Postup při vyplácení náhrad při pracovním úrazu

Pokud se stane ve firmě pracovní úraz, musí zaměstnanec (v pracovním poměru, na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti) svůj pracovní úraz neprodleně nahlásit zaměstnavateli, a ten ho musí vyšetřit a odškodnit, pokud ho uzná za pracovní. Nároky vyplývající z pracovních úrazů uplatňuje poškozený zaměstnanec u odpovědného zaměstnavatele.

Zaměstnavatelé zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance jsou pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání ze zákona pojištění u České pojišťovny nebo u Kooperativy. Náhradu škody za zaměstnavatele tedy proplácí pojišťovna.

Na webových stránkách pojišťovny Kooperativa, ze kterých vycházejí následující informace, je uvedeno, jak má zaměstnavatel při vzniku pracovního úrazu zaměstnance postupovat v souvislosti s jeho odškodňováním.

Zaměstnavatel sepisuje záznam o úrazu u pracovních úrazů, kde je pracovní neschopnost delší než 3 kalendářní dny nebo když došlo k úmrtí zaměstnance a zasílá je na místa uvedená v § 6 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění nařízení vlády č. 170/2014 Sb. (vzor záznamu je obsahem Přílohy č. 1 nařízení vlády). Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá postiženému zaměstnanci. Pokud se zaměstnavatel dozví o skutečnostech, které vedou ke změně údajů uvedených v záznamu o úrazu, vyhotoví ještě záznam o úrazu – hlášení změn (vzor je Přílohou č. 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.). Pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pošle záznam o úrazu i organizační jednotce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn. Záznam o úrazu nebo Záznam o úrazu – hlášení změn zaměstnavatel zasílá pojišťovně až společně s hlášením pojistné události poté, co má od poškozeného doložené jeho nároky (na bolestné, na náhradu za ztrátu na výdělku, na náklady léčení apod.).

Od pojišťovny přijde zaměstnavateli i poškozenému zaměstnanci potvrzení o nahlášené škodě a informace o zpracování osobních údajů, případně si vyžádá chybějící doklady.

Zákoník práce v § 271m stanovuje povinnost zaměstnavatele vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku pravidelně měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty. Praxe je spíš taková, že se úraz odškodňuje až po ukončení pracovní neschopnosti, až je známá výše nemocenských dávek. Pokud by to zaměstnanci způsobilo finanční problémy, může se se zaměstnavatelem dohodnout na záloze.

Zaměstnavatel sdělí pojišťovně průměrný výdělek zaměstnance před vznikem škody, a dále výši náhrady mzdy zaměstnance po dobu pracovní neschopnosti, která mu byla vyplacena podle § 192 zákoníku práce.

Zaměstnanec by měl ve svém vlastním zájmu požádat okresní správu sociálního zabezpečení, aby mu vydala potvrzení o výši vyplacených dávek nemocenského, a to pak zaměstnavatel předá pojišťovně.

Lékař (zpravidla praktický lékař nebo specialista, který dotyčného zaměstnance léčil) ohodnotí bolest a ztížení společenského uplatnění, pokud k němu došlo, počtem bodů podle pravidel stanovených v § 8 nařízení vlády 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Podle současně platné úpravy hodnota bodu činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění. Náhrada za bolestné a ztížení společenského uplatnění se stanoví až po ustálení zdravotního stavu a vyplácí se jednorázově.

Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 271b zákoníku práce, tzv. rentu, může vzniknout v případě, že zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu poklesl výdělek, například převedením na jinou práci nebo přiznáním invalidního důchodu.

Pojišťovna Kooperativa uvádí, že podmínkou pro výplatu renty je vystavení lékařského posudku o zdravotní nezpůsobilosti k vykonávané práci, a také to, že v době přiznání nároku na rentu je poškozený zaměstnanec v pracovním poměru nebo pracuje jako OSVČ; nebo je evidován na Úřadu práce ČR; nebo příjemcem invalidního důchodu 3. stupně.

Renta se vyplácí zpravidla 1 x měsíčně a její výše je rovna rozdílu mezi průměrným měsíčním hrubým výdělkem zaměstnance před vznikem škody (dokládá zaměstnavatel) a součtem výdělku dosahovaného po pracovním úrazu a případného invalidního důchodu pobíraného z důvodu stejného pracovního úrazu. Při evidenci na úřadu práce se použije k výpočtu místo dosahovaného výdělku minimální mzda platná v den zařazení do evidence nebo podle okolností průměrný výdělek z předchozího zaměstnání. 

Výplata renty končí výplatou za kalendářní měsíc, ve kterém poškozený dosáhl věku 65 let; nebo mu byl přiznán starobní důchod; nebo u poškozeného došlo k jiné podstatné změně, jako je například dlouhodobá změna zdravotního stavu, změna výše dosahovaného výdělku, nástup výkonu trestu, nově přiznaný rodičovský příspěvek apod.

Rentu i jiné náhrady ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je pojišťovna povinna vyplatit nejpozději do 15 kalendářních dnů po skončení šetření události.

Poškozený se v případě dotazů k průběhu šetření pracovního úrazu musí vždy obracet na zaměstnavatele, protože nemá přímý nárok vůči pojišťovně. S číslem škody lze sledovat její stav online.