Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí patří mezi základní povinnosti zaměstnavatele. Zahrnuje identifikaci potenciálních nebezpečí, analýzu jejich pravděpodobnosti a závažnosti, a posouzení vlivu na pracovníky a organizaci. Rizikovými faktory jsou zejména faktory fyzikální, chemické, biologické činitele, prach, fyzická zátěž, psychická a zraková zátěž a nepříznivé mikroklimatické. Zaměstnavatel je povinen omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, zřízení kontrolovaných pásem, používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků nebo poskytování ochranných nápojů. Cílem tohoto procesu je minimalizovat rizika a vytvořit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí, které podporuje produktivitu a pohodu zaměstnanců.
FAQ Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo zdravotnictví Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce Státní zdravotní ústav Technická inspekce ČR Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Výzkumný ústav bezpečnosti práce
Pracovní lékařství je aplikovaný obor medicíny, jehož předmětem je ochrana zdraví před poškozením prací, vytváření a udržování příznivých pracovních podmínek a pracovního prostředí, sledování zdravotního stavu zaměstnanců, zabezpečení léčby nemocí z povolání a dalších onemocnění souvisejících s prací. Hygiena práce je obor, který se zabývá ochranou zdraví v souvislosti s vykonávanou pracovní činností. Cílem je předcházet poškození zdraví z práce a vzniku nemocí z povolání. Zaměřuje se tedy převážně na pracovní podmínky a rizikové faktory pracovního prostředí. Kontrolními orgány jsou Krajské hygienické stanice, které provádějí dozor nad dodržováním legislativních požadavků, schvalují vybrané dokumenty atd. Nedílnou součástí jsou i pracovnělékařské služby, jejichž poskytovatelé nabízí odborné poradenství v oblasti hygieny práce, zajišťují pracovnělékařské prohlídky, preventivní dohledy nad pracovními podmínkami a další.
FAQ Pracovní lékařství a hygiena práce Státní zdravotní ústav Krajské hygienické stanice Ministerstvo zdravotnictví ČR Státní ústav pro kontrolu léčiv Klinika pracovního lékařství 1. LF UK Toxikologické informační středisko
Kategorie Pracovněprávní vztahy se zabývá různými aspekty vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci se zaměřením na oblast BOZP. Patří sem témata jako vznik a skončení pracovního poměru, pracovní doba, dovolená, práva a povinnosti vyplývající z pracovního práva apod. Cílem je informovat zaměstnavatele, zaměstnance a odbornou veřejnost o této problematice, poskytnout přehled o aktuálních právních předpisech a poskytnout odpovědi na otázky z oblasti pracovněprávních vztahů.
FAQ Zaměstnanost a pracovně právní vztahy Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Úřad práce ČR Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce Ministerstvo vnitra ČR Výzkumný ústav bezpečnosti práce Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Česká správa sociálního zabezpečení
Práce a pracoviště se neustále mění v důsledku zavádění nových informačních a komunikačních technologií, látek a pracovních procesů, změn ve složení pracovní síly a pracovního trhu a nových podob zaměstnání a organizace práce. Vznikají tak nová rizika a výzvy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků. Je nutné je předjímat a zabývat se jimi, aby se do budoucnosti zajistila bezpečná a zdravá pracoviště. Tento tematický okruh poskytuje informace k jednotlivým tipům nově vznikajících rizik a poskytuje podklady pro jejich účinnou prevenci.
FAQ Současné trendy a technologie Evropská agentura pro BOZP (EU-OSHA) Eurofound
Statistická data z oblasti BOZP jako jsou pracovní úrazovost, pracovní neschopnost, inspekce práce, nemoci z povolání, ocenění v BOZP, nebezpečných událostí či kvalita pracovního života atp.
FAQ Data a statistiky Český statistický úřad SÚIP Aplikace - OPENDATA BOZP
Systém prevence závažných havárií je určen pro objekty, ve kterých je umístěna nebezpečná látka, aby snížil pravděpodobnosti vzniku a omezení následků možných závažných havárií na životech, zdraví lidí, zvířat, životním prostředí a majetku, a to jak v těchto objektech, tak i v jejich okolí. Právní rámec je dán zejména zákonem č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) a příslušnými prováděcími právními předpisy.
FAQ Prevence závažných havárií Ministerstvo životního prostředí HZS Hlavního města Prahy Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií VÚBP MAPIS - integrovaný a znalostní systém prevence závažných havárií
Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na KS a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury. Úkolem krizového řízení je ochránit život a zdraví obyvatel, nedopustit degradaci života obyvatel, znečištění životního prostředí, zabránit velkým majetkovým škodám.
Ochrana obyvatelstva: Cílem ochrany obyvatelstva je eliminovat nebo alespoň maximálně snížit následky mimořádných událostí na životy a zdraví osob a jejich majetek.
Ochrana obyvatelstva je širokou „multiresortní“ disciplínou, kterou není možné vysvětlovat a řešit jen jako plnění úkolů civilní ochrany, zejména varování, evakuaci, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva, ale jako soubor činností a úkolů odpovědných orgánů veřejné správy, právnických a podnikajících fyzických osob a také občanů, které vedou k zabezpečení ochrany života, zdraví, majetku a životního prostředí, v souladu s platnými právními předpisy.
FAQ Krizové řízení a ochrana obyvatelstva Systém krizového řízení Krizové řízení
Požární ochranou se rozumí účinná ochrana života a zdraví lidí a majetku před požáry. Vychází ze zákona o požární ochraně. Zákon ukládá povinnosti pro ministerstva a jiné správní úřady, právnické a fyzické osoby, stanoví postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany.
Základním principem zákona ve vztahu k právnickým a podnikajícím fyzickým osobám je rozdílné nastavení po vinností v závislosti na míře požárního nebezpečí provozovaných činností. Rozsah povinností pro jednotlivé kate gorie právnických a podnikajících fyzických závisí na tom, jakou provozovanou činnost právnická nebo podnikající fyzická osoba vykonává. Zákon dále stanoví základní povinnosti fyzických osob v oblasti požární ochrany – při předcházení vzniku požáru a po vzniku požáru a rovněž určuje orgány a činnost státního požárního dozoru a stanoví postihy vyplývající z po rušení právních předpisů. Významná část zákona upravuje činnost jednotek požární ochrany.
FAQ Požární ochrana Mimořádné události (MV ČR) Vzdělávací portál jednotek hasičské ochrany
Jaký potřebuji doklad, abych mohl jako OSVČ na stavbě zavěšovat břemena pro manipulaci jeřábem? Tím nemyslím být proškolen a dostatečně zaučen v této problematice, to je samozřejmě jiná věc.
Často se na nás obracíte s dotazem, jestli je přípustné, že zaměstnavatel monitoruje prostor pracoviště kamerou a záznam pak využívá ke kontrole zaměstnanců, jak pracují, případně k pokutě za porušování BOZP.
Jsou nějaké limity pro převoz břemen? Pracuji jako údržbář nástrojů (forem) a k jejich převozu se používá tzv. vznášedlo – na zakázku dělaný unikát, vozík, který funguje tak, že se s ním zajede pod kovovou paletu, na které je forma, nafouknou se 4 měchy, a ty přizvednou paletu.
Mám dotaz týkající se možnosti manipulace nezletilých žáků a studentů s chemickými látkami. Chtěl bych na střední škole založit kroužek (nemá to být součástí výuky) s jednoduchými experimenty pro děti a mladistvé ve věku 13-18 let, který by se konal v laboratořích střední školy.
Obracím se na vás s dotazem ohledně výroby bezpečnostních prvků. Jakou cestou se musí ubírat úprava stávajícího stroje pro nově vytvořené prvky bezpečnosti? Jedná se o vytvoření podpěry sklopného dopravníku pro práci pod tímto zvednutým dopravníkem.
Havárie patří mezi mimořádné události, ke kterým dochází v souvislosti s lidskou činností a které mohou způsobit menší, ale také ohromné škody. Mohou ohrozit naše zdraví, životy, životní prostředí a majetek.
Domníváte se, že vám kolegové nebo váš nadřízený záměrně znepříjemňují život na pracovišti? Pak by mohlo jít o šikanu. Jak ji poznat a co dělat? Pokud si na vás zasedli kolegové, jedná se o tzv. mobbing, pokud vás trápí nadřízený, hovoří se o bossingu.
Šikana na pracovišti se může objevit ze strany nadřízených i kolegů a při určitém chování je na místě zpozornět. V období pandemie onemocněním covid-19 se kontakty mezi kolegy na pracovišti přechodně omezily.
Podle úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 „uprchlíkem je osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických
Zaměstnavatel je povinen oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR (ÚP ČR) volné pracovní místo a jeho charakteristiku v případě, že zamýšlí zaměstnávat cizince, který pro výkon zaměstnání potřebuje povolení k zaměstnání a oprávnění k pobytu, anebo zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu.
Zákoník práce (dále „ZP“) jako základní pracovněprávní předpis plní nejen funkci regulující personální praxi, ale řadou ustanovení chrání slabší stranu pracovněprávních vztahů – zaměstnance. Je to zejména v oblasti skončení pracovního poměru nebo změny druhu práce.
Zaměstnavatelé dělají mnoho pro prevenci úrazů, jako jsou například uklouznutí, zakopnutí a pády. Ovšem nesmíme také zapomínat i na oblasti, kdy selhání znamená zranění většího počtu osob.
Pracovní poměr může být rozvázán, dvoustrannou dohodou o rozvázání pracovního poměru, jednostranně zaměstnancem nebo zaměstnavatelem.
Pracovní smlouva je nejběžnějším právním jednáním vedoucím ke vzniku pracovního poměru.
Zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele výpověď z organizačních důvodů a následně uzavřeli dohodu o narovnání, podle níž zaměstnavatel měl vyplatit zaměstnanci odstupné ve výši sedminásobku průměrného výdělku. Začal se však vymlouvat na nesprávné doručení tohoto dokumentu. Jak rozhodly soudy?
Metoda identifikace možných domino efektů zahrnuje přípravnou informační fázi a následné 4 kroky. Přípravná informační fáze je potřebná pro sběr nezbytných informací o studovaném objektu.
Měla jsem pracovní smlouvu na dobu určitou (1 rok) se zkušební dobou 3 měsíce. Jsem v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu.
Metodika harmonizace a optimalizace bezpečnostních přístupů při skladování zemního plynu v podzemních zásobnících „Postup při zpracování a struktura vnitřního havarijního plánu pro provozy podzemních zásobníků plynu“ poskytuje návod, jak optimalizovat vnitřní havarijní plán provozů podzemních
Na našem pracovišti jsou vykonávány práce, které jsou zařazeny jako rizikové z hlediska hluku, pracovní polohy a lokální svalové zátěže. Tudíž se na pracovišti čerpají bezpečnostní přestávky. Je povinnost tyto přestávky evidovat?
Zaměstnanec se domáhal u soudů náhrady mzdy za dobu, kdy byl podle lékařských posudků zdravotně nezpůsobilý k práci a zaměstnavatel ho nepřevedl na jinou práci. Daly mu soudy za pravdu?
Vyhláška č. 227/2015 Sb.
Můj pracovní poměr je na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 2 měsíce. Zaměstnavatel mi dal výpověď ze zdravotních důvodů a odmítá mi poskytnout náhradu mzdy s odůvodněním, že překážky v práci nejsou na straně zaměstnavatele, ale zaměstnance.
Požadavek na poučení z dřívějších havárií vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU (SEVESO III), která řeší problematiku prevence závažných havárií s přítomností nebezpečných chemických látek. V České republice je implementována zákonem č. 224/2015 Sb.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1 - Nové Město
IČO: 00025950
DIČ: CZ00025950