BOZP u osob samostatně výdělečně činných

V poslední době se množí žádosti o opětovné objasnění problematiky BOZP u osob samostatně výdělečně činných. OSVČ za dodržování BOZP odpovídají hlavně sami sobě. Ale mají také povinnost dodržovat předpisy BOZP, především některá ustanovení zákoníku práce a zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Stěžejní je § 12 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. OSVČ bez zaměstnanců je povinna stejně jako zaměstnavatel plnit povinnosti stanovené v § 101 odst. 1 a 2; § 102; § 104 a § 105 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP) a § 2 až § 11 zákona č. 309/2006 Sb. s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu. Předpokladem naplnění těchto požadavků je znalost právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP dle § 349 ZP.

Zákoník práce v § 102 odst. 3 a 4 stanoví povinnost OSVČ soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika, přijímat a realizovat opatření k jejich odstranění. Není-li možné rizika odstranit, je povinna je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví své osoby, případně jiných osob, bylo minimalizováno. V tomto případě o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních je stejně jako zaměstnavatel OSVČ povinna vést dokumentaci. S těmito riziky a přijatými opatřeními k jejich minimalizaci je OSVČ povinna seznámit všechny osoby, které budou těmito riziky ohroženy, tedy i sama sebe.

Zpracování a vedení dokumentace o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních si může OSVČ podle § 9 odst. 3 písm. a) z. č. 309/2006 Sb. provádět sama za předpokladu, že k tomu má potřebné znalosti. Další možností je obrátit se s touto problematikou na odborně způsobilou osobu k zajišťování úkolů v prevenci rizik. Právě s ohledem na to, že vyhodnocení rizik si patrně OSVČ nebude schopna sama provést a na tuto činnost si najme osobu odborně způsobilou v prevenci rizik, měla by se s těmito riziky a zejména opatřeními seznámit, a to i přestože školení BOZP podle § 103 zákoníku práce se na ni nevztahuje.

Zhotovitel prací, který si objednal či najal OSVČ bez zaměstnanců, může vyžadovat, aby byly vyškoleny. To platí například u velkých firem ve stavebnictví, které si najmou OSVČ jako dodavatele a zajistí jejich vyškolení.

Pracovnělékařské prohlídky pro OSVČ bez zaměstnanců povinné nejsou a právní úprava pracovnělékařských služeb podle § 53 a následujících zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, se na ně nevztahuje. Ovšem nelze toto říci bez doplnění, protože existuje mnoho prací a činností, pro které platí výjimka například činnosti podle § 87 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro obsluhy stavebních strojů, lešenáře a pracovníky provádějící práce ve výšce za pomoci prostředků pro zachycení pádu, jeřábníky a vazače, svářeče, obsluhy tlakových nádob a řadu dalších vyplývajících z užívání technologií, strojů, nářadí, konstrukcí či rizikových prací určených KHS nebo dle vyhl. č. 79/2013 Sb., pak je tato prohlídka povinností i pro OSVČ bez zaměstnanců.

Stejně tak se na OSVČ nevztahuje právní úprava kategorizace práce podle § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, protože § 43 zákona č. 258/2000 Sb., který tuto povinnost stanovoval i pro OSVČ, byl zrušen zákonem č. 267/2015 Sb.

Na odškodnění pracovního úrazu podobně jako zaměstnanci OSVČ nárok nemají. Pouze pokud by se pro tento případ samy pojistily.