Seminář na téma úspěšné řízení BOZP v podniku

Zahájila jej Daniela Kubíčková, národní manažerka Informačního evropského centra BOZP, a představila přednášející – odborníky z oblasti BOZP – JUDr. Evu Dandovou, právní expertku Českomoravské konfederace odborových svazů, Ing. Michala Ronina, vedoucího inspektora Oblastního inspektorátu práce pro hl. město Prahu, Jaroslava Beka, vedoucího Oddělení bezpečnosti práce a životního prostředí v Pražské energetice, a. s., a Tomáše Neugebauera, vedoucího Útvaru BOZP a PO z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

JUDr. Eva Dandová přítomné seznámila s přehledem vývoje právní úpravy BOZP a trendy vývoje pracovního práva. Zákoník práce (dále ZP) přinesl zásadní změny – právní úprava je komplexní jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Významnou změnou v ZP je liberalizace v pracovněprávních vztazích, je postaven na zásadě „co není zakázáno, je dovoleno“. Byla zachována specifika pro některé resorty – státní zastupitelství, požární ochrana, doprava, vysoké školy.

Problémem je, že nebyl přijat antidiskriminační zákon a zákon o závodní preventivní péči. U zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění, a zákona č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, byla odložena účinnost až k 1.1.2013. Zákon o specifických zdravotních službách je v poslanecké sněmovně. Připravuje se novela nařízení vlády č. 361/2001 Sb., nařízení vlády 494/2001 Sb., zákona č. 309/2006 Sb.

Technická novela ZP 362/2007 Sb. odstranila chyby vzniklé opožděným přijetím zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Na základě podání návrhu skupiny poslanců a skupiny senátorů ústavní soud zrušil některá ustanovení ZP. Nález ústavního soudu č. 116/2008 Sb. PI.ÚS 82/06 byl publikován ve Sbírce zákonů s účinností 14.4.2008.

Připravuje se revize směrnice o pracovní době. Maximální pracovní doba by měla být 48 hod. (40 hod. stanovená týdenní pracovní doba + 8 hod. práce přesčas), což mnohdy není dodržováno. Dále by ZP měl umožnit flexibilitu v plánování a rozvrhování pracovní doby na straně zaměstnavatele a zachovat určitou jistotu i na straně zaměstnanců (aby nebyli neplánovaně voláni do práce ze dne na den, z hodiny na hodinu). BOZP musí mít přednost před flexibilitou v oblasti pracovní doby. Dále by bylo potřebné upravit otázku teleworkingu (práce na dálku), práci na zavolanou, sdílení pracovního místa (na 1 místě pracuje na základě vzájemné dohody více pracovníků), kurzarbeit (kratší pracovní doba - cesta k záchraně pracovních míst), konto pracovní doby.

ZP nutí zaměstnavatele plánovat na dlouhá období dopředu, a to se v praxi porušuje s odvoláním na § 2 odst. 1 „co není zakázáno, je dovoleno“. Musí se nastavit pravidla rozvrhů směn v ZP, která by akceptovala flexibilitu zaměstnavatelů i ochranu zaměstnanců. Zaměstnavatelé v době krize si myslí, že oni mohou rozhodnout podle § 79 odst. 3 o kratší pracovní době a následně zkrátit výši mzdy, ale jedná se o porušení dobrých mravů a obcházení zákona.

Dalším problémem je nesprávná aplikace práce přesčas. V praxi se setkáváme s překračováním povoleného rozsahu přesčasů a neposkytování náhrady za práci přesčas. Je potřeba důsledná kontrolní činnost.

„Přesčasová práce je letitý problém,“ říká ve své přednášce i Ing. Michal Ronin. Nařizování 150 hod. práce přesčas je v rozporu s úmluvou o nucené práci. Přesčasová práce je podle evropského práva možná po vzájemné dohodě zaměstnavatele a zaměstnance. Inspekce práce zjišťuje dvojí práci přesčas – do 150 hod. a nad 150 hod. Zaměstnavatelé začínají evidovat práci přesčas od 151. hodiny. Zaměstnanec je nucen pracovat pod sankcí a pokud neposlechne, bere se to jako hrubé porušení pracovní kázně.

Od roku 2000 je ze zákoníku práce základní povinností zaměstnavatele vyhodnocovat rizika, stanovovat opatření, informovat zaměstnance. Dokumentace k rizikům v řadě firem velmi často obsahuje rizika, která u dané firmy vůbec nejsou. Mnoho firem dokumentaci vypracuje, ale pak ji odloží a už se o ni nezajímá bez ohledu na vývoj firmy, změnu technologií, pracovní postupy. Důležitý je také systém vnitřní kontroly.

Pravděpodobnost vzniku pracovního úrazu je daleko častější u nových zaměstnanců, při změně výroby, technologie a pracovního postupu. Nejrizikovější skupinou jsou zaměstnanci ve věku 18 – 24 let. Z toho vyplývá, že nestačí pouhé školení z předpisů, ale je nutné praktické zacvičení a dohled na plnění stanovených opatření.  Tvrzení, že prevence je levnější než odstraňování důsledků nehodové události, je doloženo všemi pojišťovnami. "Pokud vložíte 1 euro, přínosem jsou 4 eura. Pokud se neřeší problémy s bezpečností práce, nespokojenost narůstá, je narušená spolupráce mezi vedením firmy a zaměstnanci. Je-li nespokojenost, lidé se obrací na inspektorát práce. Ne vždy jim však jde o bezpečnost. Velká většina podnětů ke kontrole na pracovišti se týká pracovněprávních vztahů. Často jsme zatahováni do vyrovnávání si účtů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli," říká Ing. Ronin.

Jaroslav Bek pohovořil o hodnocení rizik v Pražské energetice a seznámil posluchače s praktickými ukázkami analýz rizik při různých činnostech (administrativa, práce provozních elektromontérů).

Podle britské normy OHSAS 18001:1999 je riziko kombinace pravděpodobnosti a následku specifikované nebezpečné události. ČSN OHSAS 18001: 2008 již nemluví o riziku, ale o nebezpečí jako o zdroji rizika, situaci nebo činnosti s potenciálem způsobit vznik poranění člověka nebo poškození zdraví nebo jejich kombinaci.  Vyskytuje se pojem přijatelné riziko – riziko, které může zaměstnavatel tolerovat, s čím musí počítat (například řízení vozidla). V rámci rizikovosti je nutné analyzovat pracovní činnost. Vyhledávat rizika ukládá zaměstnavateli Směrnice rady 89/391/EEC článek 3,6,9 a zákoník práce § 101, 102. K vyhledávání rizik můžeme použít různé metody, například  HAZOP, metoda náhodných jevů, různé počítačové programy, se kterými je mnohdy problém pracovat. Chybí dostatek informací, statistika o úrazových dějích, statistika skoronehod, nevíme, kolik případů skončilo závažným porušením zdraví. "Mně se líbil britský standard BS 8800:1996 Systém managementu zdraví a bezpečnosti při práci (předchůdce normy ČSN OHSAS 18001), je tam odhad úrovně rizika, žádné výpočty, i když dnes už je překonán. Doporučuji také normy ČSN EN ISO 14 121-1 - Bezpečnost strojních zařízení - Posouzení rizika, ČSN EN ISO 12 100-1, 12 100-2 - Základní pojmy, terminologie, technické zásady, metodologie," říká Jaroslav Bek. Hodnocení rizik provádí kompetentní osoba (OZO v prevenci rizik), tým, s praktickými znalostmi pracovní činnosti, pracovního prostředí. Vždy je nutná konzultace, diskuse, akceptování všech připomínek a účast zaměstnanců na hodnocení rizik.

Tomáš Neugebaurer představil účastníkům semináře metodu školení BOZP a PO formou e-learningu, kterou vytvořil tým pěti zaměstnanců Útvaru BOZP a PO ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN). Na 5200 zaměstnanců zde pracuje 170 preventistů BOZP a PO. S vlastním e-learningovým projektem se přihlásili do programu Správná praxe v r. 2006 BOZP na start, vyhráli krajské i národní kolo a v rámci EU získali označení Doporučený příklad.

VFN vytvořila projekt zajišťující komplexní a systémový přístup, snaží se e-learning využít v maximální možné míře. Školení se provádí kombinovanou formou výuky (e-learning + přednáška na konkrétním pracovišti), není využíván pouze ke školení, ale jako zdroj informací o BOZP a PO (zaměstnanci k nim mají neomezený přístup). Text školení nesmí být rozvláčný, ale pohodový, doplněný obrázky, hypertextovými odkazy na další databáze informací. Vstupní text nemůže obsahovat vše, je třeba propojovat informační zdroje, vhodné jsou animace. Text musí být aktualizován. Je možné ho využít i pro jiné oblasti (ve VFN 7 projektů – například nakládání s nebezpečnými chemickými látkami, poskytování 1. pomoci). Systém mohou využít i žáci a studenti SŠ a VŠ, kteří do VFN docházejí na odbornou praxi, přímo ve svých školách. Školení je rozděleno pro zaměstnance,vedoucí, ostatní (různé profese – zdravotníci, technici, zaměstnanci IT, administrativa, dělníci, preventisti PO), v každé skupině se skládá z výukového textu a zkušebního textu. „Metoda školení formou e-learningu je velmi vhodná a jednoduchá pro zaměstnance, ale velmi pracná pro ty, kteří ji vytvářejí,“ říká Tomáš Neugebauer.

Po semináři následoval kulatý stůl s novináři, na kterém mimo jiné Daniela Kubíčková informovala o závěrečném summitu v Bilbau dne 17. listopadu 2009. Budou tam shrnuty veškeré aktivity, které během dvouletého období skončily, předají se osvědčení vítězům různých soutěží, např. Správná praxe a soutěž o nejlepší film k problematice BOZP. Bude představen nový interaktivní nástroj k hodnocení rizika pro malé a střední podniky a zdarma ho dostanou všechny členské státy. Tématem příští kampaně v r. 2010 – 2011 se stane bezpečná údržba.