Správný výpočet pracovní doby

Pracuji jako řidič v nonstop režimu, kde se střídají ranní a noční směny. Zaměstnavatel mi stanovil ve mzdovém výměru 40 hodin pracovní týden. Neměl by být pouze 38,75 hod.? Dále by mě zajímalo, jak se vypočítává měsíční fond pracovní doby. Příkladem červenec 2020 má se státním svátkem 184 hod. Vedoucí mi naplánoval 20 směn. Stanovil mi délku směny na 8 hod. Neměl by mít hodinový fond pouze 160 hod.? Směny máme samozřejmě delší. Pracuji v dopravě, kdy denní směny míváme kolem 12 hod. a noční 10 hod. Jak správně vypočítat hodinový fond? A pokud mi nevyjde naplánovaná směna na státní svátek, započítává se tento svátek do hodinového fondu?

Za prvé, samozřejmě máte pravdu – když pracujete ve dvousměnném režimu (kde se pravidelně střídáte ve dvou směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích – viz § 78 odst. 1 písm. d) zákoníku práce (ZP) představuje Vaše stanovená týdenní pracovní doba pouze 38 ¾ hodin týdně [viz § 79 odst. 2 písm. c) ZP] a délka směny je pouze 7 ¾ hodin.

Za druhé, k harmonogramu směn. Z Vašeho dotazu vyplývá, že Vaše směny mají různou délku – ranní 12 hodin, noční 10 hodin. To znamená, že pracujete v nerovnoměrném rozvrhu pracovní doby. Podle definice pojmů [§ 78 odst. 1 písm. m) ZP] je nerovnoměrným rozvržením pracovní doby rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. To znamená, že v praxi by Vám správně měl zaměstnavatel stanovit harmonogram směn dopředu na celé vyrovnávací období. Nepředpokládám, že u Vás působí odbory a máte kolektivní smlouvu, pak by Vám měl zaměstnavatel naplánovat směny dopředu na 26 týdnů (cca půl roku) a v rámci tohoto harmonogramu stanovit pracovní dobu např. 26 týdnů x 38 ¾ hodin.

Plánovat pracovní dobu za pomoci tzv. plánovacího kalendáře je „cesta do pekel“. Plánovací kalendář je pouze metodická pomůcka pro mzdové účetní, které vypočítávají mzdu za měsíc. To je však problém většiny zaměstnavatelů, oni tuto základní zásadu zákoníku práce nechápou nebo lépe řečeno nechtějí chápat, protože je jednodušší vzít do ruky plánovací kalendář a podle toho stanovit pracovní dobu na měsíc. Pracovní doba je však stanovena v týdnech a vyrovnává se také v týdnech a ne v měsících. Pak, když takto stanovím pracovní dobu, můžu jednoduše určit počet přesčasových hodin.

Se státním svátkem je to takto. Obecně samozřejmě platí, že v den tzv. pracovního klidu (§ 91 ZP), což jsou i svátky, se nepracuje a již vůbec neplatí, že svátky se nějak napracovávají, to jsou bludy. Pokud zaměstnanec ve svátek pracuje, pak podle § 115 odst. 1 ZP platí, že mu za dobu práce ve svátek přísluší dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Pokud svátek vyjde zaměstnancům odměňovaným měsíční mzdou (to asi není Váš případ) na pracovní den, pak se jim jejich měsíční mzda nekrátí. Ve Vašem případě však platí podle § 115 odst. 3 ZP, že zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.

To ale vše závisí na tom, aby Vám zaměstnavatel řádně naplánoval harmonogram směn na celé vyrovnávací období, a pak rozhodl, že v konkrétní den státního svátku (nemusí to být v každý státní svátek) pracovat nebudete. V žádném případě se však nelze řídit plánovacím kalendářem. Jen pro úplnost, červenec 2020 měl 22 směn a z toho byl 1 svátek. To ale skutečně není rozhodující, rozhodující je Váš harmonogram směn.