Informace z XXIX. ročníku mezinárodní vědecké konference „Aktuálne otázky bezpečnosti práce 2016“

The information from XXIX. international scientific conference "new trends in safety and health 2016

Jiří Tilhon¹

¹Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. tilhon@vubp-praha.cz

Abstrakt

Ve dnech 14. – 16. listopadu 2016 proběhl ve Štrbském Plese již 29. ročník mezinárodní konference "Aktuální otázky bezpečnosti práce". Jedná se o největší a nejprestižnější akci v oblasti BOZP na Slovensku, jejímž cílem je představit nové trendy, postupy a zkušenosti dobré praxe v rámci evropské kampaně Zdravé pracoviště pro všechny věkové kategorie.

Klíčová slova: bezpečnost práce, BOZP, mezinárodní konference, zdraví, pracovní prostředí,

Abstract

XXIX. International OSH conference "New Trends in Safety and Health" was held in Štrbské Pleso on November 14th to 16th 2015. This conference is the biggest and most prestigious event in the occupational safety and health in Slovakia. The aim of the conference is presenting new trends, prevention procedures and good practice experience in within the EU OSHA campaign The Healthy Workplaces for All Ages.

Keywords: occupational safety and health (OSH), international conference, health, working environment

Úvod

Ve dnech 14. – 16. listopadu 2016 se na Štrbském Plese konal již 29. ročník mezinárodní vědecké konference Aktuální otázky BOZP. Konference byla organizována péčí Technické univerzity Košice, Katedrou bezpečnosti a kvality produkce za výrazného přispění Dr.h.c. mult. prof. Juraje Sinaye, DrSc., státního tajemníka Ministerstva práce a sociálních věcí Mgr. Branislava Ondruše a generálního ředitele Národního inspektorátu práce Ing. Andreje Gmittera. Hlavním cílem tohoto největšího a nejprestižnějšího setkání bylo představit účastníkům nové trendy a možnosti na úseku BOZP v souvislosti s nastupujícím trendem Průmysl 4.0, podělit se o zkušenosti a realizaci programů BOZP ve firmách i s ohledem na kampaň EU OSHA Zdravé pracoviště pro všechny věkové kategorie, odměnit úspěšné společnosti zapojené do národního programu Bezpečný podnik.

Přehled příspěvků prezentovaných na konferenci

Jednotlivé jednací dny byly rozděleny do dílčích bloků se souvisejícími tématy. Níže uvedený přehled je sumářem prezentovaných příspěvků, jak byly postupně přednášeny jednotlivými účastníky. Členění do jednacích bloků není zdůrazněno.

První den jednání

Konference byla zahájena úvodními slovy organizátora, prof. Sinaye, a hlavních garantů a čestných hostí. Součástí zahajovacích proslovů bylo vyhlášení soutěže Kultura bezpečnosti prof. Bernatíkem z Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava.

Po zahajovacích proslovech bylo provedeno slavnostní předání certifikátů Bezpečný podnik s prezentací oceněných podniků.

Hlavní program začala Ing. Laurencia Jančurová z Národního inspektorátu práce s příspěvkem Kampaň EU OSHA Zdravé pracoviště pro všechny věkové kategorie se zdůrazněním podmínek na pracovišti nejen pro stávající postarší generaci, ale i pro mladou generaci, aby nedocházelo k jejímu předčasnému vyčerpání, tj. ve smyslu holistického přístupu prevence po celou dobu pracovního života člověka.

Na zahajovací příspěvek navazoval kulatý stůl, kde např. RNDr. Miroslava Kordošová, PhD., z Institutu pro výzkum práce a rodiny prezentovala výsledky průzkumu mezi podnikateli a jejich zaměstnanci. Na otázku, jak zaměstnavatelé vidí generaci pracovníků 50+ jich na 60 % odpovědělo, že se jedná o vysoce loajální pracovníky. Tito pracovníci ale přiznávají, že musí pracovat přesčas, ve stresu, v monotónii a zpravidla „na doraz“. Na otázku, zda by zaměstnavatelé zaměstnávali generaci 50+, bylo konstatováno, že by zaměstnávali, ale že se bojí, že by tato generace práci nestíhala. I zaměstnanci této generace potvrzují, že by stávající normy nestíhaly. Zajímavé byly i výsledky statistiky úrazovosti pracovníků 50+, z níž vyplynulo, že jde o skupinu s vyšší úrazovostí, zvláště však o skupinu s těžkými úrazy. Ke snížení celkové zátěže pracovníků uvedla Mgr. Adriana Augustínová, z oddělení preventivního pracovního lékařství a toxikologie Regionálního úřadu veřejného zdravotnictví v Popradě, možnost rotace pracovníků na pracovištích se střídáním těžší a lehčí práce za pracovní směnu, čímž by se umožnila lepší regenerace sil. Na její myšlenku navázal Ing. Martin Demčák ze Slovnaftu a.s., s poukázáním na cennost a zkušenost starších pracovníků pro zaměstnavatele, na potřebnost využití jejich znalostí a dovedností.

Juraj Uherek ze společnosti SAFE TIME s.r.o., použil ve svém příspěvku Kultura bezpečnosti zlatý kruh Simona Sineka, se základními otázkami Proč? – Jak? – Co?. Na tomto jednoduchém modelu vůdcovství a motivace, jako silného nástroje, vystavěl celou filosofii kultury společnosti. Zdůraznil, že ve vnějším kruhu „všichni vědí co dělat“, ve středním kruhu však „ne všichni vědí jak dělat“ a ve vnitřním kruhu jsou jen ti, co „vědí proč“. Svoji zajímavou přednášku pak doplnil připravenou komentovanou praktickou ukázkou svých zaměstnanců při záchraně člověka při práci ve výškách.

Druhý den jednání

Ing. Martin Demčák, PhD., z Slovnaft, a.s., se ve svém příspěvku Nové trendy v BOZP, věnoval otázkám manažerských rizik ve fázi návrhu (odstranění rizik již ve fázi návrhu, nikoli až po uvedení do provozu je levnější, rychlejší), psychosociálním rizikům, zdravotní způsobilosti, bezpečnosti mimo práci (nepracovní úraz způsobí stejný výpadek člověka jako pracovní úraz), problematice dodavatelů (z hlediska péče o stálé dodavatele, jejich školení a zajištění na úrovni vlastních zaměstnanců), a na nově odhalená rizika (nanotechnologie).

Mgr. Ivana Slováčková z Kirschstein & Partner, ve svém příspěvku Kultura bezpečnosti poukázala na příběh firmy Alcoa z roku 1987 a nově nastoupivšího ředitele Peaka O’Neila, který přebíral zcela rozvrácenou společnost. Namísto vizí růstu však při nástupním projevu hovořil o bezpečnosti, o změně vnímání lidí a jejich přístupu, o jejich vnitřním vztahu k firmě a práci. Jako základní stavební pilíře kultury bezpečnosti pak definovala: hodnoty, tradice, normy, postoje a názory. Definovala i fáze upadající organizace: přehnaná sebedůvěra, spokojenost, popírání (přehlížení drobností), nebezpečí (odsouvání negativních projevů – „zametání pod koberec“), kolaps. Závěrem se věnovala protikladu motivace (jako krátkodobý proces, reakce na výzvu) a angažovanosti (jako dlouhodobého procesu).

JUDr. Lucia Sabová Danková z Národního inspektorátu práce se ve svém příspěvku Vysílání zaměstnanců a nové povinnosti zaměstnavatele věnovala rozdílu mezi vysíláním zaměstnanců do zahraničí (nejde o služební cesty, neplatí zde tzv. tvrdé požadavky, např. o minimální mzdě v daném státu) v rámci Evropské unie a mimo Evropskou unii a to na základě smlouvy mezi podnikem a pronajímatelem služby (za zaměstnance stále odpovídá vysílající podnik), mezikoncernové vysílání (matka s dcerou) a dočasné přidělení (zapůjčení zaměstnance jinému zaměstnavateli pod jeho řídicí pravomoci). Bylo zdůrazněno, že před vysláním musí být zaměstnanec zaměstnavatelem seznámen s podmínkami, vč. mzdy, času práce, pracovní doby, BOZP atd.

Ing. Marek Rolinec ze Slovenské elektrárny a.s., ve svém příspěvku Kontrolní činnost jako důležitý pilíř řízení bezpečnosti při výstavbě jaderné elektrárny prezentoval některé z výsledků organizace BOZP při stavbě jaderné elektrárny Mochovce. Zdůraznil, že je zde na 800 pracovišť, na kterých se během jednoho dne vystřídá na 6.000 pracovníků. I proto dodržování BOZP na pracovištích kontroluje na 53 pracovníků. Ti však, při cca 0,5hodinové kontrole jednoho pracoviště, nemohou být na všech pracovištích. Z toho vyplývá potřebnost systému, soustavné péče a důvěry. Na výstavbě jaderné elektrárny se za dobu výstavby vystřídalo na 25.000 pracovníků. Mezi základní mechanismy zpětné vazby slouží žluté a červené karty. Za červenou kartu musí pracovník na určitou dobu opustiti výstavbu, musí doplnit své znalosti. Vedle těchto represivních nástrojů jsou užívány i motivační finanční odměny za dodržování stanoveného BOZP. Takovýchto finančních poukázek bylo rozdáno 625. Ale zároveň bylo uděleno 2.500 trestů – domluvou.

Ing. Karol Habina z BOZPO, s.r.o., seznámil účastníky konference s připraveným příspěvkem na téma Problematika výchovy a vzdělávání BOZP v legislativě SR, který prezentoval v zastoupení. Mimo jiné zdůraznil, že jejich společnost má na 150 odborných zaměstnanců a přes 100 odborných certifikátů. I proto používá vlastní program na sledování doby trvání odborné způsobilosti.

Ing. Barbora Schüllerová z Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava ve svém příspěvku Možnosti využití analýzy rizika v oblasti BOZP podotkla, že lze používat široké množství analytických metod a že žádná není stanovena jako výchozí či jediná. Na příkladu hodnocené společnosti poukázala na možnost využití vytvořeného Check List Analysis, k rozboru vnitřních vztahů na úseku BOZP. Z použití vyplynulo, že společnost nepoužívá aktuální znění právních předpisů (není prováděn průběžný monitoring legislativního procesu), vedoucí nejsou vhodně informováni o stavu, není prováděna dostatečná evidence nehod – drobných nehod a skoroneho, neprovádí se dostatečně komplexní hodnocení úrazových dějů a přístupů k jejich šetření (se ztrátou dat a tím ne relevantnosti výsledků a přijatých opatření).

MUDr. Michael Vít, PhD., ze Státního zdravotního ústavu Praha, se ve svém příspěvku Hodnocení zdravotních rizik biologických agens v pracovním prostředí věnoval problematice biologických agens v rámci odpadového hospodářství. Zdůraznil, že jakkoli jsou biologická agens stanovena v rámci kategorizace práce, jde o činnosti s vědomou manipulací s biologickým agens, což v tomto případě neplatí a regulace této oblasti zatím není. Přitom vzhledem ke stávajícímu trendu třídění odpadu jde o stále důležitější problematiku. I s ohledem na skutečnost, že pracovníky tvoří méně vzdělaná skupina, příležitostní pracovníci, zaměstnanci agentur práce, že se jedná o lidi náchylné k alkoholu a drogám. Přitom zde dochází k expozicím nejen hluku či vibrací, nadměrné fyzické zátěži, ale expozici chemickým látkám a biologickým agens, s toxickým, alergickým či infekčním účinkem. V souvislosti s tím byly prezentovány výsledky několika zahraničních studií o výrazně negativních dopadech této činnosti na lidské zdraví. Zároveň byla prezentována nejednotnost evidence v České republice: krajské hygienické stanice registrují na 260 linek a na 800 lidí pracujících v riziku, kdežto krajské úřady registrují dalších 460 povolených linek – o podmínkách na těchto linkách nemají krajské hygienické stanice žádné informace. Přesto je doložitelné, že na ročním přírůstku 1000-1100 nemocí z povolání nepřipadá žádná nemoc v důsledku biologické zátěže.

Ing. Petra Roupcová z Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava ve svém příspěvku Exfoliace vrstevnatých sloučenin, renezance kulového mletí, přiblížila metodu získávání nanočástic z grafenu mechanickou cestou, pomocí kulového mletí.

Ing. Martin Manica z U. S. Steel Košice, s.r.o., ve svém příspěvku na téma Audit na prevenci smrtelných úrazů v U. S. Steel Košice, s.r.o., přiblížil provádění auditů se snahou snížení výskytu smrtelného pracovního úrazu (na konci přednášky z diskuse vyplynulo, že prezentovaný smrtelný pracovní úraz se netýkal vlastních pracovníků, ale pracovníka dodavatele; podle zástupce Inspektorátu práce „…jsou vlastní zaměstnanci skvěle zabezpečeni“). Prezentoval jak snižující se trend počtu pracovních úrazů, tak i příčiny pracovních úrazů, přičemž vyzdvihl, že smrtelné pracovní úrazy mají zpravidla jiné příčiny, než ty ostatní a proto se zavedl systém auditů 8 všeobecných bezpečnostních postupů. Audity provádí pracovníci útvaru BOZP společně s pracovníky z jiných útvarů společnosti, než který se audituje. Přitom jde o skupinu 35-40 lidí. V roce 2015 bylo takto provedeno 76 auditů s výsledkem více jak 230 nápravných opatření. V roce 2016 bylo provedeno dalších 71 auditů se 145 nápravnými opatřeními (s odhalením 10 život ohrožujícími stavy). Provedenými audity byla pokryta většina z definovaných 8 všeobecných bezpečnostních postupů.

RNDr. Mgr. Petr A. Skřehot, PhD., za ERGOWORK s.r.o. Praha, přiblížil ve svém příspěvku, Analýza právního rámce k zajištění BOZP při vzorkování vod v terénu, bezpečnostní situaci při laickém odběru vod. Zdůraznil, že příležitostní pracovníci pověření k provedení odběru vody nedbají zásad BOZP a ani s nimi nejsou v dostatečné míře seznámeni, a ani se nemají kde s požadavky BOZP seznámit, neboť nejsou v konkrétnější podobě obsažena ani v právních, ani v technických předpisech. Přitom jde o odběry vod v přirozeném toku, v šachtách či čistírnách, s možností sražení s předmětem, stržení proudem, utonutí, ale i pádem do vody.

Doc. Ing. Karel Klouda, PhD., z Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava ve svém příspěvku Ambivalence nanočástic přiblížil svět a chování nanočástic, jejich přirozený i umělý vznik a výskyt, se zdůrazněním, že při kontaktu s jinými částicemi může vznikat i změna s fyzikálně chemickým nebezpečím, např. výbušnost. Ačkoli jsou známy nebezpečné tvary nanočástic (princip azbestu) či nebezpečnost některých z nich, nejsou stále normy ke stanovení hygienických limitů. I v souvislosti s možností záměrného zneužití, či užití z neznalosti, byla vyjádřena zásada principu předběžné opatrnosti. Součástí přednášky byla i videosekvence spoluautorky příspěvku Ing. Lenky Frišhansové z VÚBP Praha, která se konference nemohla osobně zúčastnit.

Ing. Mikuláš Moncman z Inspektorátu práce Trnava, ve svém příspěvku Skreslování údajů zaměstnavateli při pracovních úrazech připomenul zákonné definice pracovních úrazů, jejich členění a vývoj definic třídění úrazů. Hlavně však poukázal na příklady obcházení těchto definic jednotlivými zaměstnavateli. Což sice konečném důsledku zkresluje statistické údaje, ale hlavně negativně dopadá na samotná práva zaměstnanců postižených úrazem, byť by jim byl úraz kompenzován např. dodatečnou dovolenou, placeného volna. Vyskytují se však i případy zastrašování, krácení odměn, krácení odškodnění aj. Pozornost byla věnována samotnému vypisování údajů a jejich srozumitelnosti (užití číselných kódů bez vysvětlení) pro úrazem postiženého zaměstnance a důsledky jeho podpisu či šetření úrazů zaměstnanců zprostředkovatelských subjektů. 

Ing. Martina Gašová, PhD., z CEIT, a.s., ve svém příspěvku Pokrokové nástroje ergonomie ve smyslu konceptu Indistry 4.0, představila produkt společnosti, CERAA (Ceit ERgonomics Analysis Application), který byl vytvořen ve spolpráci s 6ilinskou univerzitou a Slovenskou ergonomickou společností jako rychlá mobilní aplikace (QRA nástroj - Quick Risk Assessment) pro hodnocení rizikových faktorů na základě právních předpisů – pro Slovenskou republiku na základě vyhlášky č. 542/2007 Z.z., pro Českou republiku na základě nařízení 361/2007 Sb.

Ing. Viliam Gajdošík z Inspektorátu práce Trenčín ve svém příspěvku Řízení rizik v rámci Safety & Security – Integrovaná bezpečnost v malých a středních podnicích přiblížil otázku hledání rizik BOZP v těchto podnicích a jejich řízení. Za základ, od kterého se vše ostatní odvíjí, je spatřována ochota zaměstnavatele mít danou oblast v pořádku a v souladu s legislativou, jakož i stanovení způsobu, jak tuto oblast zabezpečit. Jednotlivými kroky pak je stanovení politiky BOZP, provedení auditu BOZP (zařazení zaměstnanců na práci, jejich informování, obeznamování, kontrola, dokumentační zajištění a plánování) a řízení rizik (hodnocení, opatření, následná kontrola).

Ing. Jiří Tilhon z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i. Praha (Oddělení prevence rizik a ergonomie), ve svém příspěvku na téma Poznatky z ergonomického poradenství přiblížil svou ideu prohlubování ergonomických znalostí a dovedností jednotlivými pracovníky, ať již na straně zaměstnanců, či na straně zaměstnavatele a jeho vedoucích pracovníků, s cílem vytvoření znalostní a dovednostní základny pro budování participativní ergonomie.

Doc. Ing. Richard Kuracina, PhD., z Materiálově-technologické fakulty Slovenské technické univerzity Trnava, prezentoval ve svém příspěvku Stanovení výbuchových parametrů rozvířeného bukového prachu v závislosti od vlhkosti výsledky testování vzorků ve výbuchové komoře, přičemž se sledoval vliv vlhkosti na výbuchové parametry. Při vzrůstání vlhkosti z 0% na 3 % došlo ke snížení výbuchového přetlaku, stejně tak i snížení rychlosti nárůstu tlaku.

Ing. Martina Uhrová z Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava, ve svém příspěvku Stanovení maximálních výbuchových parametrů vybraných druhů siláží a senáží prezentovala výsledky výbuchů prachových částic vstupních materiálů bioplynových stanic. Experiment probíhal ve výbuchovém autoklávu a doložil potřebnost ochrany nejen v samotných stanicích, ale i během přepravy pevných látek.

Ing. Kateřina Derychová z Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava, ve svém příspěvku Potenciální nebezpečí bioplynu – toxicita, reagovala na alternativní zdroje energie, na využívání bioplynu. Byly prezentovány statistické údaje nehod bioplynových stanic jak v České republice, tak v Evropě, a přehled účinků jednotlivých složek bioplynu. Z hlediska obecného ohrožení bylo konstatováno, že toxické ohrožení se vztahuje hlavně na zaměstnance stanice, neboť za běžných klimatických podmínek jeho únik nepřesáhne hranice bioplynové stanice.

Doc. Ing. Linda Makovická Osvaldová, PhD., ze Žilinské univerzity Žilina, přiblížila ve svém příspěvku Pracovní rukavice – reakce na oheň výsledky testování rukavic. Ze šesti testovaných vzorků jich normě pro testování vyhověly pouze dvoje rukavice.

Doc. Ing. Ivana Tureková, PhD., z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre, poukázala ve svém příspěvku Hodnocení mikroklimatických podmínek ve výukovém procesu na mikroklimatické prostředí ve školách, jehož kvalita součástí zdravotních rizik. Byly prezentovány konkrétní výsledky měření teploty, vlhkosti a osvětlení na učebně a provedeného dotazníkového šetření.

Třetí den jednání

Ing. Vladimíra Osadská z Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava ve svém vystoupení Rozdílnost vnímání BOZP a propojení s příbuznými disciplínami připomenula rozdílnost definic BOZP (uvedla, že se jí nejvíce líbí definice podle VÚBP, v.v.i.) a prezentovala propojenost jednotlivých částí BOZP a zákonů. Tím se dostala k hlavní části svého příspěvku, k prezentaci vytvoření checklistu pro konkrétní laboratoř VŠB (checklist se nyní rozšiřuje s ohledem na používaný laser). Předpokládá se budoucí aktualizace tohoto checklistu.

Ing. Peter Weiss z Chemosvitu a.s., přiblížil v rámci tématu Ochrana sluchu zaměstnanců při práci řešení monitoringu hluku na pracovišti s několika pracovními místy, z nichž jedno přesahovalo povolenou hygienickou úroveň hladiny hluku. Ve svém příspěvku se dotkl i mimopracovních hodnot hluku (např. vuvuzela – 127 dB, klakson – 123,6 dB, samba – 122,2 dB) ale i nečekaných výstupů z průběžného monitoringu, kdy byl pracovník vystaven nadměrné hlukové zátěži nikoli na pracovišti, ale na toaletě při osušování rukou.

Mgr. Ing. Marián Žeriava, hlavní inspektor Inspektorátu práce Bratislava, ve svém příspěvku Pracovní úrazovost v letech 2014, 2015 na Slovensku, porovnal údaje o úrazovosti na Slovensku a v Bratislavském kraji. Přitom zmínil i základní právní předpisy se vztahem k pracovním úrazům, které jsou členěny do kategorií Pracovní úraz do 3 dnů, Registrovaný pracovní úraz nad 3 dny a Závažný pracovní úraz, který je představován těžkou újmou na zdraví – má celkem 14 charakteristik a smrtí. Z prezentovaných sumárních čísel vyplývá, že počet smrtelných i těžkých pracovních úrazů byl ve sledovaném období na vzestupu (40 vs. 57 smrtelných úrazů a 125 vs. 162 těžkých úrazů, více úrazů bylo mezi muži a nejčetnější věkovou skupinou jsou zaměstnanci 50+ a 60+. Zajímavé je i zjištění, že nejčastějším dnem úrazů je pondělí (1505 vs. 1778 úrazů).

Ing. Daniela Gecelovská, PhD., z Národního inspektorátu práce ve vystoupení na téma Vydávání, platnost dokladů o odborné způsobilosti a jejich uznávání, když byly vydané v jiném členském státě EU, přiblížila činnost Národního inspektorátu práce ve smyslu platné národní legislativy, při uznávání způsobilosti oprávněných právnických osob (např. revizních techniků). Zdůraznila nutnost nejen odborné přípravy s vydaným potvrzením a následného přezkoušení odborné způsobilosti s vydáním osvědčení, ale i nutnost platného lékařského vyšetření s tím, že platný lékařský posudek je v současné době nutným předpokladem pro trvání přiznané odborné způsobilosti. S ukončením zdravotní způsobilosti je ukončena odborná způsobilost, což v praxi činí určité problémy a bude snaha o úpravu tohoto ustanovení.

V nastalé široké diskusi se probírala různá témata jak digitálního podniku a inteligentního podniku, vše v návaznosti na průmysl 4.0, potřebnost a vhodnost monitoringu pracovních podmínek, jejich organizování a práce s nimi, tak i konkrétnější využití např. při snímání hluku na pracovišti za účelem vyhodnocení expozice člověka či vybavení pracovních kombinéz snímači, které by komunikovaly s pracovním prostředím k zabránění kontaktu člověka se strojem či zařízením.

Závěr konference

Na závěr konference se pan profesor Sinay rozloučil s účastníky konference, poděkoval za jejich účast i jednotlivá vystoupení, poděkoval organizačnímu výboru konference a pozval všechny na výroční 30. Ročník, který se bude konat opět na Štrbském Plese, 8. – 10. listopadu 2017. Přitom přislíbil snahu o vytvoření průřezu historií této vědecké konference od jejího prvého ročníku.

Samotný 29. ročník konference "Aktuální otázky BOZP" přinesl mnoho podnětných názorů a příkladů z praxe pro uplatňování zásad zdravých pracovišť pro pracovníky bez rozdílu věku, mnoho vhodných informací o stávající slovenské legislativě BOZP a z ní vyplývajících návazností, či přístupu některých zaměstnavatelů při plnění požadavků BOZP či i jejich péče o zaměstnance nad rámec zákonných požadavků. Příspěvky tak byly dobrým impulzem pro zamyšlení a inspirací k zavedení obdobných přístupů či nástrojů u dalších zaměstnavatelů.

Vzorová citace

TILHON, Jiří. Informace z XXIX. ročníku mezinárodní vědecké konference "Aktuálne otázky bezpečnosti práce 2016". Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2016, roč. 9, č. 4. Dostupný z: http://www.bozpinfo.cz/josra/informace-z-xxix-rocniku-mezinarodni-vedecke-konference-aktualne-otazky-bezpecnosti-prace-2016. ISSN 1803-3687.