muskuloskeletální onemocnění

Occupational health and safety (OSH) concern all developed economies. Digital transformation and innovations cause as a side effect of working environment musculoskeletal disorders (MSDs). They have become a long-time work-related health problem and remain the most common occupational disease in the EU. Gender, age, and lifestyle influence differences in musculoskeletal disorders' prevalence and occupational consequences, lower productivity, sick leaves, and early retirement. The most prevalent symptoms of MSDs are in the lower back, neck, and shoulder regions, wrist pains, and eye syndrome. The paper aims at health and safety at work with an accent on MSDs and risk prevention. The methodology uses a combination of on-the-desk analysis of papers from the Web of Science and two narrative cases about the situation in the Czech Republic – one about OSH in micro and small enterprises and the second one about the digital well-being of higher education lecturers. Public administration encourages MSDs prevention on the national level through campaigns and education programs. Employers can develop MSD prevention that can include various provisions; the minimum consists of complying with the OSH legislation, monitoring risk factors at workplaces, using protective equipment, and offering stretch training exercises.

Praktické pokyny a nástroje pro prevenci muskuloskeletálních onemocnění a poruch na pracovišti

První výstupy z výzkumného úkolu 04-2020-VUBP Prevence muskuloskeletálních poruch v důsledku manipulace s břemeny – správná manipulace s břemeny u specifické vybrané skupiny zaměstnanců, řešeného Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., v letech 2020–2021, v rámci institucionální podpory Ministerstva práce a sociálních věcí.

Práce z domova má zajisté spoustu výhod, ale ne bohužel pro všechny, kteří musí trávit hodiny denně u počítače. Tipy, jak zabránit následkům nevhodné sedavé práce, najdete v tomto článku

Statistikám vévodí nemoci z přetěžování končetin. V tomto směru jsou nejohroženějšími pracovníky zaměstnanci automobilek a oceláren a také horníci.

Tento článek představuje problematiku ergonomických stresorů a rizik. Jsou zde nastíněny hlavní oblasti ve vztahu k ergonomickým stresorům z hlediska firemní praxe a jejich stěžejní aspekty. Ukazuje na možné důsledky nerespektování zásad ergonomie v praxi, na muskuloskeletální onemocnění a související sociálně ekonomické dopady. Vyzvedává význam prevence.