S Marcelou Kubínkovou hovoříme o technické novele zákoníku práce

S Marcelou Kubínkovou hovoříme o technické novele zákoníku práce

Koncem srpna vláda schválila tzv. technickou novelu zákoníku práce, která podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase liberalizuje po dohodě zaměstnavatelů s odbory pracovní trh. Za nejdůležitější změnu je považována delší pracovní doba mladistvých. Zatímco mladiství ve věku od 16 do 18 let mohli dosud pracovat jen 30 hodin týdně, podle novely se jim tento počet zvyšuje na 40 hodin týdně. Místopředsedkyně Českomoravské konfederace odborových svazů a expertka na pracovní právo JUDr. Marcelu KUBÍNKOVOU vysvětluje, co tato změna vlastně znamená.

Pomůže toto ustanovení, aby si mladí lidé s nízkou či žádnou kvalifikací našli snadněji uplatnění? Nehrozí naopak, že mladiství místo toho, aby pokračovali po základní škole ve studiu, půjdou do zaměstnání, a jelikož nebudou mít žádné vzdělání, stanou se levnou pracovní silou?

Návrh technické novely zákoníku práce, který doputoval v současné době do dolní komory Parlamentu, skutečně obsahuje změnu v rozsahu pracovní doby mladistvých ze stávajících 30 na nejvýše 40 hodin týdně s tím, že délka směny nesmí v jednotlivých dnech překročit 8 hodin. Tato právní úprava však ještě není schválena, musí ji přijmout Senát a podepsat prezident. S její účinností se počítá nejpozději koncem prvního pololetí 2008.

Důvodem této změny byly poznatky z praxe, a to jak ze strany zaměstnavatelů, tak zaměstnanců. Práce mladistvých se v praxi objevuje nejčastěji ve formě dočasných prací v době prázdnin formou tzv. brigád. Podle vyjádření mnoha zaměstnavatelů bylo obtížné přizpůsobovat rozvrh směn a požadovaný objem práce na rozsah 30 hodin pracovní doby týdně, což mělo negativní vliv na zaměstnatelnost mladistvých zaměstnanců. Z jejich strany pak zaznívaly takové reakce, že si v době prázdnin chtějí brigádami vydělat a limit 30 hodin pracovní doby týdně jim připadá příliš nízký a zbytečně omezuje jejich výdělek.

Je realitou, že někteří mladiství již v době před dovršením 18 let opouštějí systém vzdělávání a odcházejí do zaměstnání. Samotné zvýšení přípustného objemu pracovní doby ze 30 na 40 hodin týdně však nemůže vést k opouštění vzdělávacího procesu mladistvých za účelem vstupu na trh práce.

Kolik hodin týdně obvykle pracují mladiství např. ve Francii nebo v Německu?

Situace v jiných evropských zemích je v tomto ohledu různá. Pro členské státy Evropských společenství je nicméně závazná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby. V ní je jako nejvyšší týdenní rozsah pracovní doby pro mladistvé zaměstnance obsažen údaj 40 hodin.

Jaká ulehčení přináší novela zákoníku práce zaměstnavatelům pro přesčasovou práci vedoucích pracovníků a pružnější rozvržení pracovní doby?

Novela navrhuje možnost sjednat nebo stanovit mzdu s přihlédnutím k přesčasové práci v maximálním množství 150 hodin ročně (jedná se o přesčasovou práci, kterou může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit).

Historie této právní úpravy je taková, že před 1. lednem 2007, kdy vstoupil v účinnost nový zákoník práce, mohla být mzda sjednána s přihlédnutím k přesčasové práci v maximálním rozsahu 150 hodin (zaměstnavatelem nařízená přesčasová práce) u všech zaměstnanců.

Nový zákoník práce tuto možnost nepřevzal a stanovil, že za přesčasovou práci má každý zaměstnanec právo na dosaženou mzdu a příslušný příplatek, popř. náhradní volno. Zaměstnavatelé tuto právní úpravu kritizovali jako nepraktickou a nevyhovující, zejména u top managerů a dalších vedoucích zaměstnanců, u kterých je pracovní doba velmi proměnlivá, řídí se zejména aktuální potřebou práce a lze ji jen těžko svazovat běžným čtyřicetihodinovým pracovním týdnem. V souvislosti s tím uváděli, že ve mzdovém ohodnocení těchto zaměstnanců bývá přihlédnuto k vyšší náročnosti práce, v níž se skrývá i občasná nutnost konání přesčasové práce. Vzhledem k těmto argumentům a zejména k porušování a obcházení nové právní úpravy v praxi obsahuje návrh technické novely nového zákoníku práce (sněmovní tisk č. 288) v této věci úpravu, která představuje částečný návrat k právnímu stavu před 1. lednem 2007, tedy možnost sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas, avšak pouze jedná-li se o vedoucí zaměstnance. Tato úprava se netýká zaměstnanců, kteří jsou odměňováni platem.

Jaké možnosti pro využití kont pracovní doby nabízí technická novela? Prý byla vypuštěna nutnost souhlasu každého zaměstnance s těmito konty. Co to bude znamenat v praxi?

Konto pracovní doby jako jiný způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby mělo představovat jeden z významných způsobů zpružnění právní úpravy pracovní doby reagující na výkyvy nabídky a poptávky na trhu. Podle řady vyjádření odborníků zejména z praxe je ovšem stávající právní úprava z mnoha důvodů prakticky neaplikovatelná.

Prvním z těchto důvodů je nutnost rozvrhnout zaměstnancům směny na celé období, na které je konto pracovní doby naplánováno. Jestliže mělo být tímto obdobím 12 měsíců, zaměstnavatel měl povinnost rozvrhnout směny na 12 měsíců dopředu. Tato úprava byla kritizována jako nepraktická a nepoužitelná zejména z důvodů, které sledovala, tj. když má zaměstnavatel nedostatek nebo naopak nadbytek zakázek.

Druhou z překážek představovala podmínka, že s uplatněním konta pracovní doby musí vyslovit souhlas každý zaměstnanec, kterého se má tento způsob rozvržení pracovní doby týkat. Ze strany zaměstnavatelů bylo naplnění této podmínky považováno za administrativně velmi náročné, zejména jedná-li se o podnik čítající několik stovek či tisícovek zaměstnanců. Argumentovali rovněž problémy, které může způsobit situace, pokud pouze jeden či několik málo zaměstnanců konto pracovní doby odmítne a ohrozí tím jeho zavedení v podniku.

Na základě toho byla navržena v technické novele zákoníku změna, podle které má být podmínka individuálního souhlasu zrušena, neboť v případě rovnoměrného i nerovnoměrného rozvržení pracovní doby (§ 84 ZP) nevyžaduje zákoník práce individuální souhlas zaměstnance. Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, může být konto zavedeno pouze tehdy, dojde-li k dohodě o jeho uplatnění v podnikové kolektivní smlouvě, neboť odbory v pracovněprávních vztazích jednají, zejména v oblasti rozvržení pracovní doby, za všechny zaměstnance (hromadné pracovní podmínky).

Je vám známý osud obou stížností na zákoník práce u Ústavního soudu? MPSV prý hodlá jeho verdikt zahrnout do další, zásadní novely, která má pracovní právo ještě více liberalizovat. Vedly odbory v poslední době nějaká další jednání o zákoníku práce s některým ze sociálních partnerů?

Ohledně stavu dvou ústavních stížností podaných v souvislosti se zákoníkem práce Ústavnímu soudu ČR nemáme v této chvíli žádné relevantní informace. Lze nicméně očekávat, že nález v této věci bude vydán patrně do konce tohoto roku.

Z vyjádření ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase nepochybně vyplývá, že obsah ústavního nálezu má být zohledněn v budoucí rozsáhlé novelizaci zákoníku práce, jejímž účelem je učinit české pracovní právo flexibilnějším a liberálnějším.

S organizacemi zaměstnavatelů, tj. Svazem průmyslu a dopravy ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, které jsou zastoupeny v Radě hospodářské a sociální dohody ČR (velká tripartita), v současné době ČMKOS jednání nevede, neboť není nic konkrétnějšího známo o tom, co by měla velká novela zákoníku práce obsahovat.

Dohoda o návrzích na doplnění technické novely zákoníku práce uzavřená mezi ČMKOS a Svazem průmyslu a dopravy ČR dne 23. května 2007 nicméně obsahuje mimo jiné závazek, podle kterého se SP ČR a ČMKOS zavazují využít bipartitní sociální dialog rovněž k projednání změn týkajících se chystané koncepční (věcné) novely zákoníku práce, kterou vláda bude připravovat v návaznosti na nález Ústavního soudu k návrhům na zrušení některých ustanovení zákoníku práce.

ZDROJ:
Kdo bude mít ve mzdě zahrnutou práci přesčas. S Marcelou Kubínkovou hovoříme o technické novele zákoníku práce. In Sondy [online]. Praha : ČMKOS, 2007 [cit. 06-11-2007]. Dostupný z WWW: <http://www.tydenik-sondy.cz/verze2006/>.