných havárií je určen pro objekty, ve kterých je umístěna nebezpečná látka, aby snížil pravděpodobnosti vzniku a omezení následků možných závažných havárií na životech, zdraví lidí, zvířat, životním prostředí a majetku, a to jak v těchto objektech, tak i v jejich okolí. Právní rámec je dán zejména zákonem č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) a příslušnými prováděcími právními předpisy.
FAQ Prevence závažných havárií Ministerstvo životního prostředí HZS Hlavního města Prahy Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií VÚBP MAPIS - integrovaný a znalostní systém prevence závažných havárií
Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na KS a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury. Úkolem krizového řízení je ochránit život a zdraví obyvatel, nedopustit degradaci života obyvatel, znečištění životního prostředí, zabránit velkým majetkovým škodám.
Ochrana obyvatelstva: Cílem ochrany obyvatelstva je eliminovat nebo alespoň maximálně snížit následky mimořádných událostí na životy a zdraví osob a jejich majetek.
Ochrana obyvatelstva je širokou „multiresortní“ disciplínou, kterou není možné vysvětlovat a řešit jen jako plnění úkolů civilní ochrany, zejména varování, evakuaci, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva, ale jako soubor činností a úkolů odpovědných orgánů veřejné správy, právnických a podnikajících fyzických osob a také občanů, které vedou k zabezpečení ochrany života, zdraví, majetku a životního prostředí, v souladu s platnými právními předpisy.
FAQ Krizové řízení a ochrana obyvatelstva Systém krizového řízení Krizové řízení
Požární ochranou se rozumí účinná ochrana života a zdraví lidí a majetku před požáry. Vychází ze zákona o požární ochraně. Zákon ukládá povinnosti pro ministerstva a jiné správní úřady, právnické a fyzické osoby, stanoví postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany.
Základním principem zákona ve vztahu k právnickým a podnikajícím fyzickým osobám je rozdílné nastavení po vinností v závislosti na míře požárního nebezpečí provozovaných činností. Rozsah povinností pro jednotlivé kate gorie právnických a podnikajících fyzických závisí na tom, jakou provozovanou činnost právnická nebo podnikající fyzická osoba vykonává. Zákon dále stanoví základní povinnosti fyzických osob v oblasti požární ochrany – při předcházení vzniku požáru a po vzniku požáru a rovněž určuje orgány a činnost státního požárního dozoru a stanoví postihy vyplývající z po rušení právních předpisů. Významná část zákona upravuje činnost jednotek požární ochrany.
FAQ Požární ochrana Mimořádné události (MV ČR) Vzdělávací portál jednotek hasičské ochrany
Mám dotaz týkající se lhůt pravidelných revizí v administrativní budově, která má 14 pater a v suterénu parkovací stání. Objekt je určen pro administrativní činnost. Lhůta revizí byla dle ČSN 33 1500 1x za 5 let.
V souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení (VTZ) si praxe vyžádala určité změny. Dne 21. 6. 2024 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno NV č. 175/2024 Sb., kterým se mění některá NV na úseku bezpečnosti práce v souvislosti s provozem VTZ. Nabylo účinnosti 1. července 2024.
Stal se mi v práci úraz. Kolik dnů má zaměstnavatel na to, aby mi řekl, zdali ho uzná jako pracovní nebo ne?
Platformová práce využívá moderní digitální technologie k propojení pracovníka a zákazníka prostřednictvím digitální platformy. Nová publikace Digitální platformy a BOZP odhaluje výzvy a zároveň problematické aspekty platformové práce v současném dynamickém prostředí.
Při návratu z pracovní cesty se stal zaměstnanci úraz při dopravní nehodě. Zaměstnavatel odmítal ho odškodnit z důvodu přerušení pracovní cesty. Podle něj se úraz stal při cestě do práce. Jak rozhodly soudy?
Současný dynamický rozvoj informačních a komunikačních technologií se promítá i do oblasti pracovněprávních vztahů, v nichž dochází ke vzniku dosud neobvyklých forem práce. Jednou z nich je práce, která je zprostředkována prostřednictvím digitálních platforem.
Z důvodu šikany na pracovišti, kterou zaměstnavatel neřešil, jsem se psychicky zhroutila. Absolvovala jsem psychiatrickou léčbu, byla jsem v pracovní neschopnosti. Lze to považovat za pracovní úraz? Pokud ano, může být odškodněn i zpětně?
Zaměstnanec přišel do práce a byla mu předložena výpověď ve zkušební době, protože byly zjištěny podvody z jeho strany. Výpověď odmítl podepsat. Utekl z pracoviště a nechal si vystavit neschopenku. Byl řádně odhlášen a veškeré ukončující dokumenty byly vystaveny.
Zaměstnavatel stanovil normu na každou práci, kterou děláme. Normu nám ale nechce sdělit, jen na konci měsíce řekne, jaké jsme měli za celý měsíc plnění, a kdo má plnění menší než 100 %, tak je krácen na prémiích. Má právo nám normy nesdělovat? Pokud nám je nesdělí, může nás krátit na prémiích?
Zaměstnanec se domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Přestože závažným způsobem porušil vnitřní předpis u zaměstnavatele a bezpečnost práce, domníval se, že ne tak, aby byl okamžitě propuštěn. Jak rozhodly soudy?
Agentura dodává pracovníky na provoz balení vajíček, a protože jsem se ještě nikdy s tímto druhem zaměstnávání osobně nesetkal, měl bych několik otázek: 1.
V České republice se problematika prevence závažných havárií (PZH) týká více než 200 průmyslových objektů s rozdílným množstvím nebezpečných látek i rozdílným způsobem nakládání, tj. od menších skladů nebezpečných látek, přes jednoduché chemické výroby až po velké chemické podniky.
Pracovnice se zdravotním znevýhodněním u dnes již bývalého zaměstnavatele v chráněné dílně vykonávala činnost, pro kterou jí byla uznána nemoc z povolání. Zaměstnavatel s ní nekomunikuje. Svého práva na odškodnění se domáhá svépomocí a s pomocí známých. Můžete prosím odpovědět na následující otázky?
Tento materiál navazuje na výstup z výzkumného projektu Specifikace požadavků zákona o prevenci závažných havárií v oblasti výroby a skladování výbušnin, střeliva, munice a pyrotechnických výrobků, řešeného Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i.
Z pozice odborně způsobilé osoby v prevenci rizik jsem hlásil oblastnímu inspektorátu práce (OIP) pracovní úraz, který se stal zaměstnanci poslední den pracovního poměru. Zaměstnanec podepsal se zaměstnavatelem dohodu o ukončení pracovního poměru k poslednímu dni v měsíci.
Metodika přístupu k identifikaci zdrojů rizik, analýze rizik a hodnocení rizik průmyslových havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi je schválená Ministerstvem životního prostředí a doporučená pro použití v rámci prevence závažných havárií.
Novelou zákoníku práce č. 281/2023 Sb. došlo k významným změnám dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, které by měly zaměstnancům pracujícím v těchto pracovněprávních vztazích zaručit větší sociální ochranu.
Veřejná zdravotní pojišťovna (VZP) se domáhala náhrady nákladů za léčení zaměstnance při pracovním úrazu na zaměstnavateli postiženého zaměstnance z důvodu porušení předpisů v oblasti BOZP dotyčného zaměstnavatele. Jak rozhodly soudy o jejím nároku?
Metodika přístupu k identifikaci zdrojů rizik, analýze rizik a hodnocení rizik průmyslových havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi je návodem, jak přistoupit ke zpracování požadavků zákona o prevenci závažných havárií týkajících se posouzení rizik
Kontrolní činnost zaměřená na oblast zastřeného zprostředkování zaměstnání je od roku 2017 jednou z hlavních kontrolních priorit orgánů inspekce práce.
Nebezpečné chemické látky se dnes nevyskytují jen v chemickém průmyslu, ale díky jejich přepravě a jejich širokému využití ve věcech denní potřeby se již dotýkají života každého člověka. Tyto látky však nemusejí představovat riziko jen pro člověka samotného, ale jsou hrozbou i pro životní prostředí.
Kdo by měl zajistit provádění zdravotních prohlídek zaměstnanců, kteří jsou v rámci výkonu své práce dlouhodobě vysláni k jinému zaměstnavateli. Po dobu vyslání jsou stále v pracovněprávním vztahu k původnímu zaměstnavateli a vykonávají stejnou činnost jako u původního zaměstnavatele.
Může zaměstnavatel nahrávat zvuk z kamery na pracovišti? Kolikrát se stalo, že zaměstnavatel věděl, co někdo říkal na pracovišti. Mysleli jsme si, že někdo donáší, a poté jsme se dozvěděli, že kamera nahrává zvuk.
Zajímalo by mě, jaké pro zaměstnance plynou sankce, když v daném měsíci nenaplní hodinově úvazek. Jak je to, když nastane překážka ze strany zaměstnance a když ze strany zaměstnavatele?
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1 - Nové Město
IČO: 00025950
DIČ: CZ00025950