Smrtelný pracovní úraz po pádu z lešení

Zdroj: 

O tom, že OSVČ bezpečnost práce příliš neřeší, se můžeme přesvědčit z následujícího popisu pracovního úrazu, kdy samozaměstnavatel bez OOPP přelézal konstrukci trubkového lešení ze třetího do čtvrtého patra.

Situace

Rozestavěné lešení u třípatrového domu s obytnou střešní nástavbou mělo v době úrazu postavena čtyři patra pracovních podlah a celkovou výšku 9,7 m. Trubkové lešení stavěné podél dvorní fasády mělo půdorys písmene L, délka strany rovnoběžné s uliční fasádou byla 10,9 m a druhá kratší strana měla délku 4,7 m. Na levé kratší straně lešení byly na jednotlivých patrech umístěny dřevěné sbíjené žebříky sloužící pro přístup k jednotlivým patrům lešení.

Úrazový děj

Onoho dne probíhala montáž fasádního trubkového lešení ve dvorní části domu do doby, kdy byla postavena pracovní podlaha čtvrtého podlaží. V té době bylo na lešení pět pracovníků, v každém podlaží jeden. Postižený pracovník se snažil přelézt ze 3. do 4. patra po konstrukci lešení, aby mohl pomoci s dokončením montáže čtvrtého, případně pátého patra.  Při tomto výstupu došlo k jeho pádu z lešení na betonovou podlahu dvorku. Jiný pracovník přivolal záchranku. Přestože byl zraněný transportován letecky do nemocnice, po třech dnech hospitalizace na následky zranění hlavy a páteře zemřel.

Šetření úrazu

Zjistilo se, že :

  • pracovníci montáž trubkového lešení prováděli jako občanskou výpomoc pro majitele domu. S žádným z nich nebyl uzavřen pracovněprávní vztah;
  • u všech byl zjištěn alkohol v krvi (1,1 – 1,8 ‰); 
  • žádný z pracovníků nepoužíval a ani neměl k dispozici OOPP proti pádu z výšky (bezpečnostní pás nebo postroj s bezpečnostním lanem);
  • žádný kromě zraněného nebyl vyškolen pro provádění montáže a demontáže lešení;
  • pro přístup pracovníků na jednotlivá patra byly na lešení umístěny dřevěné sbíjené žebříky, ty ale nebyly postiženým používány;
  • s postupem výstavby lešení nebyla jednotlivá pracovní patra od výšky 2 m opatřena na volných okrajích dvoutyčovým zábradlím, ale pouze jednotyčovým;
  • vnitřní okraj pracovních podlah vzdálený od fasády domu více než 25 cm nebyl opatřen žádným zábradlím;
  • v místech odskoku lešení do písmene L nebyla pracovní podlaha v jednotlivých patrech souvisle pokryta dřevěnými podlážkami (mezery mezi podlážkami 20 – 25 cm).

Porušení povinností ze strany zraněného - samozaměstnavatele:

§ 3 odst. 1 písm. b) a § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, tím, že při montáži trubkového lešení vystupoval z 3. do 4. patra této konstrukce ne po žebříku, ale po konstrukci lešení bez řádného zajištění proti pádu a nepřijal tak technická nebo organizační opatření k zabránění pádu z výšky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k bezpečnému zachycení na pracovišti ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní a nepoužil ani prostředky osobní ochrany, kterými jsou OOPP proti pádu (systém zachycení pádu) a to jak při výše uvedeném výstupu po lešení tak i při vlastní montáži nejvyššího patra lešeňové konstrukce (dočasné stavební konstrukce).

Závěr

Oblastní inspektorát práce dle § 5 odst. 1 písm. e) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, provedl kontrolu příčin a okolností pracovního úrazu. Byly zjištěny nedostatky v péči o BOZP na straně zraněného. Protože byl samozaměstnavatel, nemohla být uložena pokuta.

 

 

Komentáře

to mi nějak nesedí

27.10.2009 - 22:08 Vladimír Burda
Chápu, že v článku je potřeba zhustit informace co nejvíc, nějak mi ale schází aplikace § 12 v návaznosti na § 13 zákona č. 309/2006 Sb. Jediným vysvětlením by bylo, že v daném případě se jednalo o udržovací práce, tedy by stavebník (zadavatel stavby) neexistoval. Tato informace by měla být dána i ve zhuštěné verzi článku. Dále mi schází informace o tom, zda se v rámci prováděných prací jednalo o práce, jejichž provádění je možné pouze pod vedením stavbyvedoucího ve smyslu § 160 odst. 4 stavebního zákona. V takovém případě by odpovědnost za nedodržování předpisů padala také na stavbyvedoucího, nepůsobil-li na staveništi a pokud dle citovaného ustanovení měl být, jeho odpovědnost by plně padala na zadavatele. Ať už se články zkracují jakkoliv, ztrácejí smysl, pokud neobsahují podstatné informace. Také bych doporučoval nepoužívat pojem "samozaměstnavatel", což je zavádějící, protože zákon takový pojem nezná a přisuzuje OSVČ pozici buď zaměstnavatele nebo zaměstnance (dle § 13 zákona č. 309/2006 Sb.). Jaká pozice byla v konkrétním případě OSVČ přisouzena by mělo být vysvětleno, aby to bylo poučné, protože jednalo-li by se o stavbu, OSVČ by byla "jinou osobou" (§ 17 z 309/06 Sb.) a byla by jí přisouzena pozice zaměstnance, u staveb prováděných svépomocí zaměstnance zadavatele, u staveb prováděných dodavatelsky zaměstnance zhotovitele. Hlavně je potřeba nezapomínat na některá ustanovení stavebního zákona, která činí stavební zákon hmotně právní normou v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve smyslu § 349 zákoníku práce (zejména povinnosti od § 152 dále a konče § 160 stavebního zákona).

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail