V rámci Evropské kampaně za bezpečnost práce při údržbě pro léta 2010 – 2011 se konal 26. října 2010 v Praze na Novotného lávce seminář Bezpečnost práce při údržbě – bezpečnost pracovníků pořádaný Evropskou agenturou pro BOZP ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i.
Slovy Jukky Takaly, ředitele Evropské agentury pro BOZP, seminář uvedl Pavel Dvořák z Ministerstva práce a sociálních věcí: „Vzhledem k tomu, že v důsledku působení faktorů souvisejících s prací přichází každý den o život 450 Evropanů a v souvislosti s pracovními úrazy a zdravotními problémy dochází ke ztrátě 6 % evropského hrubého domácího produktu, je nezbytné se velmi soustředit na BOZP na pracovišti.“
Miroslava Šmídová z redakce časopisu BHP se ve svém příspěvku Základní aspekty bezpečné údržby technických zařízení, budov, pracovišť a dopravních prostředků zaměřila hlavně na legislativu spojenou s bezpečnou údržbou.
Údržba je součástí každého odvětví, je těžko odhadnout, kolik lidí se na ní podílí. Podle údajů z r. 2006 to je 6 % práceschopného obyvatelstva.
Při této činnosti by se nemělo zapomínat na vyhodnocení rizik jako pro běžný pracovní proces. Údržbu můžeme rozdělit na dvě části - preventivní (proaktivní) a nápravnou (reaktivní), preventivní je velmi důležitá.
Pět základních pravidel bezpečné údržby:
Přehled právních předpisů týkajících se údržby:
O nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb., které nabylo účinnosti 1. 5. 2010, informovala Pavlína Motyčková z Ministerstva zdravotnictví. Z obsáhlé přednášky uvádíme vybrané části.
Novela nařízení vlády nově zavádí:
Při určení míry tepelné nebo chladové zátěže se nově zavádí pojem „udržovaná teplota“, kterou se rozumí teplota, jež je vyžadována z důvodu technologických požadavků, a která je v zásadě reálná pouze na nevenkovním pracovišti. § 1 odst. 2 vymezuje pojem venkovní pracoviště (absolutně nekryté nebo částečně kryté), za pracoviště venkovní se nově považuje i pracoviště podzemní. Samotné hodnocení zátěže teplem je pak směřováno do oblasti hodnocení na nevenkovním pracovišti, kde se zátěž teplem hodnotí podle průměrné operativní teploty, kterou se rozumí teplota vypočtená z měřené teploty vzduchu, výsledné teploty kulového teploměru a rychlosti proudění vzduchu za osmihodinovou směnu jako časově vážený průměr nebo nově podle vypočtené teploty z jednotlivých měřených časových intervalů, jde-li o pracoviště s měnícími se teplotami.
Nově se stanoví, že operativní teplotu lze za podmínky rychlosti proudění vzduchu va menší než 0,2 m . s-1 přímo nahradit výslednou teplotou kulového teploměru. Rovněž je pak nově specifikováno, že pokud rozdíl mezi výslednou teplotou kulového teploměru a teplotou vzduchu měřenou na pracovišti není větší než 3 ºC, lze vypočtenou operativní teplotu přímo nahradit teplotou vzduchu.
Nově upřesněno, že na venkovním pracovišti se zátěž teplem hodnotí podle výsledné teploty kulového teploměru.
Zůstává i nadále v platnosti, že vznik nároku na ochranný nápoj se vždy váže na prokázání překročení hygienických limitů pro tepelnou nebo chladovou zátěž, tedy mikroklimatických podmínek, jak požaduje zákoník práce v § 104 odst. 2.
Nově se však oddělují měření určená pro stanovení dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce včetně měření ověřujících dodržování minimální a maximální teploty na pracovišti, od měření určeného pro ověření, zda nenastaly tepelné podmínky, které navozují, že vzniká zaměstnanci nárok na ochranný nápoj.
Odstraňuje se požadavek, aby přístup k ochrannému nápoji byl bezpečný. Když zaměstnanec bude vyslán na služební cestu, nebude dostávat nápoj od zaměstnavatele, ale nápoj bude nahrazován finančním plněním a zaměstnanec si jej sám koupí.
Jako ochranný nápoj, kde zejména přísun minerálních látek je klíčový, se navrhuje jeho sjednocení na přírodní minerální vody se střední mineralizací, kterým odpovídají de facto všechny minerální vody na území ČR pro neléčebné účely.
V případě bezpečnostní přestávky se navrhuje upravit stávající text tak, aby bylo zřejmé, že bezpečnostní přestávka má být skutečně umožněna nejen u práce rizikové, ale také u práce, při níž musí zaměstnanec povinně používat OOPP, který svou konstrukcí nebo svými vlastnostmi ztěžuje zaměstnanci pohyb, dýchání, vidění a další fyziologické funkce.
Změna nastala také v požadavcích na malování a úklid (§ 55a a § 55b).
V důsledku novely zákona o chemické bezpečnosti, bude nutné upravit celý systém posuzování chemických látek, bude jiná terminologie (už ne R věty, S věty). Musí se upravit NV 361/2007 Sb., vyhláška č. 432/2003 Sb., vyhláška 288/2003 sb. a další právní předpisy.
1. 1. 2011 by mělo nabýt účinnosti nové nařízení vlády o hluku a vibracích.
Eva Hanáková z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., seznámila přítomné s ochranou zdraví zaměstnanců v souvislosti s prováděním údržby. Ve většině případů se nejedná o rutinní činnost, povaha práce u údržby se obvykle mění – pracovník během pracovní směny provádí různé činnosti a pracovní operace. Je nutná spolehlivost lidského faktoru, protože právě selhání lidského faktoru může mít často za následek pracovní úraz.
Zaměstnavatelé mají tendenci snižovat počty hodin pravidelné údržby, přestože každé zařízení má právo na určitý počet hodin pravidelné údržby, v revizních zprávách často informace o údržbě chybí, preventivní údržbě se věnuje malá pozornost. Předpokládá se, že se nic nestane. Stejně jako u jiných činností i u údržby by měla být provedena kategorizace prací.
Rizikové faktory při údržbě:
U údržby dochází velmi často ke kumulaci rizikových faktorů – např. hluk a chem. látky; hluk a stres; vibrace, chlad a ergonomie.
Za preventivní opatření považujeme posouzení zdravotní způsobilosti, periodické lékařské prohlídky, osobní expozice – měření a objektivizace RF, režim práce a odpočinku – bezp. přestávky, vhodné OOPP.
Firma BIS Czech zaměřená na údržbu se v letošním roce umístila na 1. místě v národním kole programu Správná praxe. Zástupci firmy – Pavlína Vršková a Jan Vítek seznámili účastníky s praktickými zkušenostmi při provádění preventivních opatření při údržbě, která je hlavní činností této firmy a zaměřuje se na energetický, chemický a plynárenský průmysl. Seznámení s projektem, který do soutěže přihlásili, bude obsahem samostatného článku.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.