Červnové dvojčíslo časopisu JOSRA

V prvním, anglicky psaném recenzovaném článku se autor věnuje pracovním smlouvám a jejich vlivu na kvalitu pracovního života. Smlouvy na dobu určitou nabývají na oblíbenosti, ačkoli vedou k nižší pracovní jistotě zaměstnanců ve srovnání se smlouvami na dobu neurčitou. Statistickou analýzou vzorku 1 698 zaměstnanců, reprezentativních celkové populaci zaměstnanců v České republice, ukazujeme, že pracovníci se smlouvami na dobu určitou vykazují celkově nižší kvalitu pracovního života v porovnání s těmi se smlouvou na dobu neurčitou, a že tento účinek je částečně prezentován skrze vnímání práce. Zároveň se zdá, že typ smlouvy neovlivňuje to, jakým způsobem zaměstnanci vnímají podporu ze strany nadřízených a vedení firmy, což naznačuje rovnocenné osobní zacházení ze strany vedení. Výsledky zdůrazňují potřebu poskytovat přiměřenou podporu všem zaměstnancům pro udržení a zlepšení úrovně pracovního života.

Druhý příspěvek je věnován české úpravě lékařského posudku o nezpůsobilosti k práci ve světle nové judikatury. Ač je úprava posuzování způsobilosti k výkonu práce z legislativně-technického hlediska považována Ministerstvem zdravotnictví za zdařilou, v praxi působí velké problémy právě v oblasti posudkové péče, což dokládají zkušenosti a v menším rozsahu též judikatura. S odkazem na praxi lze konstatovat, že se vůbec neujala představa poskytovatele pracovnělékařských služeb jako odborné pomoci zaměstnavateli při zajištění ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Zaměstnavatelé se oprávněně ptají, proč mají platit za lékařský posudek, který jim nedává žádnou právní jistotu. Zaměstnavatelé naopak chtějí platit za služby, které jim dávají solidní podklad pro další postup vůči zaměstnanci. Z analyzovaných předpisů je patrné, že problematika posuzování zdravotního stavu a lékařských posudků zůstává v některých aspektech dosud mezerovitá, a to jak z hlediska povahy lékařského posudku, tak z hlediska akceptace nedostatku pracovních kapacit poskytovatelů pracovnělékařských služeb. Recentní judikatura došla k závěru, že lékařský posudek poskytovatele pracovnělékařských služeb je dobrozdáním.

Následují dva články zaměřené na různé aspekty, které ovlivňují duševní zdraví pracovníků. První je věnován problematice syndromu vyhoření v reakci na výkon práce a pracovní prostředí, kdy zdůrazňuje dopady této nemoci na zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Analyzuje též možnosti zaměstnavatele vytvářet preventivní opatření v oblasti pracovních podmínek ohrožených zaměstnanců s důrazem na psychosociální rizika a snižování míry těchto rizik. Věnuje se zejména otázce vzniku této nemoci, jejím důsledkům pro život zaměstnance i pro zaměstnavatele z hlediska udržitelnosti výkonnosti takto postiženého zaměstnance.

Druhý článek se pak věnuje různým formám distanční práce v (post)kovidovém období. Zabývá se prací z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele při používání zlidovělého pojmu práce z domova, kdy zdůrazňuje dopady této formy práce na zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Zdůrazňuje též povinnosti zaměstnavatele v oblasti pracovních podmínek těchto zaměstnanců s akcentem na psychosociální rizika. Na statistických datech příspěvek dokládá zhoršení zdraví zaměstnanců v případě nedůsledného plnění povinností zaměstnavatele při této formě práce. Pojmenovává výzvy, kterým bude třeba čelit, aby se odstranily některé nedostatky při aplikaci institutu.

V nerecenzované části se dva články věnují soutěžím spojeným s problematikopu bezpečnosti práce. První seznamuje s dětskou výtvarnou soutěží NENIČ SI TĚLO, která byla reakcí na nepříznivá statistická zjištění týkající se svalově kosterní soustavy a muskuloskeletálních onemocnění (MSD), která jsou jedním z nejčastějších zdravotních problémů souvisejících s prací v Evropě. Cílem soutěže pro děti do 16 let bylo seznámit nejmladší generaci s touto problematikou, přimět ji k zamyšlení a vybídnout k aktivní prevenci MSD. Soutěž se uskutečnila v rámci aktivit evropské kampaně BOZP Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž, která se po tři roky věnovala právě tématu muskuloskeletálního zdraví.

Druhý článek pak představuje vítězné projekty národního kola 15. ročníku mezinárodní soutěže Správná praxe, která proběhla v rámci kampaně Zdravé pracoviště pořádané v letech 2020–2022 stejně jako soutěž dětská v rámci výše zmiňované evropské kampaně.

Další z nerecenzovaných článků seznamuje čtenáře s výzkumnými úkoly a projekty na podporu výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které v roce 2021 řešil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP).

Poslední článek je pak věnován procesu sdílení výsledků výzkumné činnosti VÚBP. VÚBP využívá bohatou škálu publikačních kanálů od webových stránek až po různorodé sociální sítě s cílem sdílet odborné poznatky z realizovaným projektů se širokéou veřejností.

Rádi bychom rozšířili řady autorů, takže pokud budete mít zájem v našem časopise publikovat vaše články z oblasti BOZP, kontaktujte, prosím, redakci na adrese josra@vubp-praha.cz. Může se jednat o článek ze zajímavého domácího či mezinárodního projektu, prezentaci výsledků z výzkumných aktivit, informace o zajímavých konferencích, seminářích apod. Budeme se těšit na spolupráci.

Přehled publikovaných článků

Recenzované články:

• Should work contracts change to improve quality of work life? A structural modelling approach - Mgr. Ing. Martin Štěpánek, M.A., Ph.D
• Česká úprava lékařského posudku o nezpůsobilosti k práci ve světle nové judikatury - JUDr. Lenka Scheu, Ph.D., doc. JUDr. Martin Štefko, Ph.D.
• Syndrom vyhoření a nutné změny v pracovních podmínkách ohrožených zaměstnanců - Mgr. Lucie Kyselová
• Distanční práce v (post)kovidovém období - Mgr. Lucie Kyselová

Nerecenzované články:

• Dětská výtvarná soutěž 2022: školáci se seznamovali s příčinami a prevenci muskuloskeletálních onemocnění – PhDr. Irena Kuhnová
• Výzkumné úkoly řešené v roce 2021– Hana Hlavičková
• Proces sdílení výsledků výzkumu – Mgr. Veronika Měrková, DiS.
• Vítězné projekty národního kola soutěže Správná praxe - Hana Hlavičková