havárie

Postup odstraňování nebezpečných toxických a radiokativních látek, jejich identifikace, použití osobních ochranných pracovních pomůcek a preventivní opatření k ochraně obyvatelstva.

S indentifikací možných rizik v chemickém provozu by se mělo začít už ve velmi raném stadiu daného projektu. Prvním úkolem je analýza všech látek, které se v procesu budou vyskytovat z hlediska jejich možných nebezpečí požáru či výbuchu, jejich toxických vlastností a reakčních schopností, a také dopadu na životní prostředí. Poté se aplikují metody pro kvalitatativní vyhodnocení rizik daného provozu, jako např. HAZOP, FMEA, Strom poruch, Strom událostí apod.

Správa státních hmotných rezerv v současnosti zajišťuje materiální zázemí pro krizové situace jako přírodní katastrofy, průmyslové havárie, teroristické útoky apod. Činnost SSHR v rozhovoru popisuje její předseda Jan Žižka.

Vyšetřování příčin vzniku nežádoucích událostí v 80% případů končí zjištěním, že se na jejich vzniku podílel lidský faktor. Obvyklý přístup vyšetřování příčin selhání člověka se ale často zastavuje na úrovni, při které jsou definovány pouze obecné příčiny chybného jednání. Následným detailním rozborem však odhalujeme, že tyto příčiny představují pouhé následky působení příčin vyšších řádů, tzv. kořenových příčin

Průmyslové havárie provázejí lidstvo od samého počátku procesu industrializace. Díky změnám, které přinesla průmyslová revoluce, došlo z výraznému posunu v organizaci práce, nástupu strojové výroby a využívání stále širšího spektra vstupních surovin. Negativa, která však tento trend s sebou přinesl, představují neustále se zvyšující nároky kladené nejen na člověka (dříve fyzické, dnes převážně psychické) ale především přírodu. S ohledem na svůj charakter se největší měrou na nežádoucích dopadech podílí bezesporu průmysl chemický. Ten dlouhodobě produkuje velká množství chemických látek širokého spektra, z nichž mnohé jsou velmi nebezpečné (hořlavé, explozivní či toxické). Ukazuje se, že tempo nárůstu objemu produkce bude přetrvávat i ve 21. století.

Komentář k prováděcí vyhlášce nového zákona o prevenci závažných havárií, která ruší dosud platnou vyhlášku č. 366/2004 Sb., o některých podrobnostech systému prevence závažných havárií.

Hodnocení rizik závažných havárií vyžaduje integrovaný přístup založený na znalosti technických, přírodních a společenských věd. Článek předkládá metodický postup pro hodnocení rizik a doporučuje provozovatelům zařízení s nezařazenými zdroji rizika vhodný přístup.

Několik postřehů z diskusního fóra na stejnojmenné téma, jehož cílem bylo vedle prezentace zkušeností napomoci vysvětlit řadu otázek spojených s přepravou nebezpečných látek.

Exploze dusičnanu amonného na předměstí Toulouse poukázala na nedostatky v havarijní připravenosti a vedla k zákonným změnám ve Francii i Evropské unii.