Specifikum kontrol pracovněprávních vztahů v oblasti školství

Z dlouhodobé statistiky vyplývá, že v minulosti každoročně oblastní inspektoráty práce provedly kontrolu ve zhruba 500 školách (od mateřských škol po univerzity) se zjištěním více než 1 000 porušení vyplývajících z právních předpisů. Většina kontrol se v rámci preventivní činnosti zaměřila na problematiku BOZP. Tomu odpovídá i skutečnost, že drtivá část zjištěných nedostatků, a to více než 90 procent z celkového počtu, byla konstatována právě v oblasti BOZP.

Vedle kontrol zaměřených na BOZP tak problematika kontrol PVP v oblasti školství tvoří, co do počtu kontrol a zjištěných nedostatků, statisticky méně výraznou veličinu. Tyto kontroly jsou zahajovány zejména na základě podnětů konkrétních či anonymních podatelů, kterých v rámci ČR ročně oblastní inspektoráty práce celkově obdrží přibližně 80. Z celkového počtu více než 4 000 podnětů směřujících ročně na oblast PVP se tak v případě „školských“ podnětů jedná o pouhá 2 procenta.

Ačkoli však celkový počet kontrol problematiky PVP u zaměstnavatelů působících ve školství zahájených na základě podnětů není vysoký, je potřeba poukázat na vysokou časovou náročnost spojenou s realizací těchto kontrol. Kvalifikovaným odhadem až 15 procent z celkové personální kapacity inspektorů PVP je věnováno právě kontrolám těchto pouhých 2 procent podnětů.

Na rozdíl od ostatních podnětů směřujících do oblasti PVP nepoukazují podatelé z oblasti školství například na skutečnost, že by jim nebyla vyplácena včas mzda, nebyl dodržen odpočinek v práci apod. V podáních naopak často rezonují pojmy jako šikana, nerovné zacházení, nevytváření vhodných pracovních podmínek, špatné platové zařazení. Typicky se tak stává po nástupu nového vedení, kdy dochází k rozdělení kolektivu na sympatizující a nespokojenou skupinu zaměstnanců. Obsah podání obvykle směřuje i do kompetencí České školní inspekce, a kontroly jsou tak prováděny souběžně oblastními inspektoráty práce i školskými inspektoráty.

V průběhu kontrol inspektoři hodnotí nejen doklady předkládané kontrolovanými osobami, ale s ohledem na obsah podání je nutné se ke skutečnostem souvisejícím s kontrolou dotazovat zaměstnanců bez přítomnosti zaměstnavatele. Nezbytná je často komunikace s podateli k upřesnění obsahu podání a mnohdy i informování o kompetencích inspektorátů práce.

Oprávněných, či částečně oprávněných, je pak zhruba 40 procent těchto podání a mezi nejčastěji prokázaná zjištění patří porušení povinnosti zaměstnavatele řádně evidovat odpracovanou dobu. Výjimečně pak je prokázáno porušení například v oblasti rovného zacházení či nevytváření příznivých pracovních podmínek. Ačkoli ve větší části podnětů není porušení povinnosti na straně zaměstnavatele prokázáno, je z dotazování zaměstnanců zřejmé, že v mnohých případech se může jednat o důsledek narušených mezilidských vztahů na pracovišti, nedostatek komunikace či manažerských dovedností vedoucích zaměstnanců, které nejsou systémově řešeny zřizovateli škol. Podatelé podnětů pak od provedení kontroly očekávají vyřešení situace. To však v uvedených situacích není reálné a důsledek kontroly bez zjištění nedostatku může paradoxně situaci v mezilidských vztazích na pracovišti vyostřit.

Oblastní inspektoráty práce se proto za účelem zvýšení efektivity kontrolní činnosti v rámci poradenské činnosti snaží informovat veřejnost o kompetencích orgánů inspekce práce a rovněž pak informovat o povinnostech zaměstnavatelů na úseku pracovních vztahů a podmínek. Plnění zákonných povinností však nelze zaměňovat s hodnocením řídících schopností a kompetencí vedoucích zaměstnanců nebo řešení narušených vztahů mezi pracovníky. Doporučujeme proto vždy před podáním podnětu využít možnosti bezplatného poradenství poskytovaného pravidelně jednotlivými pracovišti – více viz www.suip.cz.