V Polsku akustické prostředí ve školách již řeší, u nás se o tom začíná hovořit

V České republice jsou státní instituce v tomto ohledu strnulé a existuje minimální kontrola, informovanost a finanční podpora ve stávajících vzdělávacích zařízeních. Jedinou výjimkou jsou školy nově postavené a rekonstruované, kde se při kolaudačním řízení vyžaduje splnění české normy ČSN 73 0527 na doporučenou dobu dozvuku.

Péče o prostředí ve školách leží na bedrech každé organizace a schopnostech řídících pracovníků, kteří si buď vyčlení finanční prostředky na akustické úpravy na úkor jiných investičních záměrů, nebo si u svého zřizovatele dokáží prosadit a obhájit nutnost řešení hluku ve škole. 

Polští politici se zaměřují na akustické prostředí – navzdory nižší podpoře od státu

Návštěva Skandinávie stála na počátku nových investic do škol v polském městě Police. Nebyl to temperament polských dětí, co bylo příčinou většího hluku v jejich školách v porovnání s tiššími švédskými. Byla to špatná akustika, díky které byli žáci neukáznění a hluční. To bylo jasné delegaci zástupců města Police na severozápadě Polska po návštěvě jejich severského souseda.

Pokud to městský rozpočet dovoluje, školy v Police nyní úspěšně procházejí adaptací z akustického hlediska. Hlavním tahounem tohoto projektu je Witold Stefanski, který pracoval mnoho let jako učitel, než se stal ředitelem vzdělávacího a kulturního odboru města Police. Během práce jako pedagog se naučil, že hluk je ve školách všude, ovlivňuje porozumění mluvené řeči a je příčinou hlasových potíží učitelů, protože musejí zvedat hlas, aby byli slyšeni.

Witold Stefanski, ředitel místního odboru pro vzdělávání a kulturu: „Po úspěšné implementaci akustických opatření již nebylo nutné předkládat žádné další argumenty pro získání schválení politiků.“

Inspirativní studijní cesta

Během své studijní cesty do Švédska si Witold Stefanski uvědomil, že tamní školy jsou tišší díky návrhu interiéru, který se liší od toho v Polsku. Švédské děti mají pravděpodobně stejně živý temperament jako polské děti. Rozdíl je v tom, že efektivně pojaté akustické prostředí má na lidi zklidňující vliv. Často říkáme, že „hluk dělá hluk“.

Po návratu domů začal Stefanski pracovat na zlepšení akustiky místností v městských školách v Police. Pozval akustické experty na rozhovor s řediteli a učiteli, aby zjistili, které prostory mají nejhorší akustiku. Pak byla navržena technická řešení potíží s hlukem.

Nejdůležitější věcí je uvědomit si problém

Další krok byl o poznání těžší: přesvědčit městskou radu, že musí začít investovat peníze do akustických řešení. „Nejdůležitější ze všeho je věnovat problému dostatečnou pozornost,“ říká Stefanski, který si pamatuje překvapenou reakci, když poprvé nadnesl otázku špatné akustiky místností ve školách.

„Mysleli si, že dobrá akustika je potřeba pouze v koncertních sálech a v divadlech, ale po instalaci prvního akustického řešení pomocí podhledů absorbujících zvuk, zmizely všechny pochybnosti,“ uvádí Stefanski. Velká vstupní hala 3. základní školy prošla magickou proměnou poté, co byla extrémně hlučná.

Ředitelé dostali za úkol odeslat své vlastní seznamy akustických problémů odboru pro vzdělávání a kulturu. Odbor má nyní seznam prostor, které čekají na akustická řešení.

Nevzdáváme se – navzdory napjatým rozpočtům

Police je město s 35 000 obyvateli, s devíti základními školami se žáky do věku 12–13 let a šesti nižšími středními školami pro studenty mezi 13 až 16 lety. Demografický trend je stejný jako v ostatních částech Polska – během posledních deseti let klesl počet žáků o 32 %. Protože počet žáků určuje objem státních dotací městům na provoz státních škol, rozpočet v Police se stále zmenšuje.

Ale uvědomění si potřeby akustických řešení zapříčinilo, že politici vyčleňují peníze, i když je rozpočet napjatý.

Během posledních tří let byla vylepšena akustika v prostorách třech městských škol. Patřila mezi ně jídelna, již zmiňovaná vstupní hala, chodba používaná jako dodatečná tělocvična a aula. Sportovní hala ve 2. nižší střední škole byla renovována, protože zde byly naměřeny časy dozvuku až 4 sekundy. Další na řadě pro získání lepšího akustického prostředí je 8. základní škola s obrovskou chodbou delší než 100 metrů, kde úrovně hluku průměrně překračují hodnotu 85 decibelů. Další školou je již také zmiňovaná 3. základní škola, kde budou renovovány tři učebny za účelem zkrácení doby dozvuku ze současných 2 sekund na přijatelnou úroveň.

Akustika v českých školách

Na základní škole na Strossmayerově náměstí v Praze se konal 7. 6. 2016 workshop na téma Akustika ve školách, kterého se zúčastnili ředitelé škol, zástupci Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, Ministerstva zdravotnictví, Zdravotního ústavu, akustických společností a dalších organizací. Řešil se aktuální stav akustiky v českých školách, možnost snížení hluku ve školních učebnách, probíraly se výsledky světových výzkumů a vliv akustiky na schopnost učit se a vzdělávat se. Dále dodržování existujících českých norem, standardů, pravidel a nařízení, která tuto problematiku upravují, a poznatky z praxe.

Zdroj: magazín ECO for sustainable design